Jako střídající hráč vstoupil na hřiště čtvrthodiny před koncem. Už za deset minut utkání v Teplicích rozhodl. Nad střelou slávistický záložník Jiří Bílek příliš nerozmýšlel, pálil z prvního doteku. A stal se nedělním hrdinou sešívaných. „Každou sezonu nějaký gól dám, takže to zase tak speciální nebylo,“ smál se a bagatelizoval svůj přínos v utkání Bílek. „Hlavně, že jsme vyhráli. To je super!“
Na hřiště jste ale asi nešel s tím, že byste měl zápas rozhodnout?
„Především jsem rád, že jsem se dostal na hřiště. Hráli jsme na hrozně těžkém terénu a bylo vidět, že někteří kluci už toho mají plné kecky.“
Mohl by vás tento gól vynést do základní sestavy?
„To nevím, to se musíte zeptat trenéra Uhrina.“ (usmívá se)
A co říkal vám?
„Po zápase mi děkoval a gratuloval.“
Jak se gólová akce seběhla?
„Radek Voltr obešel teplického obránce, dal to pod sebe, a pak už šlo jen to, abych dobře trefil balon. To se mi povedlo, dal jsem to k tyči. Myslím, že pro gólmana, zvláště na tomto terénu, to byla těžká střela.“
Je to vzpruha po nepovedeném předchozím utkání s Olomoucí?
„Už v týdnu jsme nijak nepanikařili. Věděli jsme, že předtím jsme sedm zápasů v řadě neprohráli. Takže jsme se připravovali stejně jako v minulých týdnech. A vyšlo to. Opět se zvedáme a doufám, že půjdeme ještě nahoru.“
V první půli jste nedali několik šancí, po přestávce hrozily spíš Teplice. Trnuly jste trochu?
„Šancí jsme měli hodně. Kdybychom vstřelili branku dřív, tak by se nikdo nemohl divit. Je pravda, že i Teplice měly nějaké příležitosti. Zaplaťpánbůh, že jsme to přežili bez gólu a vyhráli jsme.“
