Pompézně přivítal dneska ráno sibiřský Omsk hokejového krále Jaromíra Jágra. Přes pět set nadšených fanoušků na něj v půl šesté ráno čekalo na letišti.
Jakmile mezi ně dorazil, spustili ohlušující pokřik: „Jaromir, Jaromir!“ Kolem českého útočníka se strhla obří mela. Omsk dokázal, jak ho miluje.
Jako první se s českým fenoménem, jenž se Avangardu upsal na dva roky, přímo na ploše letiště přivítal klubový prezident Konstantin Potapov. A od té doby se Jágr ocitl v kolotoči rozhovorů, fotografování, třesení rukou, podpisů, zdravení s fanoušky.
„Řeknu vám, já osobně bych tedy nikdy takhle brzy nevstal,“ žertoval pak dobře naladěný útočník. Fandové navlečeni v dresech Avangardu s číslem 68 vytáhli i transparenty s českým nápisem, třeba: „Jaromir, New York dobře, Omsk nejlíp!“
Lidé vytahovali fotoaparáty a za každou cenu se s největší hvězdou místního týmu chtěli zvěčnit. Kdo chtěl být úspěšný, musel mít opravdu ostré lokty…
„Byl jsem velmi překvapený, kolik lidí tady je,“ přiznal před zástupem žurnalistů. Ti se ho zeptali, jestli mají dotazy dávat v ruštině, nebo v angličtině. „Zkusím to rusky, když tady Jaroslav mi pomůže,“ opáčil Jágr.
Na mysli měl agenta Jaroslava Zídka, který ho doprovázel na každém kroku. Útočníkovi pak dalo zabrat, aby si proklestil cestu do připravené auta. V něm už čekal řidič, s Jágrem si srdečně potřásl rukou. Když se bílá dodávka rozjela, lidé znovu začali pištět a tleskat.
Jágr si jel prohlédnout novou Omsk Arenu, zapózoval nejdříve u ledu, potom v kabině. „A jéjej, něco jsem si zapomněl,“ začal štrachat v brašně s ještě logem NY Rangers. „Neboj, všechno koupíme,“ říká Zídek.
Před halou na Jágra čekají další fanoušci, prosí o podpis. Rozšafný útočník s bílou kšiltovkou se pak míří vyspat, odpoledne místního času (v Omsku je o pět hodin více než v Česku) ho čekala schůzka s Leonidem Poležajevem, místím gubernátorem a suverénně nejvlivnějším člověkem.
Už to dokazuje, jak moc si Jágra považují. Omsk je prostě na nohou.
