Ledecká: Dvojka? Proběhla i sprostá slova. Na snowboarďačku ale dobrý
PŘÍMO Z PEKINGU | Jízdu si vychutnala, ale po ní byla trochu smutná. Ester Ledecká se během dvou dní báječně proměnila ze snowboarďačky znovu mezi špičkovou lyžařku. V olympijském super-G na trati Rock v Jen-čchingu jí ale zpropadených 13 setin sekundy scházelo k medaili. „Mám na tu trať pořád snowboardový pohled,“ konstatovala.
Nejvíc si vždy užíváte momenty mezi startem a cílem, jak se vám líbily tentokrát?
„Mě to bavilo moc, a co vás? Tak, dělala jsem, co jsem mohla. Přijde mi, že tam bylo trošku snowboardu. Ale na snowboarďačku dobrý, bych řekla.“
Myslíte, že se vám do hlavy pletly snowboardové oblouky?
„Spíš mi připadá, že mám na tu trať pořád snowboardový pohled. V některých pasážích jsem si to možná zbytečně moc nadjížděla. Ale ta jízda mi přišla docela dobrá a vypadá to, že byla i docela rychlá, takže dobrý…“
Bylo brzké startovní číslo na trati velkou nevýhodou? (Proč Ledecká dostala tak nízké startovní číslo? Více čtěte ZDE>>>)
„No… Když včera Tomas (trenér Bank) měl online schůzi, já jsem byla ve svém pokoji a on byl v naší společné místnosti vedle. A když mě vylosovali, tak tam proběhla trošku sprostá slova. Ale mně je to, upřímně, asi jedno. Já jsem byla ráda, že jsem měla krásně čistou trať. Samozřejmě, kdybych jela později, tak bych měla trošku víc informací o té trati, mohla bych se podívat na holky. Ale jsem ráda, že jsem si tohle mohla v Cortině vyzkoušet s jedničkou, a že už jsem dneska viděla, jak to bude vypadat. A taky tady dneska byli docela dobří předjezdci, takže jsem dostávala report aspoň od kluků.“
Jak hodně by vám pomohlo, kdybyste startovala později a měla k dispozici informace z trati?
„To nevím, to je vždycky hrozně těžké takhle hádat. Doufám, že jo. Dalo by se to předpokládat, ale jela jsem s tím, co jsem věděla a nejlíp, jak jsem mohla.“
VIDEO: Jízda Ester Ledecké v super-G
Vybavujete si konkrétní místo, kde jste mohla těch třináct setin na medaili ztratit?
„Nevím, budu to muset s klukama pořádně zanalyzovat. Možná při jednom nájezdu jsem nebyla tak čistá, pak jsem sice byla čistá, ale jela jsem zatáčky hodně z vrchu. Vůbec jsem neviděla mezičasy, tak to jenom hádám. To budeme muset zanalyzovat. To bude trošku bolestivé, hlavně Tomas má tendence počítat, kde jsem ztratila medaili, kde jsem ztratila zlatou a stříbrnou a bronzovou, ale takhle to je. Musím se z toho poučit, abych příště byla lepší.“
Páté místo je vaše nejlepší super-G v sezoně, to není špatné, ne?
„Výsledek mi přijde skvělý. Spousta opravdových favoritek skončila za mnou a to tady lyžovaly, jsou to jenom lyžařky, tak si myslím, že to je dobrý. Celkově jsem s jízdou spokojená. Udělala jsem maximum a uvidíme, jak to půjde dál.“
Lyže fungovaly?
„Nevím, to se musíme pak asi podívat, jak to jezdilo na rovinách oproti holkám. Miloš (servisman Machytka) udělal fantastickou práci. Chtěla bych ještě jednou poděkovat celému týmu. Odvedli skvělou práci během těch dvou dnů a dneska taky.“
Jak se vám podařilo za dva dny přehodit se ze snowboardu na lyže?
„Upřímně, jak dlouho jsem vydržela vzhůru po ceremoniálu, tak dlouho jsem nebyla vzhůru ani na Silvestra, kdy jsem to zařízla někdy v deset. Tady jsem šla spát až někdy v jednu. Bohužel jsem takový spáč, že mi pak ten spánek strašně chybí. Vzhledem k tomu, že i ty dny předtím, před snowboardem, jsem měla trochu problém se přehodit z toho našeho času, tak mám spánkový deficit a bylo to trochu složitější.“
Jak to šlo dál?
„Jinak si myslím, že jsem se přehazovala docela dobře. A že mě to hned od začátku bavilo a chytlo. Určitě tam ta snowboarďačka pořád je, ta tam bude vždycky. A já jen doufám, že v dalších dnech budeme mít šanci trochu potrénovat a zase se budu cítit trošku jistěji.“
Co jste po svém snowboardovém závodě říkala na gratulaci od vašeho hrdiny Jaromíra Jágra, který vám napsal, že váš výkon byl stejný, jako když kdysi jezdili na olympiádu hokejisté Sovětského svazu?
(úsměv) „To je samozřejmě obrovská pocta. Cokoliv mi Jarda pošle, jakýkoliv vzkaz, jsem z toho hotová, rozdýchávám to ještě teď. Hlavně jsem zvědavá, jak on to zvládne s těma pěti pětkama na krku. Ale jestli to někdo má zvládnout, tak jedině on. On je takový polobůh, takže to bude zvládat v pohodě a posune hranice, kam by si to nikdo nedovedl představit.“
Zprávy ze dne 9. února 2022
HOKEJ: Český národní tým zahájí olympijský turnaj proti Dánsku v červených dresech!
HOKEJ: Před zápasem vám to samozřejmě nikdo neřekne. Od nikoho neuslyšíte, že jdou do předem prohrané bitvy proti soupeři, s nímž nemají žádnou šanci. České hokejistky čeká ve čtvrtfinále gigant ze Spojených států amerických. Rozhodla o tom úterní prohra s Japonkami 2:3 v nájezdech. A v nich sporný gól, kdy puk sotva přeplazil brankovou čáru. Více čtěte ZDE >>>
HOKEJ: Už za pár desítek minut vstoupí český národní tým do olympijského turnaje. Na úvod se postaví proti Dánsku. Když lze lovit v NHL, severský tým dovede poskládat poměrně solidní sestavu. Mohlo by si sáhnout pro brankáře Frederika Andersena nebo střelce Nikolaje Ehlerse. Ale bez zámoří? Přijde sázka na hodně urputnou defenzivu. Trenér Heinz Ehlers je prvním Dánem na lavičce národního týmu od roku 1994 a má docela drsný způsob, jak čelit favoritům. Tady je jeho parta. Česko proti ní zahájí olympijský turnaj. Více čtěte ZDE >>>
HOKEJ: Zvedá se závora. Konečně! Pro české hokejisty dnes začne olympijský turnaj zápasem s Dánskem. Jedničkou v brance bude dle očekávání Šimon Hrubec. Kdo bude ale trhat sítě soupeřů? Trenér Filip Pešán věří, že sestavu vyladil tak, že prakticky každá řada dovede lámat zápasy. „Tohle snad bude největší síla,“ doufá. Svoje dělo šteluje zejména Matěj Stránský. „Góly se ode mě čekají,“ nezříká se odpovědnosti. Více čtěte ZDE >>>
HOKEJ: Ve středu v poledne místního času si střihli krátké rozbruslení. Povinná část trvala jen patnáct minut. Jako první v šatně zmizel Šimon Hrubec, ten se ve 14.10 českého času postaví do branky proti Dánsku. Ostatní zůstali na ledě déle. Hráči i trenéři. Až mezi posledními se z ledu sunul i Jaroslav Špaček. Asistent trenéra vyhrál dlouhý zápas s covidovými testy, v úterý večer konečně přistál v Pekingu. O den později byl poprvé s týmem. „Už jsem přestával věřit, že to klapne,“ říká. Celý rozhovor čtěte ZDE >>>
