Rosůlek 3, Rosůlek. A takhle pořád dokola. Na podzim v divizi nese tenhle podpis třicet branek. Úplná mašina na góly, řeknete si. Nejste úplně vedle, ale tahle
senzace není dílem jednotlivce, zásahy obstarala dvojčata Rosůlkova (22). Bombarďák Čížové Jakub dal osmnáct gólů a vládne po podzimu soutěži střelců deníku Sport. „Všechny trefy bych ale vyměnil za trefu v lize,“ vykládá střelec. Druhý z Rosůlků, Jindřich, má za Český Krumlov na pažbě dvanáct zářezů.
Na trávníku jsou rivalové, v životě nerozluční parťáci. Však spolu bydlí v Českých Budějovicích. Fotbalově zatím září v divizi, ale nikde není psáno, že to za pár měsíců nebude jinak. Už teď okolo Jakuba a Jindřicha Rosůlkových větří kluby z vyšších soutěží, a dokonce i z Rakouska či Německa. „Jsem zvyklý dávat hodně gólů, ale v mužích je osmnáct branek můj rekord. Jsem spokojenej,“ prohlašuje Jakub Rosůlek.
Pohled do statistik dává tušit, že mu to na podzim v divizi sedlo. Sedm gólů dal pravačkou, sedm hlavou, zbytek obstaraly trefy levou nohou. „Umím zakončit jakkoliv, to je důležité,“ tuší svou přednost. Přesnými přihrávkami mu ale pomáhají i spoluhráči. „To, že jsem první, je i jejich zásluha. Reálných bylo i pětadvacet zásahů, ale něco zastavila konstrukce, další trefy mi neuznali,“ ohlíží se za podzimem střelec.
Vedení v soutěži Sportu ho nijak nestresuje. „Chci jen sám sobě dokazovat, že jdu nahoru. Jediné, co mě zajímá, je, abych měl čisté svědomí, že jsem pro fotbal udělal všechno. A taky chci těmi góly udělat radost taťkovi a zbytku rodiny, to máme s bráchou společné,“ dodává.
V úvodu sezony zářili na špici hodnocení střelců oba bratři. Nakonec však zavelel kanonýr Čížové k trháku. „Hodně nás hecují spoluhráči, ale samozřejmě koukáme do novin taky. Bráchovi pomohly zápasy, kdy dával čtyři góly. Já se trefoval v každém utkání, ale třeba jen jednou. Mohl jsem dát i hattrick, jenže jsem přihrával do lepší pozice,“ popisuje soupeření druhý ze střelců Jindřich Rosůlek.
Soutěži Sportu zatím vládne jeho bratr. „Posledních osm zápasů jsme neprohráli, ale mně to tam padalo už dřív,“ ohlíží se za podzimem útočník, jehož fotbalovým maximem je zatím pozice náhradníka v druholigovém Táborsku.
Fotbalově má tedy navrch bratr Jindřich, ten si v barvách Táborska druhou nejvyšší soutěž zahrál, a to hned v devíti utkáních. „A taky jsem dal dva góly, když jsme teď na podzim hráli proti sobě. To byl brácha pěkně naštvanej. Ale měl to těžké, jako tým nehráli dobře,“ nedělá si ze sourozence legraci o pět minut starší dvojče. „Samozřejmě se hecujeme, ale taky spolu soucítíme,“ dodává.
Ani on nemá žádné vyhlášené zakončení. Pět gólů dal hlavou, čtyři pravou nohou a zbytek obstarala levačka. „V divizi se o nás ví, a tak se nám obránci lepí na záda. Ale padá to tam,“ směje se.
A co když třeba trenér chce, aby mu poradil, jak ubránit bratra? „To nás spíš upozorňuje, ať mu nedáme ani vteřinu. Celý tým ze srandy vyzvídal a říkal, ať bráchovi hodím něco do pití, aby byl místo zápasu na záchodě,“ culí se Jindřich Rosůlek.
„Trenér Jindru dobře zná, nebylo třeba radit. Měli jsme si na něj dávat bacha. Bohužel, oni měli pět rohů a on čtyřikrát hlavičkoval. Náš trenér se mohl zbláznit. Brácha si na hřišti dělal, co chtěl. Ale když jsme hráli proti sobě poprvé, tak jsem vyhrál já,“ dodává střelec Čížové. A co na bratrské souboje říkají doma? „Brali by, kdyby to skončilo 3:3, a my jsme dali všechny góly.“
Úplně nejlepší by bylo, kdyby se bratři postavili na hrot sestavy v jednom týmu. „Už jsme si to vyzkoušeli v Táborsku v přípravě. Fungovalo to, ale pak jsem se zranil a další šance už nepřišla,“ mrzí Jakuba Rosůlka. Podle trenérů by to prý neklapalo. „Já si ale myslím, že jo. Pocitově o sobě na hřišti víme,“ tvrdí druhé z dvojčat a je znát, jak by bratry spolupráce na place lákala.
Co se týče vkusu, fotbalově se jim zamlouvá Cristiano Ronaldo. „On chce pořád něco překonávat a dokazovat, že je lepší a lepší. Ronalda prostě máme rádi. Je to nejlepší hráč světa, je komplexnější než Messi,“ shodnou se okamžitě. V tom se mu snaží podobat. Lídr soutěže Sportu také nosí účes, který vám borce CR7 může připomenout. „Brácha si na vlasech zakládá, on je trochu manekýnek,“ rýpne si do sourozence Jindřich. Sám se ale byl nechat před rozhovorem ostříhat...
Leckdo má stále problém oba bratry rozeznat. Třeba do třetí třídy základní školy, kdy nosili stejné věci, to prý bylo takřka nemožné. „Ve škole ani jindy v životě jsme toho nezneužívali, ani holky jsme si neměnili,“ smějí se.
Že by si třeba bratrské duo vybralo za partnerky také dvojčata, to je prý nenapadlo. „Ono jich v Budějovicích moc není,“ usmívá se Jindřich Rosůlek. Sám se nedávno rozešel s partnerkou a teď vyhlíží nový vztah. „Brácha holku má, ale ta má jen bráchu,“ směje se tomu, že si lásku musí najít sám a na pomoc sourozence se spoléhat nemůže.
A co třeba ve chvíli, kdy se jednomu z bratrů nechce na trénink. Poznali by spoluhráči, že je v týmu sourozenec na záskok? „Myslím, že pár kluků by to poznalo, ale určitě ne všichni,“ přesvědčuje Jakub Rosůlek.
Tohle ale stejně nepřipadá v úvahu. Když si po podzimu vybral osmnáctigólový střelec týdenní volno od tréninku, možná i trochu trpěl. Při dotazu na ideální den do něj totiž stejně zahrnul fotbal. Až tak jej mají oba bratři rádi. „Měli jsme v Čížové třeba dva tréninky týdně, tak jsem ještě dvakrát trénoval sám. Běhal jsem a chodil do posilovny. Ve volnu samozřejmě taky chodím na brigády,“ naznačuje, že je fotbal neuživí. „Není to sranda,“ dodává.
Podobně je na tom i autor dvanácti podzimních gólů Jindřich Rosůlek. „Teď chci hlavně oddřít zimní přípravu a pak gólově dohnat bráchu,“ plánuje si fotbalový nadšenec.
