Epidemie ze zavirované dejvické vody se dálkaři Radku Juškovi nevyhnula. Nedávný stříbrný hrdina z pražského halového ME i zesláblý odjel do Innsbrucku, kde na zdejším městském mítinku vystřihl výkon 815 centimetrů. Novým osobním rekordem se dostal na čtvrté místo evropských tabulek.
„Luxusní, nemám si na co stěžovat,“ smál se Juška. „Akorát pocitově jsem se cítil oslabený. Byl jsem v aféře, jak byla špatná dejvická voda. Taky mě to postihlo… Byl jsem unavený, bez energie. Zas to mělo plus. Během dne jsem shodil čtyři kila.“
Navzdory komplikacím zažil Juška parádní závod. Kromě osobního rekordu ještě dvakrát překonal hranici osmi metrů skoky 804 a 807 centimetrů.
„Zvažovali jsme, jestli pojedu. Cítil jsem se blbě, ale říkali jsme si, že to zkusíme. Už jsem byl schopný odběhnout rovinku v tretrách. Řekli jsme si buď, anebo,“ líčil Juška. „Dá se říct, že se z toho pořád dostávám. Moc toho nesním, mám sražený žaludek. Pořád to přetrvává, doufám, že to bude lepší. Začínám normálně jíst a trénovat.“
Na náměstí v centru Innsbrucku zaplněném diváky se Juška utkal se silnou konkurencí. Porazil například Mexičana Luise Riveru, bronzového z MS 2013, dvojnásobného halového mistra světa Maura Viniciuse da Silvu z Brazílie nebo Švéda Andrease Otterlinga, který za ním skončil třetí na březnovém halové ME v Praze.
„Byl to můj první exhibiční závod. Mám rád lidi, když fandí, vůbec mi to nevadí. Diváci byli hned u dráhy, docela mi to pomáhalo,“ líčí Juška. „Byla tam i konkurence, která mě vyhecovala. Závod sám o sobě byl parádní. Rozcvičovali jsme se na náměstíčku u kostelíčku a v parku. Bylo to zábavné.“
Halový vicemistr Evropy měl už z halové sezony limit pro srpnový světový šampionát v Pekingu a může tak závodit bez stresu. Vloni mu přitom scházel centimetr k nominaci na ME v Curychu a ještě se při snaze o limit zranil.
„Oproti loňskému roku je to rozhodně velké uklidnění. Teď to mám splněné a můžeme v poklidu přitrénovávat, abych byl na vrchol co nejlépe připraven,“ pochvaluje si Juška, kterému schází ještě decimetr do 27 let starého národního rekordu Milana Mikuláše.
„Na čísla se moc nedíváme. S trenérem se spíš snažíme, aby skoky byly vyrovnané, abych neměl úlety. Aby to bylo stabilní a mohl jsem pomalu posouvat hranice,“ říká Juška.
Díky březnové stříbrné medaili z Prahy se navíc dostává na kvalitnější mítinky.
„Určitě mi pomohlo psychicky, že jsem se dostal přes osm metrů. Teď jsem to zopakoval, doufejme, že se to bude opakovat častěji a častěji,“ říká Juška. „Na mistrovství Evropy jsem byl druhý a skočil jsem nějaký výkon, takže mě začínají zvát na různé mítinky. Je to plus. Ve čtvrtek závodím v St. Pöltenu.“
Související články
