Josef Váňa táhne český turf ze stínu sportu pro pár zasvěcených expertů do hlavního proudu, sám přitom v očích fanoušků dorostl na úroveň popových superstar.
Podle majitele hnědáka Amanta Gris Josefa Hájka vyvázl z letošní kontroverze v cílové rovině Velké pardubické jako vítěz právě díky národní „váňománii“. Jak se na tenhle fenomén dívají Váňovi kolegové a konkurenti z českého dostihového prostředí?
PRAHA – Za víc než třicet let kariéry se stal Josef Váňa jasným mužem číslo jedna českého turfu. Je slavným jezdcem, úspěšným trenérem a také osobností s jasným vlivem na důležité události kolem dostihů. Kým vším je Josef Váňa?
1. RYTÍŘ DOSTIHŮ. Stal se osobností, která se ze skromného světa českých dostihů rozlétla mezi národní celebrity. V Česku si málokdo všimne toho, že žokej rekordman Václav Janáček se může o víkendu v jedné sezoně stát šampionem po Česku i na Slovensku, což by byl unikát. Váňa byl u prezidenta, dostal se mezi nejlepší v anketě Sportovec roku, pronikl do reklam a televizní kampaň České televize před letošní Velkou pardubickou stála na něm.
„Mému synovi se nelíbilo, že jsem veškerou reklamu pro Velkou pardubickou dělal zadarmo. Říkal, že Zidane taky propaguje fotbal, ale zadarmo by palcem nehnul,“ líčí Váňa. „Já jsem mu řekl: Je to pro propagaci dostihového sportu, tak drž hubu.“
Váňův přínos pro propagaci dostihů v zemi uznávají i jeho největší konkurenti. „Nějakou modlu bych z něj nedělal, ale legenda to určitě je,“ říká Radek Holčák, trenér koně Amanta Gris. „Uznávám ho, pro náš sport udělal kus práce.“ Další trenér Čestmír Olehla dodává: „Pár tisíc lidí se při Velké přišlo podívat na Váňu.
V každém sportu se lidi chodí dívat na hvězdy.“
2. ŽOKEJ VETERÁN.
Z tohoto pohledu jsou čeští turfmani už méně nadšení.
Váňova výdrž v sedle je atraktivním tahákem pro veřejnost, ale není ideální vizitkou pro úroveň zdejších dostihů. Váňa se přes mnohá zranění drží v kondici a do Velké pardubické chodí na rozdíl od konkurentů odpočatý.
Zároveň ale už dělá chyby. Když mu předloni ve slavném dostihu dvakrát vypadl bičík, chtěl končit. Letos zase chyboval při nájezdu na Taxis. Váňa měl vždycky jezdecký talent, ale teď spíš těží z toho, že si umí vybrat správného koně.
„Z mého pohledu to možná malinko degraduje tu sportovní úroveň,“ říká dostihový trenér Václav Luka. „Armstrong se taky vrátil a taky tu Tour de France nevyhrál, protože už jsou mladší, lepší a fyzicky zdatnější.“
3. KOŇSKÁ TOVÁRNA. Už dnes se Váňa spolu s manželkou Pavlou stará o pětašedesát koní ve svých stájích v Mlýncích a Bohuslavi na Karlovarsku a už mají plány na detašované horské pracoviště na Božím Daru. Váňa má přibližně o třetinu větší stáje než jeho největší konkurenti. Ne se všemi koňmi má úspěchy, ale má velký výběr. „Na jaře začne připravovat do Velké deset koní, může jim naložit pořádnou práci, aby z toho měl na podzim pět koní do Velké. Já mám jednoho, škodovku proti mercedesům,“ říká dostihová trenérka Martina Růžičková.
Pro jeho rivaly není příjemné, že Váňova popularita ve společnosti k němu láká nové majitele, což podporuje jeho dominanci. „Příležitost mají všichni stejnou, ale když přijde člověk, který se bude chtít nějakým způsobem zapojit do dění kolem turfu, zná jedině Váňu. Oslovit ho je nejrychlejší cesta,“ připouští Luka.
4. VLIV OSOBNOSTI. Má Váňa protekci? Po nedělním sporném verdiktu dostihové komise ve Velké pardubické jsou o tom mnozí přesvědčení. „Podle mě je to úplně naopak. Kdyby to tak nebylo, ani tu pětistovku by mi nedali,“ kontruje Váňa, který za manévr v cílové rovině dostal pokutu. Během neděle musel zaplatit dalších dva a půl tisíce korun, protože si jeho žokej Josef Bartoš v rámcovém dostihu spletl barvu své čepičky.
„Já si myslím, že jsem jeden z nejtrestanějších trenérů vůbec. Jsem přesvědčený, že nějaká váňománie funguje, ale spíš v opačném smyslu,“ dodává Váňa. Ze stáje ve Velkých Karlovicích, která zůstala v neděli druhá, je stále znát rozmrzelost. „Pro mě je to jasné. Bylo to vidět. Lidé ví, o co jde,“ naznačuje trenér František Holčák, ale bližší výtky říct nechce.
Obliba u obecenstva Váňovi mohla pomoct, když dostihová komise v neděli přes dvacet minut zkoumala záběry sporné situace v cílové rovině. „Dokážu si představit, pod jakým tlakem komise byla, když na jednu stranu čekala televize, na druhou stranu pětatřicet tisíc lidí, kteří byli nadšení, že to ten Pepča vyhrál...“ říká Olehla.
5. MUŽ K PORAŽENÍ. Zatímco fanoušci se opájejí úspěchy téměř šedesátiletého žokeje, ostatním trenérům Váňovy úspěchy ve Velké pardubické odpírají prestiž, další zákazníky a peníze na živobytí. V Česku je ale stále dost konkurentů, kteří touží vystoupit ze stínu. Tím hlavním zůstává stáj z Velkých Karlovic, kde otec a syn Holčákové vychovali už šest šampionů Velké.
„Jestli jsme tomu letos dali sto dvacet procent, příští rok dáme sto třicet,“ slibuje Radek Holčák, který doufá, že Josef Váňa bude příští rok znovu v sedle. „Všichni chceme strašně moc vyhrát. To, že tam vždycky profrčí pan Váňa, to mě motivuje k ještě lepším výkonům. Doufám, že pojede, abych ho porazil. Jsme ale jen rivalové, není tam zášť a nenávist.“