Tak už se vrhnul do práce. Pavel Gross převzal hokejovou Spartu, která změnila obsazení střídačky i vedení po rychlém odletu týmu z extraligového play off. „V životě je třeba učit se od nejlepších,“ reagoval kouč na otázku iSport.cz ohledně eventuální inspirace několikanásobně zlatým Třincem. Po loňském padáku v Mannheimu 55letý rodák z Ústí nad Labem hledal nové podněty v různých sférách, třeba ve fotbalové bundeslize.
V Mainzu se stavil na stáži, vrátil se nadšený. „Mainz hraje v bundeslize vždycky líp, než na co má peníze, to mě zajímalo,“ líčil při oficiálním představení ve staré pražské holešovické hale. Odkud před 33 roky odcházel za životem a hokejem do Německa.
Co vás přivedlo do Sparty, jaký hlavní motiv?
„Pokud přijde taková nabídka, člověk by o ní měl přemýšlet. V minulosti už nějaká taková byla. Vždycky se ale musí vše správně sejít. Ten čas teď přišel. Hrozně se na práci těším, beru ji jako výzvu. Jde sice o návrat zpátky, ale to už je nějaká doba.“ (usmívá se)
Sparta chce získávat nejvyšší příčky. Cítíte nad sebou bič a tlak?
„Kdyby tomu tak nebylo, tak bych sem ani nelezl. V podobné situaci jsem se nacházel poslední čtyři roky v Mannheimu, podobná štace. Tlak je automatický. V lize je hodně dobrých mužstev, nechci jmenovat, abych na někoho nezapomněl. Ale je jich určitě víc, kdo si může nárokovat vyhrát sezonu. Sparta patří mezi ně. My si každopádně žádné zbytečné tlaky na sebe nebudeme klást. Každý zaměstnanec téhle organizace přesně ví, jaké jsou tu nároky.“
V Německu jste pracoval nepřetržitě od roku 1990 až do loňska. Co všechno vám to dalo?
„Hodně mi to dalo. Pokud se dívám na českou ligu, máme tu málo zahraničních trenérů i méně cizinců v roli hráčů. Liga je především o české mentalitě. V Německu je to hodně multi kulti. Zažil jsem tam všechno. Od výborného hráče z Chorvatska po Finy, Švédy, Američany a Kanaďany. Máte tam všechno, podobně s trenéry. Najdete tam hodně stylů, způsobů, názorů. Člověk si z nich vezme to nejlepší.“
Berete útok na mistrovský titul jako jasnou věc?
„Ode mě by bylo bez respektu, kdybych tu říkal, že titul je jasná věc. Je tu hodně parádních mančaftů, se kterými se o něj popereme. Máme tu velmi solidní a dobré mužstvo. Na jeho složení budeme ještě pracovat.“
Co si říkáte po první prohlídce kádru: budete chtít posílit? Třeba obranu?
„Zrovna teď máme další mítink, díváme se na náš mančaft společně. Je tam Jarda (Hlinka), Petr (Ton), Miloš (Hořava) i Divoch (Tomáš Divíšek). V téhle skupině lidí se o tom bavíme. Máme pět hlav na to říci si, jak mančaft vypadá a čím bychom ho mohli posílit, utužit. Abychom měli možnost poprat se o nejvyšší mety. Vedeme mezi sebou strašně dobré rozhovory. Setkávám se s novými věcmi, musím se rychle učit. V určité době se dozvíme, co se s týmem může stát.“
Tým Sparty je víceméně postavený, mnoho manévrovacího prostoru není…
„Ale jde o dobrý základ. Sparta má kvalitní mužstvo, změní se možná maličkosti. Anebo nezmění, uvidíme.“
Zajímá vás, jak to ve Spartě fungovalo doposud, anebo ne a pojedete od nové startovní čáry?
„Ani mě to moc nezajímá. Potřebuju subjektivitu. Chci si sám poznat hráče, zaměstnance, to je pro mě strašně důležité. Vše na mě dělá dobrý dojem. Jasně, že se musíte zeptat i druhých, jak vidí toho kterého hráče, ale hlavní dojem si chci udělat hlavně sám. Za těch pár dnů jsem nabral pozitivní pocity, věřím, že na sezonu budeme dobře nastartovaní.“
Článek pokračuje pod infografikou.
Jak tvrdou přípravu máte na hráče nachystanou?
„Příprava je pořád tvrdá. Jakmile venku vysvitne sluníčko, je to vždycky tvrdé… (usmívá se) Připraveni budeme solidně.“
Miloslav Hořava jako vaše pravá ruka byl první volbou?
„Bral jsem to automaticky. Pro mě bylo hodně důležité, aby tu Miloš zůstal a dělali jsme tým spolu. Nechci se nadřazovat do role hlavního a říkat, že tohle je můj asistent. Mančaftu jsme taky oznámili, že Miloš je můj rovnocenný partner. Má obrovské zkušenosti, je to fakt dobrej fachman, Spartu posunul dál. Je tu dlouho a ví, jak hráči fungují, co na ně platí. Co platí na celé mužstvo. Jsem strašně rád, že tu je.“
Pomůže vám v práci sparťanská minulost, byť hodně dávná?
„Přišel jsem na Spartu, otevřel dveře a tam stál Žemla (Richard Žemlička) s Krosnou (Jiřím Kročákem)… To pro mě bylo hezké navrácení. Narazit hned na dva kluky, s nimiž jsem hrál, bylo fajn. Věřím, že trošku vím, do čeho jdu. Ale na rovinu, já se vracím do republiky, která je úplně jiná než tenkrát při jejím opouštění.“
Prostředí holešovické haly přímo u plochy se však zase tolik nezměnilo, ne?
„Absolutně podobné. Už dvakrát jsem tu byl natajno a hřál mě pěkný pocit. Já mám tuhle halu rád, v O2 aréně jsem pořádně ještě nebyl.“
Už jste to nakousnul, jak těžké bude přivyknout si nové zemi a na vše, co s tím souvisí?
„Toho se (s manželkou) nebojíme, kontakt s rodinou udržujeme neustále. Stejně tak s našimi kamarády, co tu stále máme. I tohle ovšem bude nová výzva.“
Minulou sezonu jste neměl svou klasickou, nevedl jste žádný tým. Strávil jste čas vzděláváním se?
„Pestře jsem ten rok strávil. Navštívil jsem pár hokejových, ale i fotbalových mančaftů. Byl jsem se kouknout v různých organizacích, ve Švýcarsku, ve Švédsku, v jedné i tady. Ale navštívil jsem i klub fotbalové bundesligy. Do toho různé semináře a podobně. Bylo to užitečné, hlava se vyprázdnila, dostal jsem nový input. A teď má člověk správnou chuť na sezonu.“
Jaké poznatky načerpá hokejový trenér ve špičkové fotbalové soutěži? A co všechno se dá odsud přenést do hokeje?
„Strašně moc věcí. Je neskutečné, jak jsou ve fotbalu mnohem dál oproti hokeji. V nastavení hlavy, v myšlení. Bylo strašně zajímavé sledovat, jak pracují s daty, co všechno jsou schopni vymyslet, co všechno hráčům vyměří. A jak sesbíraná data dál pozitivně rozvíjejí při tréninku či regeneraci. To se mi líbilo moc.“
Spartu před pár lety koučoval Uwe Krupp. Angažmá věhlasného německého kouče se nepovedlo, bavili jste se o tom někdy spolu?
„S Uwem jsme to probírali asi dvakrát. Jakmile jsme se setkali, stočila se na Spartu řeč. Vím, jaký je jeho názor, jaký asi byl názor na Uweho. Je to kvalitní trenér a dobrý chlap. Víte, někdy není snadné přijít jako cizinec do ryze českého mužstva. Naučit se češtinu není sranda.“
Mimochodem, co jste říkal vítěznému čtvrtečnímu čtvrtfinále Němců nad Švýcary na MS?
„Bavili jsme se o tom už před týdnem. Že když Němci nastoupí na Švýcary, jsou schopni je pokousat a i porazit. Zase přišli na sebe a opět se to potvrdilo. Zas tak moc mě výsledek nepřekvapil.“
Mají Němci hodně blízko k medaili?
„Může přijít. Přál bych jim ji. Taky jejich trenérovi, známe se dobře. Harry Kreis je dobrý trenér a dobrý chlap. Přeju jim i z toho důvodu, že strašná spousta hráčů nároďáku zůstala doma. Nechci říkat, že na MS mají B výběr, ale o řadu hráčů se nemohou opřít. Medaile by pro Německo byla paráda.“
Když jsme u toho, jak na vás působil český tým v Rize?
„Že to nevyšlo, to se stává. Mistrovství je turnajem o jednom zápase. Kdybyste ho vyhráli, člověk by se na to taky díval jinak. Nevyšlo to, no… Nemůžu říci, že by tam bylo něco špatně. Dostali dva góly po buly, ze standardky, což se stává.“
V české extralize poslední čtyři roky kraluje Třinec. Může pro vás být inspirací?
„My jako lidi a i celé mančafty bychom se vždycky měli učit od těch nejlepších. Určitě si z toho něco vezmeme. Zároveň zůstaneme věrni tradici a silným stránkám Sparty.“
Jaká tedy bude její herní tvář?
„Vždycky by měla být bojovná. Jakmile přijdete na Spartu, měli byste vědět, že hraje zrovna ona. Bojovná, bruslivá. A hlavně jde o to, abychom se nebáli hrát hokej. Aby ho kluci hráli se sebevědomím.“
Co byste sem chtěl vzít z německého hokeje a i z tamní kultury?
„Abych pravdu řekl, nejprve musím poznat zdejší kulturu. Poznat kluky, poznat mančaft, zjistit, jak se tu pracuje. Ligu jsem pozoroval na dálku často a je fakt dobrá. I když někteří hokejoví specialisté tvrdí něco jiného, v mých očích je to kvalitní soutěž. V prosinci se mě zeptejte znovu.“
A jinak?
„Přijde mi, že Praha je světové město. Aspoň co jsem poznal během prvních pár dní tady. Nejenom cenami… (usmívá se) Ale i tou kulturou a vůbec nabídkou. Fakt krásné město. Manželka sem jezdí každý rok strašně ráda. Pokaždé sem jedeme na jednodenní výlet. Strašně moc se změnili i lidé. Nechci podceňovat další česká města, ale západní metropole mohu srovnávat s Prahou úplně v klidu.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
