Josef Káninský
11. dubna 2016 • 07:14

Další slavný kolaps, vítěze Masters Willetta dovedl k triumfu osud

TOP VIDEA
Mladá Boleslav - Olomouc: Bum! Rozhodčí se po buly skácel na led Mladá Boleslav - Olomouc: Bum! Rozhodčí se po buly skácel na led
Kometa Brno - Hradec Králové: Šťastný gól domácích! Střelu Nečase si do brány poslal Štajnoch Kometa Brno - Hradec Králové: Šťastný gól domácích! Střelu Nečase si do brány poslal Štajnoch
VŠECHNA VIDEA ZDE

Protože manželka Dannyho Willetta Nicole měla termín narození jejich prvního dítě stanoven na 10. dubna, zvažoval osmadvacetiletý golfista, že odřekne teprve druhou účast na Masters, aby byl s ní. Syn Zachariah však přišel na svět už 30. března, Angličan odletěl do americké Augusty a včera, tedy na uvedené datum, mimochodem na manželčiny 28. narozeniny, se slavně stal vítězem největšího turnaje světa. "Jsem z toho blázen," hlesl.



V polovině finálového kola prvního majoru sezony to vypadalo na nudný závěr a jasnou záležitost Jordana Spietha, jenže přišel Amen Corner a otázka vítěze Masters se znovu otevřela. Kritická pasáž hřiště Augusta National Golf Clubu nedostala svou přezdívku pro nic za nic. Obhájce titulu jen rozšířil řady těch, jejichž naděje zde pohasly. Naopak vítěz Danny Willet tudy prošel bez poskvrny a ve velkém stylu dokráčel pro první velký titul kariéry. Naprosto nečekaně, ale to už se na nejslavnějším turnaji světa stává. "Někdo to musel vyhrát a byl jsem to já," řekl s klukovským přídechem.

O letošním 80. ročníku se bude ještě dlouho mluvit a historie ho zaznamená jako významný. Také proto, že Willett v něm málem nestartoval a po slavném Nicku Faldovi se stal teprve druhým Angličanem na seznamu vítězů, což může být poněkud překvapivé zjištění. Stejně jako může přinést podiv pohled do vítězova zápisu z nedělního kola. Není v něm ani jedno bogey, výkon 67 ran (-5) je jeden z vůbec nejlepších na celém turnaji.

Oproti předchozím třem dnům totiž přestal foukat vítr, a tak bylo možné skórovat, přestože umístění jamek zvolili pořadatelé jako velmi obtížné a hřiště bylo stále v témže stavu, v jakém účastníky do té doby tak ukrutně sužovalo. A jeho nástrahy poznal zblízka i Spieth.

Lídr všech tří předchozích kol zvýšil díky sérii čtyř birdie po první polovině nedělního vystoupení náskok před nejbližšími konkurenty na pět ran. Pak ale přišla bogey na jamkách 10 a 11, kde začíná Amen Corner. Hlavní past, tříparová dvanáctka přes vodu, sklapla dvakrát. Dvaadvacetiletý Američan byl krátký na odpalu a míč mu sjel zpět do jezírka. Tlak na psychiku v důležité chvíli dolehl plnou vahou. Spieth si mohl vybrat pohodlnou pozici pro drop, ale při tak krátké ráně, jaká ho čekala, zajel holí příliš do země a trefil jemně zčeřenou hladinu znovu. Na jediné jamce ztratil čtyři rány a v tu chvíli vypadal, jako by mu někdo ukradl svět.

"Zasáhlo mě to. Přestal jsem být ukázněný, opustil jsem svůj herní plán, najednou jsem začal hrát konzervativně," hlesl Spieth. "Bylo to hrozných třicet minut a doufám, že nic takového už nezažiju."

Naopak skvěle relaxovaný Willett, na němž všichni přítomní ocenili vedle jeho uvolněného postoje také občasný úsměv, absolvoval zbytek kola bezchybně. Díky trojici birdie na jamkách 13, 14 a 16 stlačil skóre na konečnou hodnotu -5. "Myslel jsem, že bude potřeba jít na šest až sedm. Byl to neskutečný den," nepřestával vycházet z vytržení. Nikdo z okruhu těch, kteří měli spíš ohrozit Spietha, se k němu nepřiblížil. Část odpadla už krátce po startu, jiní právě na závěrečné devítce jamek.

Jistou naději vykřesal Spieth, ale k tomu, aby jako čtvrtý hráč historie dovedl k úspěchu obhajobu titulu na Masters, byla náhlá ztráta příliš velká na to, aby riziko, jež na sebe v závěru turnaje při ranách musel vzít, bylo uměřené jeho úkolu. Loňský vítěz se o druhé místo podělil s Leem Westwoodem, oba zaostali za Willettem o tři údery.

I díky Westwoodovi skončilo Masters kolosálním úspěchem Anglie. Přispěli k tomu umístěním v konečném top 10 ještě Paul Casey, Matthew Fitzpatrick a Justin Rose. Jejich úspěch však absolutně překryl triumf rodáka ze Sheffieldu, jenž se teprve před deseti dny stal poprvé otcem. Kdyby syn s příchodem na svět býval čekal na původně určený termín, dlel by Willett doma s Nicole, budoucí maminkou. Tím termínem byl 10. duben, den manželčiných 28. narozenin, den nedělního finále Masters, jeho den D.

"Můžeme mluvit o osudu, byl to prostě bláznivý týden," rozparádil se po anglicku na americké půdě.

Ostatně, Willettovy starty ve Spojených státech jsou nečetné. Loni jich včetně premiérové účasti na masters absolvoval osm a zajistil si šanci stát se členem americké PGA Tour, rozhodl se však zůstat na evropském turnajovém okruhu, kde loni skončil celkově druhý a letos mu před Masters patřila průběžná třetí pozice. Nyní má bývalý první amatérský hráč světa a vítěz šesti profesionálních turnajů zajištěn doživotní star v Augustě a otevírají se mu pozvání na jiné významné turnaje, kam by se jinak musel propracovat složitěji.

Krom toho se zařadí mezi absolutně nepravděpodobné majitele zeleného saka, nejcennější golfové trofeje pro vítěze. Spiethovo vystoupení se naopak zařadí mezi slavné kolapsy.

Masters, golfový turnaj kategorie major v Augustě:

1. Willett (Angl.) 283 (70+74+72+67), 2. Spieth (USA) 286 (66+74+73+73) a Westwood (Angl.) 286 (71+75+71+69), 4. D. Johnson (USA) 287 (73+71+72+71), Casey (Angl.) 287 (69+77+74+67) a Holmes (USA) 287 (72+73+74+68), 7. Kjeldsen (Dán.) 288 (69+74+74+71), Macujama (Jap.) 288 (71+72+72+73) a Fitzpatrick (Angl.) 288 (71+76+74+67).

Témata:  sportgolfmastersSpiethWillett