Na ledě má věčný smolař na zdravotní trable Ján Sýkora hodně divoký pohyb. Když se dostane do formy, máte pocit, že je všude. Pardubický útočník ve čtvrtfinále proti Třinci pobavil zajímavou scénkou. Trestné střílení jel s hokejkou spoluhráče Petra Čáslavy. „Mně je jedno, s čím hraju. Když se kouknete na moje hokejky, každá je jinak velká, i zahnutí je jiné,“ s klidem komentovalo slovenské křídlo celou situaci. S holí mohutného beka trefil za stavu 3:0 tyč. Pak mu hůl vrátil.
Před třemi lety Jánu Sýkorovi vyšla parádně sezona v Plzni. Dnes sedmadvacetiletý útočník dal dvacet gólů, čekalo se, co přijde dál. Jenže se pral s astmatem, zraněními, v jednu chvíli hodně zhubnul. Najednou to už nešlo v Plzni, ani pak v Třinci. Na střelecké kousky nenavázal. Za Pardubice zvládl v základní části šest gólů, pak ho vyřadily problémy s rukou. Na play off se dal dohromady. Vyhlíží v něm první trefu. S holí spoluhráče k ní byl blízko.
Proč jste odmítl svoji hokejku, když vám ji z lavičky nabízeli?
„Nevím, prostě jsem si nechal hokejku Petra Čáslavy. Jel jsem, trefil tyč, takže prd z toho.“ (směje se)
Vážně na tom tak nezáleží, že byste si vzal do ruky cokoliv?
„Gólmanskou hokejku asi ne, ani do Tomáše Rolinka bych si ji nevzal. To je trpaslík, ani bych se k tomu neohnul. Jinak mi je to jedno. Mám každou hokejku jinak vysokou, extra to neřeším. Jak to uříznu, tak to uříznu, a jdu hrát.“
Když to má někdo v rukách, tak nezáleží, co chytne?
„Problém je, že já to momentálně v rukách nemám. (usměje se) Ale věřím, že to přijde, pane Bože (dívá se nahoru), snad to tam začne padat i mně.“
Trochu jsem čekal, že při nájezdu za stavu 3:0 vytáhnete nějakou parádu. Na vaši kličku o brusli jste si nevěřil?
„Peter Hamerlík tam sebou začal trochu házet... Já to myslel dobře, možná jsem to měl zvedat nahoru, pod víko, měl vyrážečku docela dole. Ale měl tam místo i na pravé ruce. Kdybych to dal o centimetr doprava, možná se střela odrazila od tyčky do branky. To byla trochu smůla, ale na tom už nezáleží.“
Do čtvrtfinále jste naskočil po dvou měsících bez hokeje, občas působíte jak utržený vagón. To ten hlad po puku?
„Cítím se docela dobře, byl to teď třetí zápas, je to lepší a lepší. Výborně jsem se připravil s naším kondičním trenérem Petrem Mockem, problém jsem měl s rukou, ale nohy jsem mohl dělat normálně, takže ani necítím nějakou únavu. Doufám, že to tohle vydrží co nejdéle.“
Jste odpočinutý, chodíte na druhou přesilovku. Přijdou tedy i střelecké chvíle Jána Sýkory?
„Kéž by to tak bylo. Ale hlavní je, abychom teď urvali zápas v Třinci a doma to ukončili. To by byla teprve paráda. O víkendu jsme je doma dvakrát porazili, byl to velký týmový výkon, kluci šlapou jak hodinky. Když jeden udělá chybu, druhý ho zastoupí. Klobouk dolů před všemi hráči, trenéry, maséry, každým, kdo do týmu patří.“
Pardubice srovnaly čtvrtfinále na 2:2. Kolik procent výkonu je schovaných ve slově parta?
„Řekl bych, že hodně. Klidně přes devadesát procent. To vidíte, jak celý tým drží spolu, jeden maká za druhého. Víme, že týmy, které mají individuality, nemusí play off zvládnout. O hvězdách to není. Klidně i ten, který vyhraje základní část, může hned vypadnout. Play off je o partě, o tom, co je uvnitř. Musíte se dál házet do střel a dřít.“
Kde se dal tenhle duch dohromady?
„Trenér to vycibroval, všechny pětky. Víte, co to vlastně znamená?“ (usměje se)
Abych řekl pravdu, tak ne.
„Jo takhle. Vychytal? Vyšperkoval? Něco takového. (usměje se) Jsme dobrá parta, všechno si sedlo jak mělo.“
Třinec po sobotní porážce změnil sestavu, ubral na šikovnosti, chtěl přidat na důrazu, ale nepovedlo se mu to, spíš se s vámi chtěl bít, než hrát. Dostali jste se mu do hlav?
„Klidně se s námi může chtít bít. A my je zbijeme jak hady.“ (směje se)
Vy, nejhubenější hokejista pardubické sestavy, taky?
„Já ne. Mně nervy rupnou jenom jednou a pak je zle. Jinak jsem klidný. (směje se) Ne, vážně, víme, že Třinec tam má hodně šikovných a technických hráčů, Martina Růžičku, Kubu Petružálka, Lukáše Krajíčka a další. Růža nemá hrát do těla, to je jasné. My se snažíme dohrávat každého hráče, ne jenom jeho, a je logické, že když vás někdo trefí, ubírá to síly. Ten náš tým? Podívejte se na první pětku. Rolas? To je robotník, dříč. Hází se tam po hlavě. Petr Sýkora? Taky začal hrát do těla, on je jako tank. Když těch jeho sto kilo do někoho vletí, to vás zabije, strašná síla.“
Když tohle dělají oni, musí i ostatní?
„Přesně, Marek Trončinský rozdává krásné hity, Honza Ščotka, Ty Wishart... To je paráda.“
Dovedete si představit, že byste byl na druhé straně a tomuhle musel čelit?
„Snad radši ani ne. Myslím, že je těžké přecházet přes naši obranu. Třeba v neděli jsme hráli dozadu výborně, nějak extra jsme Třinec do šancí nepouštěli a o tom to je.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
