Do včerejška se Ondřej Kúdela, hrající 200. ligový zápas, v nejvyšší soutěži trefil naposledy v srpnu 2012, proti Jablonci však protrhl ofenzivní trápení Mladé Boleslavi a čtyři minuty před koncem jedinou brankou rozhodl o výhře svého týmu. Gól věnoval mamince, která právě včera slavila padesátiny.
Jak jste se ke gólu nachomýtl?
„Byl to šťastný gól, stál jsem ve správnou chvíli na správném místě. Napoprvé jsem to netrefil, chtěl jsem to prostřelit, vyšlo to až napodruhé. To už bylo snadné, zaplaťpánbůh za to. Navíc mám ještě větší radost, protože mamka slaví padesátiny, o to víc si toho vážím. Ale hlavní je, že jsme vyhráli a je jedno, kdo dá gól. Taky mě mrzelo, že jsem stál za červenou kartu, ta byla zbytečná. Aspoň jsem teď nějakým menším dílem přispěl a mohl to klukům vrátit.“
Měl jste větší motivaci po návratu po trestu za vyloučení proti Slavii?
„Jo. Chtěl jsem předvést dobrý výkon, abych to trenérovi vrátil. Mohl se rozhodnout jinak, nemusel mě postavit, jsem za to rád. Měl jsem štěstí, že jsem dal gól.“
Byla to secvičená akce?
„Musím říct, že na tréninku den před utkáním byla dvakrát ta samá situace a já trefil Tomáše Přikryla, dal tam vždy nohu a já jen nadával. Chtěl jsem si to nacvičit, i kluci si ze mě trochu dělali srandu.“
Jak důležitá je tato výhra v boji o poháry?
„Samozřejmě, každý sleduje tabulku, kdo má jakého soupeře. Teď jsme udělali krok, předtím vyšel Liberci. Pořád se přetahujeme, bude to boj, každý zápas bude důležitý. Navíc tohle kolo může o něčem napovědět. Hlavně ale máme klid do další práce, nabereme síly a pojedeme dál.“
