Karolína Plíšková je svérázná tenistka, která věří ve své schopnosti. To ona je sama na kurtu, ona si zápasy vyhrává a prohrává. Na jménu kouče zase tak moc nezáleží, říká si zřejmě. Může si to myslet. Loni zahnala krizi po přestupu Jiřího Vaňka k Petře Kvitové, jenž ji zastihl překvapenou a nepřipravenou, velmi snadno. Zvedla telefon a oslovila člověka, jehož jméno se zcela logicky nabízelo. David Kotyza na lákavou i lukrativní výzvu kývl a Plíšková se v příštích měsících nepřestala lepšit. Jelo se dál, jakoby se nic nestalo.
Z prvních tří společných turnajů vzešly dva tituly, novotou vonící spolupráce kvetla. Únava materiálu se ale začala ukazovat dřív, než by kdo čekal. Na jaře povýšil přítel Plíškové Michal Hrdlička do role manažera, to on je důvěrníkem a nejbližší osobou kariéry aktuálně nejlepší české hráčky. Kotyza býval z dob u Petry Kvitové zvyklý na velmi úzký vztah s tenistkou, jíž vedl od teenagerských let. Byl svrchovaným šéfem týmu, nyní se ale ocitl mnohem blíž pozici zaměstnance.
Plíškové se snažil vštípit, že především grandslamovými tituly si udělá jméno. A pro ně musí hrát agresivněji a odvážněji (tak jako víme kdo…). Ač je vystudovaný učitel obratným psychologem, hovořil velmi upřímně a otevřeně. Své tenistky se tím mohl dotknout. Z týmu Plíškové nyní pouze uniklo, že také nebyla spokojená s pojetím tréninků. Kotyza zase přiznal, že netušil, co se na něj řítí.
Tenisté jsou solitéři, mají naprosté právo si vybrat lidi, s kterými chtějí pracovat. A tak bude mít Plíšková třetího trenéra za tři roky. Kdo se jím stane? V Česku jsou možnosti výběru velmi omezené, o tom se již loni přesvědčila Kvitová. Kotyza je zdaleka nejzkušenějším a po mém soudu i nejlepším zbožím, co tuzemský trh nabízí.
Vždy se dá sáhnout do zahraničí, o hráčku takového kalibru se budou koučové prát. A ona bude muset dokázat, že na jménu trenéra v jejím případě skutečně příliš nezáleží. Jinak se na tenhle razantní tah bude vzpomínat jako na minelu.
Související články
