Neděle v Pražské Troji byla dnem Terezy Fišerové! Po poledni nejdřív vyhrála závod Světového poháru mezi singlkanoistkami, o několik hodin později ovládla i extrémní slalom. Tam ale jela finále se zalepeným okem, protože v předchozí jízdě dostala ránu do hlavy špičkou kajaku jedné ze soupeřek.
„Jsem OK, ale jedu do nemocnice. Já nevím, co se stalo, všechno mám rozmazané,“ smála s bolestivým výraztem se Tereza Fišerová hned po finále extrémního slalomu. Místo okamžitých oslav dvojnásobného triumfu následovalo šití.
Extrémní slalom je novou olympijskou disciplínou slalomářů, která se nejede individuálně, ale ve čtyřech. V jedné z protivodných bran se ale zamotala se soupeřkami a špička osmnáctikilové lodi čínské soupeřky Ťia-chua Jen ji trefila do hlavy. O chvíli později, okamžitě po dojetí do cíle, šla helma dolů a ukázala se rozšiřující se krvavá stopa na pravém obočí.
Přesto česká mistryně Evropy nastoupila do finále, které s provizorní náplastí vyhrála. I během krátkých rozhovorů si na obočí držela tampón:
V semifinále jste utrpěla ránu nad obočí, i tak jste ve finále jela naplno, bez strachu…
„Bohužel se stalo, co se stalo. Mohla jsem se z toho trošičku, to nemůžu říct… Mohla jsem se buď bát, nebo do toho jít. Když jsme se v sanitce rozhodovali, jestli pojedu, protože teď budu muset jít na šití, tak jsem řekla, že pojedu. A když už jedu, tak chci to nejlepší. Omlouvám se, že mluvím tak trošičku na přeskáčku, ale jsem opravdu v šoku, protože jsem nikdy neměla v obočí štychy a tady si to držím a už se fakt těším, že s tím někdo něco udělá.“
Zůstala jste u stejné taktiky pro finále jako v předchozích vyřazovacích jízdách?
„Upřímně, zůstala jsem u stejné taktiky, neměla jsem čas zaměřovat se na něco jiného. Opravdu jsem vyběhla po semifinále z lodi, všechno jsem tam nechala, běžela jsem do sanitky, kde mi to dali do nějakého stavu, abych mohla jet, a běžela jsem zase na start. To byla má příprava. Ale jsem hrozně moc ráda, že to klaplo. Samozřejmě si vítězství cením, ale tohle (rozseknuté pravé obočí) budeme muset teď co nejdřív vyřešit, protože mě to dost stresuje.“
Jde po kanoi a kajaku o další disciplínu, ve které můžete dominovat. Plánujete se na ni zaměřit i vzhledem k tomu, že jde o novou olympijskou disciplínu?
„Už jsem to i říkala, že mě tato disciplína baví, že je dravá a i když se něco stane, jsem schopná to nějakým způsobem sjet. Takže určitě bych to chtěla přidat, ale teď bych si chtěla dát od toho chvilku pauzu.“
Šlo v případě vašeho zranění o smůlu, nebo do toho šla čínská soupeřka nešetrně?
„Myslím, že smůla. Asi do toho i šly trošičku víc, než by musely, protože nemá cenu na někoho házet špičky. Já bych tak nikdy nejezdila, snažím se vždycky vystrkovat jen bokem. I přede mnou dostala Jessica Foxová do hlavy, nebo pak já, a to není úplně příjemné. Ale neříkám tím, že to dělají naschvál, určitě ne. Jenom by si chtělo na to dávat větší pozor a mít loď víc pod kontrolou.“
Byla to velká rána?
„Byla jsem v protivodě (brána, kterou musí závodníci projet proti proudu) a úplně jsem viděla, jak na mě špička lodi míří, ta mě sejmula. V tu chvíli to byla opravdu velká pecka. Já jsem se soustředila na to, abych obkroužila plastovou překážku a na to, abych dojela do cíle. S tím, že když jsem si na to v cíli sáhla, tak tam bylo až moc krve, a to i po eskymáckém obratu a po tom, co jsem projela ve vlnách, takže to určitě nebylo příjemné. Na druhou stranu jsem bojovník, už jsem to mnohokrát říkala, tak jsem to vybojovala.“
Převažuje teď krátce po dojetí bolest nebo radost z vítězství?
„Teď opravdu bolest a stresy z toho, že mi tady krvácí obočí.“
