Chcete důkaz, že Slavia herně opravdu nebyla horší než její zvuční konkurenti ve skupině Ligy mistrů? Nahlédněte do statistik. Aktivita a nesmělost party trenéra Jindřicha Trpišovského se odrazila ve faktu, že vyprodukovala nejvíc střel či vybojovala nejvíc rohů. Jak známo, dojela na bídnou koncovku, ale herní projev měla inspirující. „Takhle suverénním fotbalovým dojmem působilo naposledy národní mužstvo v roce 2004,“ vypozoroval zkušený trenér Verner Lička.
Slavia si na podzim výkony v Lize mistrů získala respekt i uznání obrovitých soupeřů. „Mají velmi dobrý tým. Brutálně běhají, předvádějí intenzivní presink, hrají na velké riziko. Je to neuvěřitelné,“ klaněl se červenobílé jednotce trenér Borussie Dortmund Lucien Favre po posledním zápase, v němž německý celek udolal českého mistra 2:1.
„Troufnu si říct, že jsme se soupeřům dokázali ve všem vyrovnat. Určitě po fyzické stránce, v nasazení, v soubojích,“ hodnotil vystoupení své družiny slávistický kouč Jindřich Trpišovský. Červenobílí sice ve společnosti Interu Milán, Barcelony a Dortmundu vydolovali jen dva body, ale herně se slovutným sokům vyrovnali. A nejen to.
Projeďme si základní statistické ukazatele. Slavia měla ze všech čtyř týmů ve skupině nejvíc střeleckých pokusů (88), Barcelona jich vyprodukovala 82, Inter 74, Dortmund 72. Na bránu vyslala Trpišovského armáda společně s katalánským mužstvem kolem Lionela Messiho také nejvíc ran (32). Ve vzájemných duelech s těmito giganty zahrávala i největší počet rohových kopů (32), naopak nejméně jim čelila (17). I průměrné držení míče si udržela na solidní úrovni (49 %).
Během podzimu se hodně vyzdvihovala i kondice „sešívaných“ a kvanta naběhaných kilometrů. Hned sedm hráčů mužstva je ve statistice uražených metrů v první pětadvacítce, záložník Tomáš Souček je maratonským králem, během šesti utkání jeho nohy spolykaly 76,121 kilometru. Obránce Vladimír Coufal naběhal čtvrtou nejdelší vzdálenost (70,559 km).
Proč je Slavia schopná měřit se rovnocenně s takovými kolosy? „Primární je víra, mentální odolnost. Tam to začíná. Slavia jede na Inter nebo do Dortmundu s tím, že si to s nimi rozdá jako rovný s rovným. Věří, že může uspět,“ upozornil Verner Lička, bývalý útočník a dnes prezident Unie českých fotbalových trenérů.
A na hřišti je sebevědomí a kvalita červenobílých vidět. „Takhle suverénním fotbalovým dojmem působilo naposledy národní mužstvo v roce 2004. Hra Slavie má všechny prvky, které vedou k úspěchu a ve kterých všeobecně zaostáváme. Jsou to: hra od brankáře pod tlakem, neustálá hra v podčíslení, organizace hry, vysoký presink, okamžitý represink po ztrátě míče. To je pět prvků, které jsou pro devadesát procent českých klubů španělská vesnice. Slavia je víceméně všechny zvládá. To je pro nás fantastické zjištění,“ zanalyzoval Lička.
Limitem, který neohroženou partu kolem Součka brzdil, byla koncovka. Celek z Edenu z množství střel a řady vyložených šancí vytěžil jen čtyři góly. „Tři ofenzivní posty, obě křídla a útočníka má Slavia z hlediska efektivity oproti top týmům slabé. Mají Olayinku a Masopusta , ale ti nevykazují vysoká čísla. Proto jsou ve Slavii. V okamžiku, kdyby ke svému způsobu hry, vůli, práci pro tým, rychlosti, vytrvalosti, připojili efektivitu, tak je Slavia těžko udrží,“ odtušil Lička.
„Myslím, že Ševčík a další ukázali, že určitě nehrají druhé housle, dovedou se soupeřům ve spoustě věcí vyrovnat. Proměňování šancí nás stálo body a pravděpodobně i Evropskou ligu. Další věcí je technická vybavenost. U Dortmundu vidíte skvělý první dotek, zpracování. Tam pokulháváme, musíme se zlepšovat. Ale dokázali jsme si, že s těmihle týmy můžeme hrát. Je na čem stavět,“ bilancoval Trpišovský.
