Po dvou letech si vychutnával slastný pocit. David Limberský s Plzní porazil Spartu a přiznal, že šlo o jeden z nejsladších triumfů. Západočeši vyhráli nad Spartou poprvé od podzimu 2012, kdy zvítězili 1:0 po nafilmované penaltě právě Limberského. „Jsme obrovsky šťastní,“ radoval se plzeňský kapitán po výhře 2:0.
Co říkáte vítězství nad Spartou?
„Trenér určil velmi dobrou taktiku. Nechtěli jsme zalézat, hráli jsme hodně vysoko. Hodně jsme jim narušovali rozehrávku, neměli čas ani prostor, aby něco tvořili. Sami jsme vyráželi do nebezpečných protiútoků. Rozhodla první standardka. Dobře jsme ji zahráli na zadní tyč, Lukáš Hejda to perfektně proměnil. Pak se nám hrálo dobře, fantastická byla druhá akce, kdy Venca Pilař našel rozběhnutého Tomáše Hořavu. Ten to perfektně zakončil. Za stavu 2:0 se nám dobře dýchalo, chtěli jsme být neustále aktivní, to se nám dařilo.“
Překvapilo vás, že jste Spartu porazili tak jasně?
„Měli jsme obrovskou touhu a chuť. Po zápasech, které se nám se Spartou nepovedly, jsme chtěli vyhrát. Teď nám chybí evropské poháry, tohle byl zápas na jejich úrovni. My jsme ho zvládli, jsme šťastní.“
V čem byl největší rozdíl oproti těm minulým zápasům, kdy vás Sparta přehrávala?
„V nasazení, obětavosti a chtění ten zápas vyhrát. Dneska to na nás bylo vidět, na rozdíl od předešlých zápasů, kdy to asi bylo víc vidět na Spartě. Víc jsme chtěli, šli jsme za vítězstvím. Oba týmy jsou hodně kvalitní, mají dobré hráče. Dneska to naše nasazení rozhodlo.“
Docházelo ke strkanicím mezi reprezentanty. Bylo to hodně vyhrocené?
„To jsou emoce při zápase. Po něm jsme si se všema podali ruku a bylo to v pohodě. V zápase je to občas vyhrocené, to k tomu patří. Atmosféra je elektrizující, fanoušci se strhnou a my na hřišti taky. Myslím si, že to bylo v normách, nebylo to o nějakých velkých urážkách, spíš jsme se tak hecovali.“
Dělají s vámi ještě něco pokřiky sparťanských fanoušků?
„Jsem zvyklý. Ale jsem rád, že i naši se v tom nenechali zahanbit a trošku mě chránili. Poprvé před dvěma lety to bylo nepříjemné, ale od té doby jsem si na to zvykl. Spíš bych si teď těžko zvykal na to, kdyby nebučeli. Nadávky slyším, ale snažím se si z toho vzít to dobré. Víc se nabudit, nahecovat.“
Co říkáte na dýmovnice a přerušování zápasů?
„Je to kaňka. Za stavu dva nula jsme byli ve varu, chtěli jsme hrát, byli jsme v tempu. Oni to přerušili. Je to nepříjemné, dělá to nějakých dvacet lidí, což není dobré. Fanoušci, co jsou v kotli, by si to měli mezi sebou vyříkat, aby se takové věci neopakovaly. To k fotbalu nepatří. Super nás podporují, ale tohle nás brzdí a nejsme s tím spokojení.“
Jsou chvíle, kdy sparťany na hřišti nenávidíte?
„Myslím, že jo. Proti Spartě nechcete prohrát žádný osobní souboj, já nejsem výjimka. Na to jsme si založili dnešní taktiku, že ze soubojů neuhneme, i za cenu faulů nebo něčeho podobného. To se nám dařilo. Ale nemyslím si, že my jsme měli rudo před očima. To spíš až oni v závěru.“
Zákrok Bednáře na Kozáčika byl podle vás už za hranou?
„Já jsem to neviděl, on se dušoval, že ho netrefil. Už ten náznak... Šel tam dost nesmyslně, podle mě to byla červená karta, i když se ho nedotkl. Myslím si, že to bylo nesmyslné. Tohle není bojovnost, to je zákeřnost.“
