Hokej vyhlásil stav ohrožení. Ekonomická situace je totiž napnutá. Svazová pokladna neoplývá přebytky, naopak. Potřebuje pořádnou a rychlou peněžní injekci, jinak bude zle.
Pomoci z krize by měla dohoda s marketinkovou společností BPA. „Za rok by měl svaz získat sto milionů korun,“ říká VLADISLAV HAMRLA, ředitel svazové agentury Pro Hockey.
Ročně proteče hokejovým penězovodem přes 200 milionů korun. Polovinu částky si musí svaz obstarat sám. V posledních letech to byl téměř neřešitelný úkol. Reprezentační produkt totiž partnery tolik netáhne jako extraliga. „Hlavně z tohoto důvodu na tom není svaz moc dobře,“ přiznává Hamrla, jenž do vedení Pro Hockey, starající se o příliv financí, usedl letos v březnu.
Národní tým má za sebou výsledkově velmi úspěšné období. Proč je tak obtížné shánět finance?
| PŘÍJMY SVAZOVÉ POKLADNY |
| Dotace od státu: 46 milionů korun (programy na reprezentaci 16 milionů, sportovní kluby mládeže 16 milionů, sportovní třídy 10 milionů, projekt talentovaná mládež 4 miliony) Příspěvek ze Sazky: 15 milionů korun, vlastní svazové zdroje a dotace z IIHF: 40 milionů korun, Pro Hockey (prodej reklamních práv): 100 milionů korun Celkem: 201 milionů korun |
Chcete tím říci, že reprezentace je de facto neprodejné zboží?
„To jistě ne. Ale musíme si přiznat, že prodávat reprezentační produkt sólo nepůjde. Reprezentaci je potřeba do něčeho zabalit. Proto vznikla myšlenka na fúzi s reklamní agenturou, která by peníze zajišťovala. Volba padla na BPA. Kdo se zajímá o hokej, ví, že BPA má práva na extraligu, toto spojení je tak jedinou cestou, jak se dostat na potřebnou finanční rovinu a zajistit klid.“
Pozici šéfa společnosti Pro Hockey jste převzal letos v březnu. Jak si na tom tehdy svazové finance stály? Spekulovalo se o tom, že se dluhy pohybují minimálně ve výši 30 milionů korun.
„Když jsem nastoupil, extrémní dluhy nebyly. Tedy ty směřující ze svazu ven, dodavatelům. Problémem jsou závazky vnitřní. Rozhodlo se, že svaz bude podporovat mládež. Nikdo si ale neuvědomuje, že zpevnil kurz koruny. A dotace z IIHF se po převodu snížily. Napočítali jsme milionové ztráty. Přesto si troufám tvrdit, že jsme svazu ušetřili něco mezi 10 až 15 miliony korun.“
Ale zase jste přišli o hlavního partnera reprezentace...
„To je pravda. Skončila smlouva s O2, a to je velká díra v rozpočtu. Ale udělali jsme vše pro to, aby se dluh neprohluboval. Pokud tedy nebudu počítat ztrátu z šampionátu v Kanadě.“
Zkuste být konkrétní, jakou částku potřebuje svaz, aby byl v klidu?
„To jsou snadné počty. Sezona stojí asi 100 až 110 milionů korun. Mluvím ale jen o částce, kterou si musí svaz zajistit sám. Je v tom zahrnutá veškerá péče o reprezentace od šestnáctky až po A mužstvo. Dále ženské reprezentace či veteránský tým Old Boys. Svaz navíc podporuje mládež, financuje sportovní střediska mládeží. Potom platí hráčské náhrady za reprezentační starty. A samozřejmě pojistky na šampionát. Ty položky tvoří dlouhý seznam.“
Zastavme se u jedné položky. Kolik peněz spolyká reprezentační „áčko“?
„Bavme se o tom, co nás stál šampionát v Kanadě. Pojistky, kemp v Montrealu, přípravný zápas s Francií, náhrady extralize. Ocitli jsme se v minusu 10 milionů korun. Sami uznáte, že se to nedá srovnat s fotbalem. Když jsem četl ta čísla, kolik fotbalový svaz dostal od UEFA za postup, za náhrady a podobně, bylo mi smutno. Nám IIHF kromě částek za umístění nepustí ani korunu. A to je také jeden z problémů. Finance jsou od nich minimální, ale omezení je víc než dost.“
A prozradíte tedy výši celkových ročních nákladů na reprezentaci?
„Jistě. Když sečteme účasti na Euro Hockey Tour, náhrady za hráče klubům, letenky, ubytování, pojistky, prémie a přidáme peníze na přípravu před šampionátem včetně samotného turnaje, dostaneme se zhruba na částku 40 milionů korun ročně. Samozřejmě v tom nejsou zahrnuty prémie za umístění. Ale teď jsem vycházel z letošních čísel, kdy byla Kanada. Takže když odečteme desetimilionovou ztrátu, tak se dostaneme na částku 30 milionů. Každopádně je to rána.“
