27. května 2017 • 13:11

Házenkářští mistři Petržala, Kotrč, Kastner: Nechtěli nám připravit oslavná trička

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Jde z nich respekt. První vám neuhne, ani když proti němu běžíte s míčem a nataženou rukou, ti dva zase mají zase ve svých pažích dynamit. „A to jsme se ještě oholili,“ žertují házenkáři Dukly Praha Tomáš Petržala, Milan Kotrč a Jakub Kastner, jež minulý týden sesadili se svými spoluhráči Plzeň z trůnu. Někteří už vyhlíží boj o obhajobu. Jiní zase zahraniční angažmá…



Jak pro vás tak bylo příjemné sesadit Plzeň, která vládla lize už tři roky po sobě?
Petržala:
„Užívali jsme si to. Je pravda, že Dukla má nějakou tradici a tlak je tam velký. Za těch deset let jsem tam zažil spoustu hráčů, a i když měli dobré reference a hráli do té doby dobře, tak třeba zůstalo jen u sezony a po ní přišlo rozvázání smlouvy. V Dukle to není jednoduché, ale to, že je líhní dobrých hráčů, myslím, že zůstává. I proto před třemi lety přišel zásah do týmu, kdy se neprodloužili smlouvy několika hráčům a to byli kluci, kteří byli schopní chodit na ranní tréninky a i se díky kontraktu takřka uživit. Teď už to takové není, ale jsou tam mladí kluci, kteří mají určité cíle, chtějí to dotáhnout výš a jejich kvalita je velká. Uvidíme, jak to bude vypadat dál.“

Kdo byl tedy vámi všemi tahounem oslav? Vy Milane?
Kotrč:
„Já? Ježismarja ne.“
Kastner:
„Myslím, že Milan se k těm tahounům určitě přidal.“
Kotrč:
„Já občas něco svolám. Ale ne tak vyloženě. Jsme nicméně šťastní, že se nám podařilo po třech letech sesadit Plzeň a pro mě to byl úžasný pocit i díky tomu, že po jedenácti letech končím a odcházím jinam. Celou tu sérii jsem si užíval a jsem rád, že jsem to zakončil krásně titulem.“

Klíčový byl asi ten první zápas v Plzni, který jste vyhráli, že?
Kastner
: „Tím se na nás asi zesílil tlak, že to už bylo jen na nás. Hráli jsme doma a tam bychom neměli prohrávat. Zbývalo to jen potvrdit. Ale jak se říká, že poslední krok je nejtěžší, tak i byl. Poslední zápas byl těžký, ale celý zápas jsme vedli, a i když jsme možná Plzeň nechali na konci čuchnout a přiblížit se, zvládli jsme to. Myslím, že jsme si to zasloužili, nebylo to nic lehkého.“
Petržala:
„On tohle asi dobře shrnul Miki Tonar, který řekl, že byl jejich problém první zápas. Mysleli si, že to půjde samo, že doma neprohrají, a i že kdyby měli s námi hrát pět zápasů, tak si to doma urvou. Hned ten první ale ukázal, že to tak není. A i když ve druhém šlápli jinak a říkali, že musíme mít v hlavě prohru o patnáct, tak takhle to nefunguje. Tohle je play off. Jednou můžete prohrát o patnáct, ale další duel hned vyhrát. Nepřišlo mi, že by nebyli hladoví, ale náš tým za ty roky dozrál. Začali jsme vnímat, co nám chybí, a věděli jsme, že tomu musíme dát něco navíc. Plzeň má dobrý tým a držela se na špici. My se ale každý rok nějakým směrem posouvali.“

Hráči Dukly s pohárem pro mistra ligyFoto Jakub Pláteník

Bylo těžké v tom mladém týmu to korigovat, aby se nezbláznil a neměl náhle strach?
Kotrč:
„Ono to naštěstí bylo tak, že jsme ještě dvě minuty před koncem vedli o čtyři góly. Oni nás celou dobu dotahovali, a ten gól vteřinu před koncem… to jsme se spíše radovali, než abychom něco dělali. To jsme spíš nechali na Tomášovi a už oslavovali.“
Petržala:
„A ten to nechytil.“ (směje se)

To ale asi už nemrzelo.
Petržala:
„Spousta lidí, říkalo, že když jsme třeba odskočili na těch šest branek, tak jsme měli navrch. Bylo to nečekané, ale vzápětí přišel i ten tlak. Mladý tým až takhle dominoval a najednou jsme si říkali: Ty jo, vždyť mi tam vlastně jsme. A když dáme ještě dva, tak je zlomíme. Jenže to jsme nedali a zase to bylo třeba o dva. Brzdilo nás jen to, že jsme v té chvíli každý udělali nějakou chybu. Když to beru zpětně, cítil jsem, že jak to má člověk blíž a blíž, tak to svazuje to víc a víc.“

Jak bylo i těžké se vypořádat se zdravotními problémy, které vás před finále trápily? Prý jste v jednu chvíli trénovali jen v sedmi.
Kotrč:
„To je pravda, dva týdny před finále tam byla nějaká viróza. Pomohlo nám ale, že tam byla reprezentační přestávka a nějak to zvládli. Překopali jsme to a na konci už to bylo v pořádku. Šlo o to, že byly dva týdny pauza a týden se to promarodilo.“

A pro vás Tomáši, jak to bylo prestižní poměřit se v souboji brankářů s Janem Štochlem?
Petržala:
„Já to pak i Honzovi říkal, že je to pro mě čest. Vím, že to tihle lidi neradi slyší, ale já to už od našeho třetího gólmana taky zaslechl, že mi před deseti lety fandil a teď může se mnou slavit titul. Honzovi jsem řekl něco podobného a on když hrál v nároďáku, tak jsem mu taky fandil. Když jsem mu nakonec podával ruku tak se slovy, že to pro mě byla čest. Stejně vloni když proti sobě stanuli s Radkem Motlíkem, který jeden čas i působil v Třeboni a když mi bylo patnáct let, tak se podílel na mých trénincích. Mám rád tyhle kluky porážet, ale vždy k nim cítím úctu.“

Radost hráče DuklyFoto Jakub Pláteník

Co se ale vás týče, pomohly i vám zkušenosti třeba z loňského semifinále Vyzývacího poháru?
Kastner:
„Ano. Už tehdy se totiž ukázalo se, že je tým dobře poskládaný. S Bragou jsme odehráli super zápasy, a i když škoda, že to nedopadlo, posílilo nás to. Bylo znát, že kluci jsou tu oprávněně a že se mohou měřit i s takovými soupeři. Pomohlo nám to si do takových bojů věřit. Nebylo kvůli naší horší pozici lehké začínat v play off venku, ale se zdravým sebevědomím jsme si poradili a mladí kluci začali věřit ve svou kvalitu.“
Petržala:
„Co se mě týče, Vyzývací pohár byl pro mě takovým zpříjemněním kariéry. V lize se prakticky potkáváme s těmi samými kluky, občas se někdo vrátí, ale moc se toho nemění. Liga je psychicky náročnější, takže když ty emoce přijdou, je to asi větší. Pro mě byl pohár příjemný, že se takhle postupuje a bral jsem to jako vzpruhu a motivaci. I letos jsme v něm vlastně porazili doma Našice, což nám také pomohlo, že si hráči začali věřit.“

Dala se pak ta atmosféra semifinále Vyzývacího poháru a nebo vítězného semifinále srovnat?
Kastner:
„Asi no. Sice rozložení haly na Podvinném Mlýně a Slavii je jiné, ale lidí tam bylo podobně. Co jsem slyšel, tak na Slavii i stáli lidé na zábradlí opření o skla, což se nám ani na evropské poháry nepodařilo. Jsme za to rádi. Kvůli takovým zápasům to hrajeme.“

Na běžné zápasy se totiž asi moc nechodí…
Kotrč:
„Tak to je.“
Kastner:
„Na Kopřinivci jich přišlo padesát.“ (směje se)
Petržala:
„A na Litovel čtyřicet. (směje se) Ale tady to bylo umocněné i kotlem Plzně, který také fandil. Ač si někdy neodpustí ostřejší narážky, tak ten celkový dojem je super.“ 
Kotrč:
„Ale ono to rejpání k tomu taky patří.“

Házenkáři Dukly slaví titulFoto ČTK

Přichystal pro vás pak šéf Daniel Čurda, velký srandista, nějakou speciální oslavu?
Kastner:
„Nevím, jestli speciální, ale z pověrčivosti nám neudělal trička pro mistra, protože z loňska je máme připravené ve skladu, ale tehdy to nějak nevyšlo.“ (směje se)
Kotrč:
„Jasně, nechtěl dělat nový, protože je měl minulý rok přichystaný a nevyšlo to.“
Petržala:
„Takže jen přepsal lihovkou rok. (směje se). Myslím, že z Dana to ale asi taky spadlo. Před play off by to asi totiž nikdo neřekl, že vyhrajeme. Museli jsme postoupit přes Zubří, kde se nich nevyhrává a pak přes Plzeň, kde v play off také dlouho nikdo nevyhrál. Ta cesta byla trnitá a ani optimista Dan Čurda tomu z pověrčivosti nevěřil. Večer a ráno si však s námi oslavy užíval.“

Oslava titulu však i byla rozlučka s některými hráči, že?
Petržala:
„Ano někteří mladší hráči odchází, z čehož nejsem úplně nadšený. Třeba tady Milan…“
Kotrč:
„Já už tak ale zase úplně mladý nejsem.“
Petržala:
„Však jo, myslím tím Kývalu, Březinu, Chmelíka, což jsou juniorští reprezentanti. Přijde mi, že odchází asi dřív, ale to neznamená, že jim to nepřeju. Za ně přijde dalších pět kluků z dorosteneckých reprezentací a budeme mít nějaké období zapracovat je do týmu. A pak co máme informaci, měl by přijít Honza Blecha. Smlouvy se ale podepisují až 1. července.“

Jak bude právě těžké vyrovnat se s odchodem Milana nebo Daniela Kývaly, o které se hra Dukly hodně opírala?
Kotrč:
„To mi povídej.“ (směje se)
Petržala:
Bude to straaašně těžký.“ (směje se)
Kastner:
„Milan tu strávil spoustu let a v podstatě to hřiště skoro neopustil, takže to bude těžké. Honza Blecha, který právě za něj přichází to tak nebude mít lehké. Na druhou stranu Dan Kývala je tu druhou sezonu, a i ač podával dobré výkony, teď to bude na Davidu Šustkovi, plus se tam s ním budou střídat univerzální spojky. Tam si ale na ně nebude takový tlak jako nahradit Milana.“

Milane, váš strýc Jiří, vítěz PMEZ 1984 říkal, že už jste měl odejít už dávno. Dočkal jste se?
Petržala:
„No, ještě že to ale neudělal.“
Kotrč:
„Jo, to bych neměl titul. Já jsem čekal, abych se mohl rozloučit titulem.(směje se)
Petržala:
„Řekni, že si to měl jako podmínku ve smlouvě.“ (směje se)
Kotrč:
„Je pravda, že jsem v minulých letech něco řešil, ale nic nevyšlo, takže je super, když přišla tahle nabídka. Asi to byla poslední možnost se někam podívat. Jsem rád, že to takhle dopadlo.“

Radost hráče DuklyFoto Jakub Pláteník

Německo jste si přál?
Kotrč:
„Ano, říká se, že je to nejlepší soutěž na světě a každý by si ji rád zkusil. Tak já budu doufat, že to Bergischer udrží a já si ji budu moct zahrát.“ (Německá liga se ještě hraje)
Petržala:
„Když ne, tak ji jim vybojuješ zpět.“

A ohledně vás, co zůstáváte… láká vás si zahrát i Ligu mistrů, jejíž kvalifikace jste si zajistili?
Petržala:
„Ta možnost tam je. Když jsme na tom dokonce nebyli v tabulce nejlíp, tak nám bylo slibováno, že když vyhrajeme, tak si ten turnaj zahrajeme. Jsme tedy zvědaví. Ale varuju je už informace z prosince. Není zrovna nejaktuálnější.“
Kastner:
„To je pravda, to jsme tehdy byli asi pátí.“
Petržala:
„Je to stejný, jako když jsme vyhráli titul v roce 2011 a také tehdy šli do play off z páté pozice. Vůbec se nám tehdy nedařilo a nikdo ten titul nečekal, takže když jsme se pak ptali, jaké máme prémie, tak nám bylo řečeno, že ani nebyli vypsané. Takže jsem zvědavý, jestli Liga mistrů bude trvat nebo ne.“ (směje se)

I kvalifikace by pro vás byla oživením tím spíš, že projekt Československé ligy padl, že?
Petržala:
„Ano, z mého pohledu je to ale krok zpátky. Když totiž vidíme, kam to posunulo ženský nároďák a my nejsme schopní si z toho vzít příklad… Jakmile si tu budeme hrát na svém písečku, tak takovou atmosféru budeme zažívat jen ve finále. Neříkám, že na každý slovenský tým by přišlo tisíc lidí, ale ženský tým se alespoň výkonnostně posunul. Jako nároďák, sedm holek je v zahraničí a jedna teď vyhrála Ligu mistryň. Tyhle statistiky mluví pro a naopak to byla spíš komplikace pro Slováky, kteří by sem museli sem jet desetkrát, zatímco my šestkrát, a ti s tím problém neměli. Je to škoda, zůstáváme tam, kde jsme, místo toho aby takových zápasů jako s Plzní mohlo být víc.“
Kastner:
„Souhlasím, mělo se to dát do kupy. Bylo to ale rozhodnutí českých klubů. Nedohodly se a tím ta otázka padla asi na dalších deset let.“

 

Vstoupit do diskuse
0
Skupina 1 (čtvrtfinále)
Články odjinud


Články odjinud