Batfalský po prohře: Taktiku jsem zahodil po pěti sekundách. Comeback proti Roušalovi?
Obrovská šance vyústila v zklamání. Turnaj Oktagon 75 v Hannoveru přišel o mega tahák v podobě domácího Maxe Holzera, a tak vedení organizace svěřilo zodpovědnost hlavního zápasu teprve dvaadvacetiletému Jakubu Batfalskému. Tomu se však víkendový mač s ostříleným Albáncem Gjonim Palokej ani zdaleka nevydařil podle plánu, duel se jevil jako jednostranná záležitost. „Nebyl jsem to já. Nervozita ze mě opadla až ve třetím kole a třebaže jsem dál sekal chyby, šlo mi to už lépe,“ vysvětluje přední český talent a pouhé čtyři dny po boji si říká o další výzvu v podobě Radka Roušala.
Ukázal srdce válečníka, po výhře ale nesahal. Hlavní tvář nastupující generace českého MMA, Jakub Batfalský v hlavním duelu sobotního turnaje Oktagon 75 nestačil na zkušenějšího Gjoniho Palokaje, jehož výhra doma v Hannoveru posunula mixu titulových vyzyvatelů.
Předpokládaná vyrovnaná bitva se bohužel nakonec nekonala. Albánec žijící v Německu měl navrch, jak ve wrestlingový a grapplingových výměnách, tak v přestřelkách, v nichž se běžně Batfalský přímo vyjímá. To ilustruje i nepříznivá statistika 123 inkasovaných ran a pouze 54 rozdaných.
„Ještě před nástupem jsem se cítil být ve zmatku, který vycházel z nezkušenosti,“ vysvětluje Batfalský neučesaný zápasový projev. „Pak boj začal a já v něm hlavou úplně nebyl, šel jsem do toho zbrkle. Obrana proti takedownům byla hrozná…Nebyl jsem to já. Nervozita ze mě opadla až ve třetím kole a třebaže jsem dál sekal chyby, šlo mi to už lépe,“ dodává.
Přitom úvod nevypadal špatně. Čech zvládl ubránit první pokus o strh a přetočit Palokaje zády k pletivu. Pak už se ale znatelněji projevila chybějící rozvaha. „Měl jsem si častěji povolovat do zádu. Pořád jsem se tlačil vpřed do přestřelky. Měl jsem občas jen vyhodit jeden dva údery, odstoupit si a připravit si další krok. Taktiku jsem ale zahodil po pěti sekundách a strojový pohyb vpřed mi pak prohrál zápas,“ připouští „Batfal“.
Na pohled se zdálo, že talentovaný mladík přešlapu na hraně krize. Hlava se mu po tvrdých ranách často zakláněla. Inkasování jej však spíše vyburcovalo k vlastní ofenzivě, ve které sbíral dílčí úspěchy. „Sám to nechápu. Necítil jsem se otřesený, ani mě údery neotevřel rány. Inkasované rány mě vůbec nerozhodily, nehrály tak velkou roli,“ krčí bijec rameny.
Porážku přijímá příkladně. Hned po zápase si shrnul chyby a rozvrhl si potřebné kroky. „Týden si dám úplnou pauzu. I když se cítím v pohodě, vím, že jsem úderů schytal dost a musím dát hlavě odpočinout, ať stejně pevně drží taky v dalších zápasech. Pak začnu další přípravu. Mám v plánu několik změn. Tou asi nejvýraznější bude prodloužení tréninků na dvě až tři hodiny. Stihnu díky tomu více technických drilů, které mě posunou vpřed,“ povídá Batfalský.
Vedle změn si stále zdravě sebevědomý ranař vytyčil také další výzvu. „Žádné dlouhé čekání, chci další zápas. Za měsíc jsem připravený naskočit, kondici mám, takže se není čeho bát. Dejte mi Radka Roušala na turnaj Brně (1. listopadu),“ zmiňuje ostříleného postojáře.
