Mít zlaté ruce a ještě k tomu hokejový mozek, to je pak paráda. Martin Réway oboje vlastní a jeho kousky kolikrát berou dech, zvedají ze sedadel. Geniální dítě, přezdívá se často dvacetiletému slovenskému útočníkovi s vizáží středoškoláka. A není to lež.
Jaká škoda, že se do jeho hlavy nevměstnají i základní myšlenkové pochody, které si dokážou osvojit i mnohem, mnohem mladší hráči než je on sám. Tady se Réwayův vývoj skutečně brzy zastavil a jak vidno, tak i zakrněl.
Mladý sparťan si postavil hlavu, a třebaže vede bodování extraligy, umanul si, že za Spartu dál hrát nebude. Důvod? Zásadní, velmi vážný. Prostě se mu nechce. Už ho to u rudých nebaví.
Sparta dobře udělala, že Réwaye nepřemlouvala, a poslala ho z kabiny ven. Nechceš u nás být? Tak si běž. Může to znít přehnaně pateticky, ale fakt to je. Kdo pohrdá dresem Sparty, resp. nic mu neříká ve smyslu, aby se kousnul a vydržel, když se mu něco nezdá, je nesmysl náladového společníka v kabině trpět.
Shodou okolností den před Réwayovým odsunem se k jeho osobě vyjádřil i Vladimír Vůjtek, jenž rozporuplnou slovenskou hvězdičku vedl v národním týmu našich sousedů. Jinými slovy prohlásil, že by v týmu takové netáhlo, už nikdy nechtěl zažít.
A když tohle řekne trenérská kapacita, která umí vyjít s každým (anebo se o to aspoň dlouho pokouší – než rezignuje), už to něco znamená. A i Josef Jandač ve Spartě je kouč, který se nejprve snaží z hráče vyzobat to veškeré dobré, co v něm je, než nad ním zlomí hůl.
Vypadá to, že jediným bossem, který si s Réwayem poradil, byl kouč bronzové slovenské dvacítky z posledního šampionátu Ernest Bokroš. Možná byl měl Réwayovi někdo vysvětlit, že celý život za dvacítku hrát nebude. Nejsem si jistý, že si to ve své neortodoxní makovici dokáže přebrat.
Martin Réway je hráč s předpoklady hrát NHL. K tomu si však musí opatřit jinou hlavu.
Související články
