Deník Sport strávil se zraněným ústeckým útočníkem nevydařenou premiéru klubu v extralize ÚSTÍ NAD LABEM - Sedí doma v obýváku u televize, natěšený na sledování historického vstupu mateřského Ústí do extraligy. S operovanou rukou nemůže na led, a tak své kamarády povzbuzuje aspoň na dálku. Jan Čaloun si však premiéru Lvů mezi elitou dlouho neužíval. Liberec svého soka rychle zchladil. "Nic se neděje, prvním kolem liga nekončí," zachoval si Čaloun potřebný nadhled. Deník Sport byl u u toho, když se největší osobnost ústeckého nováčka chystala u obrazovky na ostrý start svého týmu pod Ještědem. S dlouhodobou neschopenkou těžce se smiřující kanonýr si nalije minerálku a přesně o půl šesté zasedne k mači. Doma vládne klid, manželka Markéta vzala malého raubíře Matyáše na procházku. První otázka na zvědavého maroda je jasná: Jak to dopadne? Realista Čaloun nelétá v oblacích. "Zůstávám při zemi, bod by byl zázrak," prognózuje správně již v době úvodního vhazování. Čaloun se vzápětí rozpovídá o pondělní operaci u docenta Nepraše. O tom, jak ho šílená bolest mučila po probrání z narkózy, načež přichází první gólový šok Jiruše od červené čáry. Ústecká hvězda rázem zkamení. "Tak to je hodně nešťastnej začátek," hlesne. Za chviličku pokračuje: "Přesně o tomhle jsem se bavil s trenérem Evanem. Že nesmíme rychle inkasovat. A navíc ještě takovýhle gól...," povzdechne si mohutně. To ještě neví, že další pohroma je nablízku. Úvod jak ve zlém snu Pátá minuta a Jiruš opět z dálky skóruje podruhé. Další ticho. "K tomu není moc co říct," poví nehnutě. "To je nejhorší začátek, jakej jsme si mohli představit." Vzápětí však pookřeje. "No co, furt máme padesát pět minut před sebou," neztrácí naději. A následující minuty mu notně zvedají náladu. Ochromené Ústí se probírá a začíná sympaticky dotírat na Hniličku. Jakmile televizní komentátor zvýší hlas při šanci Janků, Čaloun na sedačce mírně povyskočí. "Ty vole!" vtáhne se rychle do hry. "Hele! Hele!" doprovází další slušnou možnost kolegů ke korekci. Nevyšlo to, přesto je u Čalounů hned více veselo. "No, už pomalu vystrkujeme růžky," pochvaluje si herní vzestup z bláta. Na tváři mu hraje úsměv. Ale ta smůla! Po Špirkově vtipném pokusu puk tančí po brankové čáře Hniličkovy klece. "Žereme je!" těší se Čaloun na další povedené akce. Okamžitě je z něj zarytý fanoušek "Hrajeme jak blázen. Chce to ale góla, oni by se pak začali bát," uvažuje nahlas. Následně se opět projeví jako zkušený futurolog. "Buďto vyrovnáme na 2:2, nebo to skončí 6:1." Možnost B se za nedlouho ukáže jako mnohem bližší skutečnosti. V čase 19:58 Čermák prakticky rozhodne zápas. Dvě vteřiny před koncem... Koho by to nenaštvalo. "To nééééé...," zakaboní se Čaloun. "Teď už to bude hodně těžký," ví. Další průběh mu dá za pravdu. Malou radost mu udělá aspoň Antošův vstřelený gól. Ústí tak nemusí čekat na premiérovou trefu sezony. Konečný výsledek je pro premianta krutý, ale tak to ve sportu chodí. Nováček se v top klubu musí teprve zabydlet. "My se musíme rvát o každý bod. Bojovnost, zarputilost, to je naše zbraň. Nemůžeme si myslet, že nad Spartou a Pardubicemi budeme vyhrávat. Budeme se rvát o každý bodík, dva budou super a tři bomba," nastiňuje Čaloun. Strach o ztrátu publika v případě vršících se porážek šampion z Nagana nemá. "Lidi jsou sice z první ligy zvyklí na výhry, ale oni vědí, o co nám jde v extralize. Jsou pyšní, že ji hrajeme a tenhle rok si chtějí užít. Léta se dívali na Chomutov, Beroun, teď půjdou na Spartu a Pardubice. Bude to pro ně svátek," míní ústecká ikona. Je po zápase, rodina už je doma kompletní. Nyní jí vládne žena, starající se ne o jedno, nýbrž o dvě ratolesti. "S touhle věcičkou u těla jsem jako mimino. Markéta mě převlíká jako malýho kluka," usměje se Čaloun nakonec. *** co ještě řekl... O operaci ruky: "Na sále jsem ležel dvě hodiny. Pan doktor se mi pak přiznal, že sám nečekal, kolik toho šití bude. Prý se mi potrhaly vazy a utrhl biceps. Příští týden mi vyndají stehy, za měsíc mě zbaví toho aparátu." O návratu do extraligy: "V prosinci bych měl začít s tréninkem, naplno bych do toho mohl jít v lednu. Snad v tu dobu nastoupím i k zápasům. Je to smůla. V létě jsem sezoně podřídil vše, zhubl jsem o čtyři kila, strašně jsem se těšil. Teď musím čekat." O růžových dresech Ústí: "Náš manažer Šaffer se inspiroval u dresů fotbalového Palerma. Není to špatný nápad. Myslím, že je oblékneme jen párkrát, nejspíš při slavnostnějších příležitostech. Třeba při prvním domácím zápase, nebo o Vánocích, jak to dělají v NHL."
Témata:
