Kdyby se matematicky podle počtu šancí vyhlásil vítěz, ruce by zvedal Jablonec. Byl lepší, nebezpečnější, Slavia šťastnější, ale taky... Asi obraná o penaltu. V tom tkvěl zádrhel nedělního bezbrankové zápasu, v němž Severočeši nevyužili své velké tutovky, ale nakonec mohou být rádi, že sudí Zbyněk Proske nefoukl zákrok Lukáše Masopusta na Jana Bořila.
Bylo to takhle. 71. minuta, stav 0:0 (jak jinak, když to pak 0:0 i skončilo). Slavia se tlačí do vápna soupeře, najednou míč přistane u nohy hostujícího obránce. Bořil je ve skvělé příležitosti, jenom ťuknout balon zblízka za Vlastimila Hrubého.
Jenže proti je právě domácí Masopust . Skoro bezvýchodnou situaci hasí tím, že Bořila sráží tvrdě k zemi. Podle pravidel by se asi řeklo, že intenzita vražení byla nepřiměřená.
„No, kdybych to komentoval, jak se říká na celou hubu, tak si myslím, že už bych asi dohrál. Ale myslím si, že jasná penalta. Kdyby do mě nestrčil, tak to levačkou uklízím. Nechci se k tomu dál vyjadřovat,“ kývnul na dotaz k incidentu slávistický obránce.
Masopust ho vyvedl z míry, z koncentrace, připravil ho o balanc. Takhle by s tím ještě nemusel být problém, opakované záběry ale nabízejí variantu, že domácí bek byl při svém bránění příliš intenzivní.
„Já bych jí pískal, kdybych byl rozhodčí. Ale nejsem, tak se k tomu nebudu vyjadřovat,“ vzal to s humorem kouč červenobílých Jaroslav Šilhavý .
Sám ale uznal, že konečný bod je pro jeho skoro zlatý. „Musím složit soupeři poklonu, hrál výborně. Tenhle bod bereme jako plusový, soupeř měl víc šancí,“ kývnul sportovně Šilhavý, který na Střelnici taky trénoval.
