Voltrovy super nůžky trefou sezony? Gól byl pro tátu, jásal střelec

„Jako satisfakci to neberu. Vstřelit gól jsem si přál z jiného důvodu - táta má narozeniny. Branka patří jemu,“ vykládal poté, co Karviná zvládla 4:3 přestřelku nováčků.

Vstřelil jste někdy hezčí gól?
„Nevím, ale podobnou branku jsem už dal. Výborně jsme kopli roh, Bůďa (Budínský) to na přední tyči prodloužil. Přesně takhle jsme to celou sobotu nacvičovali.“

I ty nůžky jste nacvičoval?
„To zase ne. (usmívá se) Vyplynulo to ze situace, jinak balon trefit nešlo. Jediná varianta byly nůžky, ve vteřině jsem věděl, co udělám.“

Vedli jste 2:0, ale v druhém poločase o náskok rychle přišli. Co se s vámi stalo?
„To by mě taky zajímalo. Připomnělo mi to zápas v Jablonci. Celou přestávku jsme si říkali, že nesmíme inkasovat rychlou branku, že prvních patnáct minut bude pro zápas rozhodující. A my za deset minut dostaneme dva góly. Naštěstí jsme ukázali charakter a dokázali stejně vyhrát.“

V Karviné jste čtyři exhradečtí fotbalisté. Měli jste na svůj bývalý klub žízeň?
„Ani ne. Proti Hradci jsem nastoupil poprvé v životě. Těšil jsem se. Mám tady spoustu kamarádů, Hradec mám rád. Ano, měl jsem zvýšenou motivaci, ale s klukama jsme to neřešili.“

V Hradci jste se nikdy neprosadil, klub vás pravidelně posílal na hostování do jiných klubů. Je tohle vítězství vaší satisfakcí?
„Ne, ne. Vstřelit gól jsem si přál z jiného důvodu - táta má narozeniny. Tahle branka patří jemu. A že to vyšlo zrovna na Hradec? To opravdu neřeším. Tady mě přivedli do velkého fotbalu. Prosadil jsem se někde jinde, tak to ve fotbale prostě chodí.“