Na kempu mladých hráčů v Rokycanech Václav Prospal vůbec poprvé vedl trénink české reprezentace, na jejíž střídačce bude v roli asistenta stát v září na Světovém poháru. Že tam Češi budou jen do počtu? Kdepak, s tím na něj nechoďte. „Má žena je optimistka, já také. Kdybychom se měli dívat, že tam skončíme poslední, tak tam vůbec nemusíme jezdit,“ říká.
Jak se teda jako optimista díváte na to, že českou reprezentaci na poslední místo v turnaji pasuje i prestižní hokejový magazín The Hockey News?
„Vůbec bych tomu nepřikládal žádný význam. Tohle jsou věci pro média, pro novináře, aby o tom psali a řešili to. V Torontu hokej řeší malé děti, babičky i dědečci. Jestli nás tam někam pasují, je to jejich věc. Je to turnaj jako každý jiný. V minulosti byla takových turnajů spousta, nikdo nám nedával žádné šance a nakonec jsme tam uhráli výborný výsledek. Každý zápas začíná za stavu 0:0. Kdybychom se měli dívat na to, že tam skončíme poslední, tak tam nemusíme vůbec jezdit.“
Mnozí kontrují tím, že je jiné hrát se soupeřem jeden zápas, než sérii na čtyři vítězství. Je to na blížícím se turnaji výhoda českého týmu?
„Samozřejmě! Jen si vezměte, jaký tým jsme v NHL vybrali my, a co si může dovolit Kanada nebo Amerika. Navíc, jaké tyto týmy mohly opomenout hráče. V tom by tohle mohlo být jednodušší, že s nimi budeme hrát jen jeden zápas. Většina hráčů našeho týmu hraje NHL, nastupují na různých pozicích svých týmů a hrají proti stejným hráčům, kteří proti nim budou stát i v Torontu.“
Dlouho se čekalo na to, jak se rozhodne
Jaromír Jágr
. Chápete, že nominaci do týmu odmítl?
„Naprosto! Jarda je unikát. To, co dokazuje ve svém věku v NHL… Je výjimkou mezi všemi a já nevím, jestli se v mém životě narodí ještě nějaký takový hokejista. Jeho rozhodnutí chápu, úplně plně ho respektuju za to, co dokázal. Pro český nároďák, pro NHL. Je to jeho rozhodnutí, on sám určitě nejlíp ví, co dělá.“
Už jste stihl přemýšlet o tom, jaké to bude, až se v září postavíte v saku na střídačku jako trenér národního týmu?
„Možná se mi bude rosit čelo, ale moc se na to těším. Mě hrozně láká, až budeme hrát proti Kanadě a Americe, protože na jejich střídačkách stojí trenéři, kteří trénovali i mě. A já budu teď mít tu možnost se proti nim postavit v úplně jiné roli. Nervózní budu. Kdybych nebyl, tak mi na tom nezáleží. I jako hráč jsem nervozitu pociťoval. Tyhle zápasy ale já nevyhraju ani neprohraju. Mají je v rukou hráči, my jim můžeme jen poradit, pomoct.“
