Hoplá! Radek Juška na turnovském Memoriálu Ludvíka Daňka konečně posunul českou dálku do jednadvacátého století, když výkonem 829 centimetrů překonal starý národní rekord Milana Mikuláše z dávného roku 1988. Byl to skok, který mu otevírá dveře do velké atletiky. Protože tohle už je výkon, kterého si svět všimne.
Pro mítink v Innsbrucku, který se koná příští pátek, byl zatím Juška na čekačce. Teď má místo zřejmě jisté, je nakonec letos čtvrtý nejlepší na světě a vede evropské tabulky. A co víc! Za poslední tři sezony jen čtyři Evropané skočili dál než on.
Hrana 830 centimetrů má v dálce zvuk. Už jenom proto, že označuje medailový pól na velkých akcích. Na posledních třech světových šampionátech by Juškův turnovský výkon na stupně vítězů stačil. Na loňské olympiádě v Riu taky, na OH v Londýně by byl jen dva centimetry od zlata.
Je to samozřejmě hra s čísly. Předvést takový výkon ve finále vrcholového závodu není snadné, Juškův potenciál je ovšem zjevný. Jeho turnovský let zatím završil několik let zdárného výkonnostního vývoje. Juška už se zabydlel za hranicí osmi metrů a na velkých závodech už několikrát dokázal, že má srdce a schopnosti prodat formu v pravý čas.
Má už stříbro z pražského evropského šampionátu 2015, ve stejném roce se dostal do finále MS v Pekingu. Další rok měl smolný. O centimetr mu uniklo užší finále na HMS v Portlandu, na ME v Amsterdamu ho jen horší druhý pokus odsunul z bronzu na čtvrté místo, na olympiádě znovu o centimetr nepostoupil z kvalifikace.
Bylo k vzteku, zároveň ale tyhle výsledky stále dokazovaly, že Juška je minimálně na hraně absolutní špičky. Oproti loňské sezoně je už po Turnově o dva decimetry dál a jeho další mise má jasné kontury.
Chce to stále dál sbírat skoky za osm metrů, stabilizovat výkonnost a připravit tělo i mysl na to, aby těch pár výjimečných pokusů, které v sobě Juška určitě má, přišly v pravou chvíli, když se bojuje o medaile.
Juškovy rezervy jsou zjevné. Jeho osobní rekord na sto metrů činí 11,07 sekundy. A skákat s takovou stovkou takovou dálku za osm metrů je téměř zázrak. Znamená to, že má v Juškovi česká atletika dalšího umělce technické disciplíny, chlapíka s citem pro pohyb i pro odraz.
Na rychlosti se v Juškových čtyřiadvaceti letech dá pracovat. A vyhlídky jsou zajímavé. Stačí si uvědomit, že britský olympijský šampion z Londýna a úřadující mistr světa z Pekingu Greg Rutherford má osobní rekord na stovku 10,26 sekundy. V dálce na něj přitom Juška při srovnání osobních rekordů teď ztrácí jen 22 centimetrů.
Se svým úspěšným trenérem Josefem Karasem je však Juška na citlivé misi. V minulosti už měl několikrát svalové problémy, naposledy kvůli nim přišel o letošní halovou sezonu. A při rychlostním drilu je tu riziko dalších možných problémů. Chce to trpělivost, péči o tělo a taky trochu štěstí. Rodák ze Staroviček na Břeclavsku může mít ale před sebou velké věci.
Související články
