Je to zajímavý návrat. Vladimír Vůjtek (69) se po deseti letech postavil na extraligovou střídačku Vítkovic. Jako asistent Pavla Trnky během období, kdy bude Jakub Petr s reprezentací na mistrovství světa do 20 let.
Zaujala mě na tom jedna věc. Vůjtkova pokora. Než se zkušený bard do krátkého záskoku pustil naplno, domluvil se s kolegy, že si ještě před odjezdem Jakuba Petra nejdřív na střídačce zkusí pár zápasů v roli pozorovatele a třetího vzadu.
„Chci vidět, co říkají hráčům v kabině, co jim říkají na poradách. Zatím bez toho, abych měl taky nějaké proslovy. Spíš se chci zatím jen tak dívat, abych jim něco nezkazil.“ Říká trenér, který má doma stříbro z mistrovství světa se Slovenskem (2012), dva ruské tituly s Jaroslavlí (2002 a 2003), nebo trofej ze Spenglerova poháru s Dynamem Moskva (2009). Ligová stříbra či bronzy, české i ruské, nepočítaje.
Klobouk dolů. Vůjtek ukázal, že navzdory dosaženým výsledkům se člověk/trenér pořád učí. I v tomto může být pro mladší kolegy vzorem. A nejenom těm ve Vítkovicích.