Ve světle nedávných příchodů Ladislava Krejčího s Ondřejem Čelůstkou a udržení Dávida Hancka tenhle transfer možná trochu zapadl. Příchod Martina Minčeva do Sparty má ale silný přesah. Ve zdejších končinách totiž rozhodně není běžné, aby český klub získal takhle zajímavého zahraničního hráče. „Nebýt koronavirové krize, na Martina bychom nedosáhli,“ říká upřímně sportovní ředitel Tomáš Rosický a nechává nahlédnout za kulisy mimořádně složité operace.
„O Martinovi jsme měli první záznam z turnaje Václava Ježka, který se konal u nás. Od té doby jsme sledovali jeho progres. Zajímalo nás, jak se vyvíjí,“ pouští se do vyprávění sportovní ředitel Tomáš Rosický.
V té době mohl o tom, že by Minčeva jednou měl ve svém týmu, spíš jenom snít. Jakmile za hranicemi vyroste talent podobného ražení, velkým evropským klubům to povětšinou neunikne. A neuniklo ani v tomhle případě.
Nejdříve nehratelné
„Od začátku tam bylo hodně zahraničních zájemců. První náznaky byly takové, že to pro nás bude nedosažitelné. Přesto jsme se na něj nadále koukali. Měli jsme jeho vývoj dobře zmapovaný,“ potvrzuje Rosický.
Minčevův mateřský klub Černo More Varna totiž funguje na podobném principu jako velká část mužstev z východního bloku. Do značné míry žije z peněz vyinkasovaných právě za prodej hráčů. I Bulhaři chtěli svůj klenot zpeněžit, logicky se navíc neměli důvod držet moc při zdi.
Jak už to ale ve fotbale bývá, někdy přijdou situace, na které se dopředu nemůžete připravit. Když celý svět zkraje jara sevřela koronavirová krize, nejmasovější sport dostal nekompromisní stopku.
Koronavirus jako nezvyklá pomoc
Pandemie měla na fotbal v globálu drtivě negativní dopad, v tomhle konkrétním případě ale Spartě významně pomohla.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit