SPORT MAGAZÍN | Šampion i sportovec, kterého ničila psychika. Osud krasobruslaře Tomáše Vernera byl bláznivý. Vyhrál mistrovství Evropy, poté se několikrát propadl do podprůměru. Nikdo to nechápal. Ani on sám. Po ukončení kariéry otevřel svou mysl pátečnímu Sport Magazínu, kde mluví o utajené dopingové kauze, psychokouči Danielu Landovi i nálepce homosexuála.
Jak se vaše psychické rozpoložení projevovalo přímo v jízdě?
„Když se nedaří, ubere to pohodu a člověk se špatně naštve. Nedá se to kontrolovat, je to frustrace. Místo trojitého skoku jsem udělal jen jednoduchý a blesklo mi hlavou: Ty vole, co ty seš za matláka. V tréninku ti na ten skok stačí dva kroky, a tady to nezvládneš na kluzišti, které máš sám pro sebe. Proč to bože nemůžeš skočit, když je to tak snadné. Styděl jsem se.“
Kolikrát?
„Hodněkrát. Třeba mistrovství světa v Los Angeles 2009. Jedu perfektní jízdu a zbývají mi dva poslední skoky. Trojitý lutz a flip, tedy ty nejjednodušší. No a místo trojitého lutze udělám dvojitý, takže chci udělat na konci trojkombinaci. S tímhle vědomím jsem jel a udělal jen dvojitý flip. Tak jsem si zanadával. Zase jsem poslal do háje všechnu práci, nejen mojí, ale celého týmu. V tu chvíli je to marnost. Nedodržel jsem rytmus, neopřel se do hrany a udělal všechno rychle. Ve vzduchu jsem pak měl spoustu času, koukal na tu situaci jak ve zpomaleném záběru a nechápal sám sebe.“
Umíte si spočítat, o kolik jste tímto způsobem přišel medailí?
„Tokio 2007, mistrovství světa. Götteborg 2008, mistrovství světa. Los Angeles 2009, mistrovství světa. Helsinki 2009, mistrovství Evropy, Sheffield 2012, mistrovství Evropy. Všechny velké závody v poslední sezoně. Mohl jsem mít tři medaile z mistrovství světa a celkem šest z mistrovství Evropy, plus třeba bronz z olympiády. Ale sport je takový, máš jednu šanci. Je to lekce pro život. Není to jako ve škole, kde máte na zkoušky několik termínů, ze kterých vás pořád vyhazují a na poslední chvíli se učitelé slitují a dají vám trojku. Tady je prostě jeden pokus, a když to pokazíte, jděte zkusit něco jiného. Byla to dobrá lekce a já se jí budu snažit uplatnit v budoucím povolání.“
Není vám líto, že kvůli tomuhle nekončíte kariéru jako sportovní hvězda, ale jen jako nejlepší český krasobruslař? Navíc s nálepkou muže, který si nesrovnal vlastní hlavu?
„Řeknu vám něco od srdce. Byl jsem nedávno na exhibici v Itálii a jel tam starý soutěžní program na hudbu Zpívání v dešti. Abych si to nastudoval, koukal jsem na svojí jízdu z Grand Prix Ruska, kde jsem ho zvládl jen s jednou drobnou chybou. Koukal jsem na to a říkal si, že to bylo geniální. Já byl fakt dobrej. A to mi došlo až teď. Možná jsem měl mít sebevědomí jako Američani, třeba bych pak byl výjimečný. Ne jako Jevgenij Pljuščenko, ale velmi podobně.“
OBSÁHLÝ ROZHOVOR S TOMÁŠEM VERNEREM NAJDETE V PÁTEČNÍM SPORT MAGAZÍNU
Co také najdete v čísle:
Rozhovor: Jan Rajnoch
Uniklo z facebooku: Ryan Giggs
Top10: hlášky Josého Mourinha
Takhle to je: Alex Pastoor, trenér fotbalové Slavie
Auto: Seat Leon Cupra 280
