Má za před sebou první prvoligové angažmá v roli hlavního trenéra. A začíná zostra, rovnou v Baníku Ostrava. Situace, v níž se trenér Petr Frňka ocitl, není jednoduchá. Jeho předchůdce Martina Svědíka odvolalo vedení ve chvíli, kdy byl Baník nečekaně vysoko. Na pátém místě. Fanoušci se proti tomuto rozhodnutí bouřili.
První utkání v Teplicích, druhé doma se Spartou. To jsou soupeři, na něž Baník narazí v úvodu ligového jara. Docela klidně se může stát, že proti nim Ostravané neuhrají ani bod a spadnou do spodní části tabulky. Co asi udělají fanoušci Baníku, kteří dosud nerozdýchali odvolání Martina Svědíka. Neobává se Petr Frňka jejich reakce?
Ta otázka se nabízí sama. Víte vůbec, do čeho jste se to pustil?
„Vím, do čeho jsem se pustil, vím, jaké mám zadání, a žádné špatné pocity mě nezachvátily. Naopak. Zatím jen ty dobré, z lidí kolem, z hráčů. Nemám na co si stěžovat. A pokud jde o fanoušky, málokdo má v lize tak zapálené fanoušky jako Baník. Je faktem, že emoce často vznikají i proto, že ne vždy mají fanoušci dostatek informací. Kdyby se podařilo navázat s nimi otevřenější komunikaci, emoce by snad nenabíraly takové obrátky.“
Pokusíte se o to?
„Velice rád. Jsem člověk, který nemá problém s fanoušky osobně komunikovat. Samozřejmě v mezích určitého oboustranného respektu. Rád si s kýmkoliv o fotbale popovídám.“
Řekl jste, že víte, jaké máte zadání. Jaké tedy?
„V první řadě změnit herní tvář toho týmu. Nemám zadání skončit na konkrétních příčkách tabulky, mým úkolem je začít hrát s Baníkem kombinační fotbal. Víc útočně. I na základě toho, že nějaké body jsou nahrány a je prostor s mužstvem pracovat tak, aby to byl od příští sezony tým, který bude stabilně patřit mezi první třetinu či čtvrtinu tabulky.“
Ale to v této chvíli přece patří. Vždyť je pátý…
„Víte, já musím na takovou otázku odpovídat velmi opatrně, aby to neznělo tak, že se nějak vymezuju vůči svým předchůdcům v Baníku. To bych nerad a ani to nemám v úmyslu. Trenéři zde odvedli kus práce, kterou je nutné ocenit. Ano, Baník je pátý, ale je tři body od desátého místa a sedm od sestupu. A vlastně jen šest, protože pravděpodobně s Libercem, který je nyní patnáctý, bude mít Baník po podzimní porážce 0:6 horší vzájemné zápasy. Já bych rád, aby se Baník v první třetině čtvrtině tabulky cítil tak, že bude pomýšlet na poháry a ne se bát, zda se ho nebude týkat boj o záchranu.“
Jak toho chcete docílit? A opravdu jste přesvědčen, že současný Baník na to, aby se takovým týmem stal, má?
„Začnu tou druhou otázkou. V Baníku pracuju zhruba dva týdny, mám za sebou jeden přípravný zápas…“
Ale vcelku dlouho jste jej přece sledoval.
„To ano, ale něco jiného jsou vnější vjemy a něco jiného zjistíte, když mužstvo poznáte zevnitř. Ale budiž, chcete, abych byl konkrétnější. Tohle mužstvo potřebuje více se zaměřit na kontrolu míče na soupeřově polovině. To se ostatně ukázalo i teď při našem prvním přípravném utkání se Zlínem, které jsme prohráli 0:3. Hráči mají nějaké návyky, já po nich chci něco jiného a ono to ještě zdaleka neladí. Kluci po zisku míče často příliš spěchají, jdou kolmo dopředu většinou nakopnutým balonem. Moc se nadřou na to, aby ten míč získali, a pak ho velice rychle ztrácejí. A tím se snižuje šance na to vytvořit si nebezpečnou situaci. To ale není nic neřešitelného, tohle mužstvo je moc pracovité.“
Ostravští hráči, jak se ukázalo, měli trenéra Svědíka rádi a stáli za ním. Nebál jste se proto z jejich strany poněkud vlažnějšího přijetí?
„Tak jsem si to nekladl. Jsou to profíci a já nejsem jejich první ani poslední trenér v životě. To k té práci patří. Na tom papíru mezi mnou a jimi nebylo napsáno nic, my to spolu začali psát minulé pondělí. Jsem dost empatický na to, abych věděl, že některé z nich to mohlo osobně zasáhnout. Oni ale chápou, že mezi mnou a trenérem Svědíkem nic není, že to bylo manažerské rozhodnutí. Mně se s nimi pracuje velmi dobře.“
Jaké tedy byly vaše první minuty v kabině Baníku?
„Ty jsou v takové situaci vždycky rozpačité. Tam ale není třeba dělat žádné proslovy, optimální je začít hned dělat to, co nás spojuje. A na hřišti se ty rozpaky postupně rozptýlí. A to se stalo.“
Milan Baroš se proti odvolání trenére Svědíka veřejně vymezil. To vám přece nemohlo být příjemné. Už jste spolu o té věci mluvili?
„Já od okamžiku, kdy vešlo ve známost, že jdu do Baníku a kdy jsem začal vnímat některé reakce, přestal sport v novinách číst. Úplně. Tohle jsem se dověděl zprostředkovaně. Pokud spolu máme dobře spolupracovat, musíme spolu mít čistý stůl a někdy je prostě dobře docílit toho tak, že se udělá tlustá čára. Já s Milanem rozhodně nehodlám rozebírat to, jestli někde něco řekl, nebo ne. K ničemu dobrému by to stejně nevedlo. Já jsem s Milanem v jedné kabině, on maká naprosto příkladně, chce být co nejplatnější, to je pro mě to jediné zásadní.“
V jaké formě ho lze na jaře očekávat?
„To uvidíme. Na podzim hrál velmi málo, teď ale trénuje naprosto perfektně. Já před ním smekám, po zápase se Zlínem mu nateklo koleno, vytahovali mu z něj náplň a on šel druhý den trénovat. Nechce vůbec žádné úlevy. Troufám si říct, že ho jaro může zastihnout v docela slušné formě.“
Setkal jste se vůbec s trenérem Svědíkem, kterého jste v Baníku vystřídal? Znáte se přece.
„Ne, nepotkali jsme se. My se známe jen díky tomu, že jsme proti sobě ve druhé lize hráli. Osobně ale ne, takže nebyl důvod. Ani si nejsem jistý, jestli by nám to setkání bylo příjemné. O čem bychom se bavili?“
O Baníku, o hráčích…
„V této situaci by to asi nebylo vhodné. Já taky už jsem ve své kariéře zažil, že jsem dostal výpověď ve chvíli, kdy jsme byli ve druhé lize na postupových příčkách. Přesto jsme výpověď dostali. Není to nic příjemného, vím to. Na druhou stranu, vždycky po vás nějaký trenér přijde a nikdy si neklade otázku, co ten, kterého střídáte, teď bude dělat. To není nic osobního, to je profesionální rozhodnutí.“
Říkáte, že jste nečetl noviny, ale prý vám jednou volala vaše maminka vylekaná tím, co se v novinách píše. Měla o vás obavy?
„Víte, jak to ty maminky mají. Pro ni budete vždycky to milované dítě. Moje máma vnímala jakoukoliv negativní atmosféru v médiích takřka osobně. Což já nedělám. Řekl jsem jí, ať to pokud možno vůbec nečte, stejně jako já. A že to bude nakonec určitě v pořádku.“
Co také zaznělo
Hráči chápou, že mezi mnou a trenérem Svědíkem nic není, že to bylo manažerské rozhodnutí. Mně se s nimi pracuje velmi dobře.
Co možná nevíte
Trenéřina není, nebo alespoň donedávna nebyla jedinou pracovní náplní Petr Frňky. Kromě fotbalu se věnoval také podnikání. „Je to pravda, podnikal jsem v oboru konzultace a poradenství. Auditoval jsem různé firemní procesní standardy pro některé společnosti,“ říká Frňka. „Teď na to ale absolutně nemám čas a drtivou většinu aktivit jsem musel utlumit. Co jsem v Ostravě, ráno kolem osmi dorazím na Bazaly a nejdříve v devět večer jsem doma. Ten čas mezitím mi zabere Baník, nic jiného se tam nevejde,“ dodává.
