Dvě hodiny, které změnily volby. Fouskovi nahrály dvě zprávy a diskuze
Tak jo, deník Sport to hlavní netrefil. Předpokládal vítězství Karla Poborského, předsedou fotbalové asociace se však stal Petr Fousek. Zkusme ještě chvíli trvat na tom, že den před valnou hromadou vývoj skutečně směřoval k Poborského výhře. Co se stalo, že do cíle doběhl až druhý?
O jeho neúspěchu dost možná částečně rozhodlo i dění na samotné valné hromadě. Především dvě přednesené zprávy, každá z jiného úhlu.
Byla to zpráva o výsledcích hospodaření asociace, kterou přednesl finanční ředitel Libor Kabelka. A kterou potom nedokázal obhájit, na doplňující dotazy delegátů, byť třeba zmatečné, odpovídal velmi nepřesvědčivě. Nesmazal dojem, že na asociaci možná podivně poletují miliony, na které přitom zvlášť výkonnostní fotbal tak toužebně čeká.
A ještě víc zarezonovala zpráva revizní a kontrolní komise, v níž její předseda Zdeněk Šimek nemilosrdně napadl vnitřní fungování asociace. Silně podezřelou kauzu dezinfekce a v souvislosti s ní následnou nesoučinnost sekretariátu. Zmínil i možnou milionovou škodu v jiné kauze, nazývané Paní Kropáčková, o níž možná někteří delegáti ani neměli tušení.
To vyvolalo čilou diskusi. Takovou, na niž jsme v Berbrových časech nebyli zvyklí. Trvala bezmála dvě hodiny a lidé ve stávajícím vedení se v ní dostali do těžké defenzivy – kromě Kabelky také předseda Martin Malík či generální sekretář Jan Pauly.
Přitom právě Poborský byl tím kandidátem, který byl spojován se současným Strahovem. Například Paulyho plánoval na jeho místě ponechat.
Petr Fousek poté při svém kandidátském projevu správně vycítil šanci, na kauzy poukázal a sebe představil jako člověka, který je umí a chce vyřešit. Oproti tomu Karel Poborský strojeně odrecitoval předem připravený projev, jako by se předchozí okamžiky neodehrály. Rozhodně v té chvíli nepůsobil jako muž schopný vést porouchaný kolos s miliardovým rozpočtem.
Pokud se našlo sedm delegátů, které čerstvé události donutily po poledni změnit dopolední názor, máme tu vysvětlení, proč (mimo jiné) slaví Petr Fousek.
A pokud je zde popisovaná úvaha správná, tak je to další dílčí vítězství Fevoluce, protože to byli právě její zástupci, kteří byli při oné diskusi velmi aktivní. A navzdory svému neúspěchu v boji o místopředsedu taky Vladimír Šmicer, jenž Fouskovi ustoupil v cestě.
Teď ještě zkusit zjistit, odkud že pocházejí ty „přeběhlické“ hlasy. Podle svědectví ze zákulisí to vypadá, že se rekrutují z českých divizí a klubů ČFL. Tedy z míst, která byla „proreformními“ silami považována za žumpu.
Petr Fousek se stal předsedou a je to pro něj vzhledem k předchozí neúspěšné volbě obrovská osobní satisfakce. Nyní musí dokázat, že na svou roli stačí. I tam, kde mu jiní vytýkají slabost.
Že dokáže být charismatickým lídrem s jasným názorem.
Že se ukáže být silným v politických a obchodních věcech.
Pro fotbal by to byl gól.
Zprávy ze dne 3. června 2021
Aktuálně má slovo finanční ředitel FAČR Libor Kabelka, který přednesl zprávu o hospodaření FAČR a reaguje na připomínky delegátů.
Zároveň jdou zákulisím zprávy, že součet 95 hlasů pro Rudolfa Řepku z tábora Petra Fouska může být zavádějící, jelikož delegáti mají k Řepkovi většinově kladný vztah.
Redaktor deníku Sport Ondřej Škvor ještě doplňuje k volbě předsedajícího jakožto případnému vodítku k budoucí volbě předsedy:
„Mějme na paměti, že předsedající byl volen veřejným hlasováním, zatímco u předsedy půjde o tajnou volbu. A jak prohlásil jeden zkušený delegát: Záleží na tom, kterého kandidáta víc lidí podvede.“
S připomínkou vystoupil Martin Mulač, kandidát do VV jako člen za Čechy a zástupce iniciativy Nový fotbal – Nové tváře. Žádal delegáty, aby si pozorně pročetli, co budou schvalovat v programovém bodu 10 valné hromady, kde se bude projednávat „schválení výše, splatnosti a způsobu použití členských příspěvků FAČR“.
Řeč však nedokončil. Předsedající Jan Pauly opakovaně Mulače žádal, ať mluví k věci. Ten říkal, že jeho projev na základě jednacího řádu článku 10 a bodu 5 má neomezený čas k diskusi. „Přejděte k věci, nebo to ukončíme,“ hrozil Pauly. Tak se i stalo…
Valné hromady se účastní 198 delegátů z 199 možných. Chybí delegát z českého okresu či kraje. Nic to nemění na tom, že příští předseda bude v případném druhém kole potřebovat nejméně 100 hlasů.
Podle informací deníku Sport stojí za stažením Malíkových kandidatur ztráta podpory, kterou zaznamenal po úterním jednání výkonného výboru. Na něm se snažil prosadit řešení financování týkající se vztahů mezi FAČR, ČUS a Český atletickým svazem ve věci stadionu Evžena Rošického. Sám byl zastáncem sportovního využití areálu.
Pohled na valnou hromadu, která se - jak je zvykem - koná v Nymburce, tentokrát ale v basketbalové hale.
Postřeh redaktora deníku Sport Ondřeje Škvora:
„Z prvního hlasování nelze v žádném případě vyvozovat, že hlasy pro Paulyho se shodují s budoucími hlasy pro Poborského. Nejprve se totiž hlasovalo o tom, zda předsedajícím bude Řepka, a ten v součtu obou komor získal 95 hlasů (45 českých a 50 moravských) - to by mohlo dávat do velké volby naději Petru Fouskovi.“
Po komedii trochu klidu, program valné hromady je řádně schválen. Bodem číslo 13 je volba předsedy.
Výsledky byly zmatečné, protože ve dvou případech se skrutátorům čísla lišila o deset hlasů. Nicméně oficiální výsledky hlasování o tom, zda bude předsedajícím Jan Pauly, znějí:
Česká komora (126 přítomných)
pro 82
proti 20
zdrželi se 24
Moravská komora (70 přítomných)
pro 39
proti 24
zdrželi se 7
Předsedajícím je tedy definitivně Jan Pauly.
