S fyzioterapeutem kroužil sám po tréninkovém hřišti na stadionu ve Freiburgu. Pak si kopnul i do balonu. Záložník a smolař Václav Pilař se po zranění kotníku pomalu vrací zpátky do mužstva a těší se na narození prvního potomka.
Loni v říjnu začal opět po čtrnáctiměsíční pauze zaviněné operací kolena hrát. Zkraje letošního roku ho potrápil zánět stehenního svalu a v březnu mu soupeř v zápase juniorky Freiburgu, za niž se šel rozehrát, pochroumal vazy v kotníku. „Teď už to bude lepší,“ věří Václav Pilař.
Jak to s vámi momentálně vypadá?
„Začal jsem vyklusávat. Není to ale úplně ono, kotník ještě trochu bolí. Žádný sprint zatím nemůžu. Děláme cvičení na stabilitu. Myslím, že dva týdny to ještě potrvá. Budu rád, pokud třeba stihnu dvě poslední kola.“
Máte fyzioterapeuta jen pro sebe?
„Ne. Fyzioterapeut je pro všechny zraněné hráče. Jeden hráč trénuje v devět, druhého si pozve v deset.“
Jste ve Freiburgu spokojený?
„Maximálně. Je tu krásné město a i po fotbalové stránce to má všechno hlavu a patu. Také tady se trénuje dost, dělá se všechno naplno. Ale třeba když se v sobotu hraje a někdo má problém, nedá trenér ve čtvrtek dvoufázové tréninky, aby nás zavařil.“
Tým je dobrý?
„Určitě. Ve Wolfsburgu byli hráči s vyšší tržní hodnotou, proto i větší individualisti. Tady trenér nechce, aby se to drbalo. Na prvním místě je mančaft.“
V létě vám končí hostování z Wolfsburgu. Zůstanete, nebo se vrátíte?
„V následujících dvou týdnech to budu řešit. Ale líbí se mi tady. Nejlepší by bylo, aby to zůstalo dál tak, jak je to nyní.“
Je to na dobré cestě?
„Asi ano.“
Každým dnem s přítelkyní Kristýnou čekáte narození prvního potomka. Už se asi nemůžete dočkat.
„Moc se na to oba těšíme. Takhle jsme to chtěli. Přítelkyně byla na rizikovém těhotenství, ale teď lékařka ve Freiburgu říkala, že je všechno v pořádku.“
Máte už všechno připravené?
„Ano, oblečení i všechno kolem. Ještě jsme teď montovali postýlku s Vláďou Daridou. Zvládli jsme to dobře.“
Budete u porodu?
„Budu. Když jdu na trénink, dávám telefon masérům. Kdyby to přišlo, dali by mi vědět. Nasedl bych hned do auta a jsem doma za dvě minuty. Bydlím 500 metrů od stadionu.“
Velká reportáž o české kolonii ve Freiburgu a rozhovor s Vladimírem Daridou příští pátek ve Sport Magazínu!
