Do české ligy, v níž v roce 2004 jako gólman Baníku získal titul, se vrátil po dlouhých dvanácti letech. Ty strávil střídavě na Ukrajině, v Anglii a Německu. Teď se Jan Laštůvka snaží pomoci Karviné k tomu, aby se zabydlela v první lize, do níž tamní MFK postoupil. Za tým z města, odkud pochází, odchytal už dva zápasy. Zatím nepoznal, co je prohra. Věří, že toto poznání si odepře i v sobotu, kdy Karviná hostí pražskou Duklu. A mezitím si o české lize dělá nový ucelený obraz.
Jste schopen už po dvou utkáních porovnat, jak se současná česká liga liší od té, kterou jste v roce 2004 opouštěl?
„Asi ano. Myslím si, že její úroveň šla trochu dolů. V roce 2004 v ní působilo mnohem více hvězd. Ale pořád je to liga, která svou kvalitu má. A vypadá to, že by letos mohla být zajímavá, protože se zatím zdá být hodně vyrovnaná. I když bude asi hodně záležet i na tom, jak dlouho budou přední české kluby, hlavně Sparta, hrát evropské poháry. Pokud by zrovna Sparta vypadla a soustředila se jen na ligu, určitě by se její síla projevila výrazněji.“
Jak se vám líbí zázemí české první ligy. Za dvanáct let, kdy jste chytal venku, tady vyrostlo několik nových stadionů…
„To je pravda. Teď naposledy ten náš karvinský. Je krásný. Ale je jen pro pět tisíc lidí. Nechci říct, že měl být větší, pro Karvinou je tak akorát. Chci tím říct, že u nás prostě chodí na fotbal málo lidí. To je ten rozdíl, který vnímám. Hezké stadiony tady jsou. Další je v Edenu, hezký stadion má Slovácko, Boleslav a je jich určitě ještě víc. Některým věcem ale nerozumím.“
Pokud jde o stadiony?
„Ano. Vím, jak vypadají současné Bazaly. Pořád je to krásný stadion, ale Baník na nich už v minulé sezoně nemohl první ligu hrát. Když se podívám třeba na hradecký stadion, který teď sice nějakou rekonstrukcí prochází, ale pořád to bude vlastně ten stejný stadion, a srovnám ho s Bazaly, pak mi není jasné, proč se na Bazalech první liga hrát nesměla a v Hradci to za chvíli půjde. A když může takové město, jako je Karviná, postavit skoro úplně nový stadion, proč by to nemělo jít jinde? A nejde jen o Hradec. Myslím si, že by ta pravidla měla platit pro všechny stejně.“
Jak se vám na novém karvinském stadionu chytalo?
„Krásně. Diváci jsou tam těsně u hřiště, je to krásný stadion. Pro mě je to o to těžší, že jsem se vrátil domů.“
Těžší? To by mělo být naopak ku pomoci, ne?
„Jak se to vezme. Psychicky je to určitě složitější. Vím, že fanoušci teď ode mě čekají kdovíco. Že to Karviné v každém zápase vychytám. Vím taky, že jsou v Česku určitě i lidé, kteří čekají, kdy udělám nějakou chybu. Cítím to. I proto se chci na své působení v Karviné maximálně soustředit. Beru to s plnou vážností, v žádném případě ne jako nějakou přestupní stanici. Cítím velkou zodpovědnost a chci v tom obstát.“
Zatím se vám daří. V utkání s Brnem jste pomohl k bodu, v Mladé Boleslavi jste i díky vašemu výkonu překvapivě vyhráli…
„Tak na tohle musím hned říct, že Mladá Boleslav je samozřejmě úplně jinde, než jsme my. Možná teď chvíli potrvá, než se to mužstvo srovná s nečekanou změnou trenéra. Tým už měl něco zažité, teď si bude muset zvyknout na něco jiného, to může chvíli trvat. Každopádně my jsme tam byli v prvním poločase hrozní. Fakt hrozní. Kdybychom dostali tři čtyři góly do poločasu, nikdo by se nemohl divit. A bylo by po zápase. Museli jsme si to tam v šatně hodně důrazně vyříkávat. Ve druhém poločase se to na hřišti projevilo a zápas jsme dvěma góly otočili. Ale kdybychom si řekli, že to od nás bylo v Boleslavi v pořádku, byl by to první krok směrem k neúspěchu.“
Co tedy soudíte o možnostech Karviné, pokud jde o její účast v první lize?
„Ještě budeme potřebovat čas. Máme v mužstvu kluky, kteří první ligu nikdy nehráli. A musí si na ni zvyknout. My se ale sehrajeme a pak to budeme muset urvat bojovností. Hlavně doma.“
Vy sám jste si s rozhodnutím, zda v Karviné zakotvíte, nebo se ještě vydáte do zahraničí, dával poněkud na čas. Zkoušel jste angažmá v Německu, zájem byl údajně z Turecka. Proč nic z toho nevyšlo?
„Myslím si, že ve mně nakonec zvítězilo přání zůstat doma a zachytat si v Karviné, odkud pocházím. A navíc na tom novém stadioně. Je fakt, že po tom Německu bylo ve hře i Turecko, ale mi se tam nakonec nechtělo.“
Jednalo se o Gaziantepspor. Neobával jste se geografické polohy klubu? Město Gaziantep leží blízko hranic se Sýrií…
„I to hrálo určitou roli. Byl jsem sice ujišťován, že tam panuje naprosté bezpečí a nic se nemůže stát, ale i na to jsem pomyslel. Ale tím hlavním důvodem bylo asi to, že se mi nikam daleko nechtělo. Kdyby to bylo jinak, mohl jsem ještě čekat. Nic mě nenutilo rozhodnout se pro Karvinou, čas mě ještě netlačil. Už mě ale nebavilo pořád jen trénovat a nehrát. Tak jsem se rozhodl zůstat.“¨
