PŘÍMO Z RAKOUSKA | V předchozím sprintu ji dělilo 1,2 vteřiny od triumfu. V neděli, kdy zase česká biatlonistka Veronika Vítková bojovala ve stíhacím závodě o bronz, skončila jen o tři vteřiny čtvrtá. „Smůla se mě pořád drží,“ smutnila. Vše způsobila jediná nepřesná rána na střelnici, která byla navíc kalibr. I tak se ale z Vítkové po víkendu stala další naděje do OH v Soči.
Jak moc vás mrzí, že ten boj o třetí místo nevyšel? Od Polky Palkové vás dělily jen tři vteřiny.
„Je to super výsledek, ale bohužel ta smůla se mě pořád drží. V Östersundu jsem byla dvě desetiny od desítky, v pátek necelé dvě sekundy od vítězství a teď další kousek od třetího místa. Myslím, že to je ale i tak pěkné.“
Rozhodlo se při střelbě, kde jste udělala jednu chybu?
„Ano, bylo to o střelbě. Ta rána mě strašně mrzí. Co jsem měla informace, byl to úplný kalibr. Bylo to i o štěstí, bohužel ta rána tam ale nespadla a já musela na trestné kolo. Jenže to je biatlon.“
Myslíte si, že právě ta rána vás stála vítězství?
„Jelikož jsem před sebou viděla jako vítězku Norku Solemdalovou, tak myslím, že kdyby to bylo za nulu, že bych se o to vítězství hodně prala.“
Ze střelnice jste nicméně odjížděla s Palkovou, ale pak jste na ní ztratila. Čím to bylo?
„Vyjela jsem s ní nastejno a věřila jsem si. Měla jsem i skvěle připravené lyže. Držela jsem se s ní půlku kola, pak mi sice cukla, ale i tak jsem věřila, že ji tady z těch kopců sjedu a budu s ní finišovat. Bohužel těch sil už moc v závěru nebylo. Čtvrté místo je ale i tak dobré.“
Vedle něj vezete z Hochfilzenu i druhé místo ze sprintu. Byl to váš nejlepší víkend v životě?
„Nevím, jestli v životě, ale určitě to pro mě byl nejlepší Hochfilzen. Můžu teď být naladěná na vítězné vlně a může to být jen lepší.“
A co fakt, že jste si řekla i o pozornost k olympiádě?
„To mi moc radosti nedělá. Asi bych se ještě měla před olympiádou trochu schovat, ale je příjemné, že vím, že jdeme správným směrem.“
