Z Ukrajiny doslova utekl do Anglie. Fotbalový útočník Lukáš Magera byl z testů v ukrajinském prvoligovém klubu Volyň Luck tak rozladěný, že sedl do letadla, nabral směr Londýn a takřka okamžitě se tam dohodl na novém angažmá. Swindon Town sice hraje až čtvrtou ligu, ale Magera byl z ostrovního prostředí, fanoušků i bouřlivého trenéra Paola Di Cania tak nadšený, že podepsal dvouletou smlouvu.
Útočník Lukáš Magera rozhodně nezastírá, že měl daleko vyšší ambice. Po vyvázání smlouvy z krachujícího Temešváru měl několik zajímavých nabídek ze zahraničí. I z Gambrinus ligy se o něj zajímaly ostravský Baník a Slovácko. Přesto se nakonec domluvil se Swindon Townem, který hraje v Anglii až čtvrtou nejvyšší soutěž.
Proč zrovna Swindon Town?
„Taky jsem měl strach z toho, že to je až čtvrtá liga. Ale v neděli jsem viděl zápas s Oxfordem (1:2) a byl jsem nadšený. Stadion plný, patnáct tisíc diváků, atmosféra parádní. I tým se mi zdál super. Sice dostali dva góly ze dvou standardek, ale jinak je k ničemu nepustili a přehrávali je. Snažili se, hráli fotbal. Hlavně mě ale nadchla atmosféra, ta byla perfektní. Stejně tak zázemí, stadion a všechno kolem.“
Nadchlo vás to až tak, že jste hned kývnul?
„Ano, tak nějak to bylo.“
Nakolik vás oslovil italský kouč a manažer Paolo Di Canio?
„Ten je úplně fantastický. Hodně mi připomíná svým projevem trenéra Františka Straku. Obrovský hecíř. Bavil jsem se s ním a měl jsem z toho opravdu dobrý pocit. I z toho pohledu, že už mi volali měsíc a půl, nebo dva měsíce, že mě chtějí. Abych se tady přijel podívat, že mají velký zájem. Nechávali si posílat loňské zápasy z Temešváru, mají o mně hodně informací, dobře vědí, jak hraju. I z toho bylo cítit, že mají zájem. Vědí, koho berou.“
| Kdo je Paolo Di Canio? |
| Třiačtyřicetiletý Ital proslul především jako velmi dobrý útočník, oblékal mimo jiné dresy Lazia, Juventusu, AC Milán, Celtiku nebo West Hamu. Zároveň se prezentoval i několika skandály. V roce 1998 dostal jedenáctizápasový distanc za to, že srazil na zem rozhodčího, který mu dal červenou kartu. V Itálii byl zase několikrát potrestán za oslavení gólu nacistickým pozdravem. Angažmá ve Swindon Townu je pro něj premiérou na trenérské pozici. |
Di Canio měl jako hráč pověst velkého bouřliváka, v Itálii byl několikrát potrestán za slavení gólu nacistickým pozdravem. Na vás působil jak?
„Já vím, že to byl výborný útočník, který má velké jméno. I tady jako trenér. Celý zápas jej vyvolávali. Když Swindon dal gól, běžel za svými hráči padesát metrů, slavil s nimi, a když šel kolem střídačky soupeře, udělal podobné gesto jako Mourinho. Pak byl ve druhém poločase vykázán na tribunu… Takže pořád předvádí dost bouřlivé věci. Ale myslím si, že to je pro mužstvo pozitivní. Ukazuje, že žije s mužstvem, dodává mu energii a atmosféru.“
Říkáte, že vám volali skoro dva měsíce. Čím to, že jste za nimi vyrazil až teď? Čekal jste na lepší nabídky?
„Tak nějak. Přece jenom, je to čtvrtá liga, měl jsem z toho trochu strach. Na rovinu, čekal jsem možná na něco lepšího. Nabídky i byly, ale odkládal jsem to. Měl jsem strach, abych nedopadl jako v Temešváru, kterému došly peníze. Ale když se řekne Anglie, má to hned jiný zvuk. Tady asi finanční problémy nebudou. A je šance se dostat výš. Mají velké ambice, chtějí postoupit, budují mužstvo, vzali trenéra Di Cania… Ze čtyř zápasů sice zatím mají jen tři body, ale je vidět, že se snaží hrát fotbal, že se chtějí zlepšovat. Věřím, že to může jít jenom nahoru.“
Minulý týden jste byl ale na testech v ukrajinském prvoligovém klubu Volyň Luck. To vás neoslovilo?
„Po pravdě, z toho jsem byl strašně zklamaný. Zlaté Rumunsko! Prostředí by možná ještě šlo, ale tréninkové zázemí a příprava samotná… To bylo o ničem. Hráli jsme zápas proti béčku, jedenáct na čtrnáct a takové věci. Oblečení na trénink nebylo, chování vůči hráčům, kteří přišli na zkoušku, vůbec žádné. Před tréninkovým zápasem třeba podepsali jednoho kluka, který tam byl dva dny, a po zápase mu smlouvu roztrhali a všechno zrušili. Z toho jsem byl hodně zklamaný, hned po prvním zápase jsem věděl, že tam teda zůstat nechci. Okamžitě jsem sháněl letenku do Anglie.“
„Přesně tak…“
| Lukáš Magera |
| Narozen: 17. ledna 1983 v Opavě Post: útočník Klub: Swindon Town (4. anglická liga) Profesionální kariéra: Baník Ostrava (2003–2008, v sezoně 2004–2005 hostoval v druholigovém Kladně), Temešvár (Rumunsko, 2008–2011), Swindon Town (Anglie, 2011–?) Ligová bilance: 110 zápasů/21 gólů Bilance v Temešváru: 85 zápasů/20 Reprezentační bilance: 4/0 |
Jaké má Swindon útočníky? Počítají s vámi do základu?
„Znají mě a vědí, co můžou očekávat. Takže bych jim měl zapadnout do systému. Cítím, že mě opravdu chtějí. Dva dny před zápasem s Oxfordem přivedli jednoho útočníka se zkušenostmi z první anglické ligy (Leon Clarke), hned hrál. Myslím, že bych si s ním mohl rozumět, protože chtějí hrát na dva vysoké hráče.“
Nastoupíte za Swindon už dnes v Ligovém poháru proti Bristol City?
„Uvidíme. Jde i o to, jak rychle to půjde s mojí transferkartou, protože tu mám pořád v Rumunsku na svazu. Doufám, že přijde rychle a nebude se to nějak protahovat.“
Do Anglie jste se přesunoval rovnou z Ukrajiny, všechny potřebné osobní věci máte?
„Kopačky a věci na fotbal mám, ale civilní věci už docházejí… (usmívá se) Mám jich ještě tak na týden. Buď budu muset domů, nebo si nakoupím, to uvidíme.“
Nadšení z vašeho rozhodnutí nebudou fanoušci Baníku Ostrava. Věřili, že byste mohl týmu pomoct.
„Trénoval jsem s kluky v Baníku, za což vedení i jim musím poděkovat. Lákalo mě vrátit se, chtěl jsem pomoci. Ale prioritou bylo zahraničí. Ještě se chci pokusit venku něco dokázat.“
