Očekávaný start do sezony Světového poháru skončil pro snowboardkrosařku Evu Samkovou v rakouském Montafonu po několika okamžicích. Hned při prvním pohybu ve startovací bráně si vykloubila rameno a ze závodu po pár metrech s bolestivou grimasou odstoupila. Zatím ale není vyloučeno, že se v neděli postaví na start nedělní týmové soutěže.
Co se stalo?
„Taková klasika… Já jsem zase zabrala na startu a vypadlo mi rameno. Po nějakých třech, čtyřech vteřinách se vrátilo. Bude to způsobené nejspíš tou nemocí (Samková šest dní marodila s angínou – pozn. red.), že jsem oslabená a svaly jsou uvolněné. Já jsem byla dneska trošku unavenější. Ale teď je měsíc na to to všechno spravit.“
Podle trenéra Marka Jelínka jste přitom v tréninku předváděla životní jízdy…
„Tak to ani o tom nevím… Jezdilo se mi dobře, ale tahle trať je jednoduchá, možná to bylo kvůli tomu.“
Dávala jste si na rameno zvláštní pozor?
„Já jsem byla trošku unavenější až po té druhé jízdě. Říkala jsem si, že teď buď bude ještě jedna, nebo tři v závodě, že to stejně dám. Člověk se soustředí, zafixuje si to. Ale pak už je přímo závod. Mám nějaký blbý stereotyp a kvůli tomu to vypadlo.“
S ramenem máte problémy často, dá se tenhle problém nějak vyřešit?
„Jo, tak to já nevím… Operace moc řešení není, protože to mám vrozené. Dá se to jenom natrénovat, aby to nevypadávalo. Posilovat, posilovat, posilovat. Ortézu mám, ale je vidět, že v těchto krizových chvílích to nefunguje, takže jenom posilovat.“
Těší vás aspoň, že jste se po nepříjemné nemoci dostala do takové formy, že jste skončila druhá v kvalifikaci a na začátku sezony si ověřila, že jste stále ve špičce?
„Já jsem vůbec neřešila, jestli jsem s nimi závodila, nebo ne, protože jsme se furt tak nějak vídali. Hlavně jsem spokojená, že jsem to zvládla po té nemoci, že jsem to nakonec odjela, že to šlo. Jsem ráda, v posledním měsíci soustředění jsem nejezdila špatně, ale měla jsem z toho špatný pocit. Teď jsem z toho měla dobrý pocit.“
Je šance, že byste v neděli nastoupila do týmového závodu?
„Já vůbec nevím, my to ještě budeme mobilizovat s fyzio, namažeme to. Samozřejmě, normální postup je, že druhý den nejezdím, když je třeba na soustředění trénink. Uvidíme tady. Teď jsem v rozpoložení, že nechci nic moc dělat. Ale může se to samozřejmě změnit, zase je to dobrý trénink.“
Co vás čeká po návratu z Rakouska?
„Asi budu doma, první dva dny v týdnu budu určitě odpočívat. Postupně najedu padesát procent a pak sedmdesát procent, za týden bych mohla začít plně trénovat.“
