Fotbalisté Aston Villy se ubytovali ve stejném hotelu jako čeští vicemistři světa do 20 let. S nimi i Patrik Berger, který měl před časem šanci odejít za oceán.
Ubytovali se ve stejném hotelu jako čeští vicemistři světa do 20 let. A tři dny po finále Česka s Argentinou si zahráli na stejném stadionu. Kdo? Fotbalisté Aston Villy, kteří za letní přípravou vyrazili za moře. A jejich český záložník Patrik Berger v přátelském klání s Toronto FC (4:2) nechyběl. "V Kanadě se mi líbí," hlásí někdejší reprezentant.
Jak jste si první zápas Aston Villy za mořem užil? "Bylo to příjemné. Je tady spousta fanoušků Aston Villy. Naše příprava za mořem byla totiž plánována dlouho dopředu, už na konci sezony jsme věděli, že poletíme do Toronta, a oni se podle toho zařídili. Je to náš první zápas za mořem a přišlo dost lidí. To jsem až koukal." Co říkáte atmosféře na stadionu? Dvacet tisíc lidí, slušná kulisa... "Bylo to hlučné, jsem příjemně překvapený. Stadion je pěkný, jen ta umělá tráva, to není to pravé ořechové. Bolí z toho záda a je to úplně jiný fotbal než na normální trávě." Před půl rokem jste měl nabídky z americké MLS, v níž působí i Toronto. Nakonec jste za moře neodešel. Nerozmyslíte se teď, když jste viděl, jak to tady funguje? "Nabídky ze Států jsem skutečně měl. Ovšem pořád si myslím, že když je možnost hrát v anglické lize, která patří k jedné z nejlepších na světě, tak by byla škoda, abych odcházel sem." Ovšem lidi tady fandit umí a Toronto dokázalo, že i fotbal je na slušné úrovni... "Nevím, jestli to takhle mají na všech domácích zápasech, nebo jestli jsme takhle přitáhli lidi do ochozů my. Ovšem jestli takhle chodí fanoušci pořád, tak musím uznat, že tady mají skvělou atmosféru. Byl jsem překvapený." Vidím, že si stále zkracujete vlasy, zato vousy vám rostou. Sázíte na novou image? "Vlasy se ztrácejí samy. No a manželka tady se mnou není, tak není proč se holit." (směje se) V Kanadě jste poprvé? "Ano. A užívám si to tady. Byli jsme na baseballu, v úterý zase u Niagarských vodopádů a ještě se tady v Torontu chceme podívat na slavnou vyhlídkovou věž CN Tower. To jsou všechno věci, které člověk musí vidět, když už je tady. Na Niagaru jsme teda všichni nejeli, kdo chtěl, ten vyrazil. Nakonec to byla asi jen čtvrtina týmu, ovšem stálo to za to... Znal jsem vodopády jen z televize a obrázků a naživo je to fakt skvělý zážitek." Vy jste se hned zařadil mezi skupinku, která chtěla, nebo jste se přidal jen tak z nudy? "Já jsem chtěl hned! Znáte to, pak se budou všichni ptát, jestli jsem to viděl, když jsem tady byl. Tak jim musím říct, že ano. Vymýšlet si nechci. A tady v Kanadě je co vidět. Nikdy jsem třeba nebyl na baseballu." A co vás Kanadě ještě čeká? "Přesouváme se do Clevelandu, protože nový majitel Aston Villy vlastní i tamní tým amerického fotbalu. Na stadionu pro nás připravují nějakou prohlídku a večer barbecue. Ale pozor: bez piva, bez piva..." A pak? "Potom se přesuneme ještě někam, teď si nemohu vzpomenout kam, ale je to ještě tak dvě hodiny od Clevelandu. Tam sehrajeme další přípravný zápas a v neděli je návrat Aston Villa dělá takovéto zámořské turné poprvé? "Ano. Je to ale i tím, že když působil trenér O`Neill v Celtiku, tak jezdili do Států každý rok. Příprava za mořem mu vyhovuje. Loni neměl během léta moc času, ovšem teď si to mohl v klidu naplánovat. A musím říct, že to tady je moc příjemné." Schvalujete tedy takový ten anglický model, kdy týmy z Premier League létají během letní přípravy do Asie, Ameriky a podobně? "Je to hodně cestování, člověk je utahaný, časový posun mu taky nepomůže... Ale my to tady v Kanadě máme takovou formou, že dopoledne trénujeme, makáme a odpoledne až do večeře máme osobní volno. Díky tomu máme čas na ten baseball, výlety a podobně. Člověk si to musí umět užít." Viděli jste na baseballu nějaký homerun? "Ano! Frankie Thomas, hvězda torontských Blue Jays, dal zrovna pětistý druhý a pěti stý třetí homerun v kariéře. Takže to byl opravdu zážitek! Já sice pravidla moc neznám, ale i tak to bylo super." Nepokoušel jste se při homerunu chytat míček? "K nám se nic nedostalo. Vedle nás v hledišti měl stejně každý rukavici, takže by nám asi všechno vzali. Vyřešil jsem to tak, že jsem si míček koupil. Dokonce byl podepsaný od všech hráčů." Na co máte v Kanadě ještě zálusk? "Už dřív jsem viděl NHL, teď baseball, tak mi zbývá jen americký fotbal a NBA. Ani jedna liga se teď nehraje, Tak si sem asi budu muset zase někdy přijet." (směje se) V Aston Ville jste podepsal novou smlouvu na rok, trenér O'Neill o vás stál Budete mít tedy blíž do základní sestavy? "Sezona v Anglii je hrozně dlouhá. Budeme hrát Anglický pohár, Ligový pohár, ligu... Těch zápasů bude hodně, takže bude potřeba spousta kluků. Už teď máme zraněné tři lidi. Myslím si, že se na každého dostane. Jaká bude sestava pro první zápas v lize, to teď nedokážu říct." S trenérem jste měli v sezoně rozmíšky, nyní jste se usmířili. To by vám mohlo pomoci, ne? "Myslím, že určitě. Jinak by asi nechtěl, abych v Aston Ville zůstal ještě sezonu. Jinak by mi nenabízel novou smlouvu... Musím být hlavně zdravý. Ale i když budu zdravý, nemůžu počítat s tím, že budu hrát každý zápas. To asi nemůže nikdo. Ale myslím si, že bych mohl hrát zhruba tak, jako ke konci minulého ročníku." Jste tedy rád, že jste nakonec v Aston Ville zůstal? "Určitě. Nečekal jsem, že by mi trenér po tom, co se mezi námi stalo, nabídl novou smlouvu. Spíš jsem počítal s tím, že se budu někam stěhovat. Po skončení sezony jsme si po posledním zápase sedli a během čtvrt hodiny jsme byli domluvení. Pro mě to bylo po všech stránkách ideální. Nemusím se stěhovat. Děti zůstanou ve stejné škole, není třeba shánět jim jinou. Aston Villa má nového majitele, nové tréninkové centrum, teď koupila dva velice dobré hráče. Žene se kupředu a běží to tam správným směrem. Jsem maximálně spokojený." Takže situace z minulé sezony, kdy jste byl poslán na hostování do druholigového Stoke City, se opakovat nebude? "Myslím, že to už se nestane. Když jsem to na rok podepsal v Aston Ville, tak ho asi strávím tam." A pak? Nevrátíte se k myšlence odejít do Ameriky? Alespoň byste stihl tu NBA... "Letos mi bude čtyřiatřicet. Nemůžu zase až tak plánovat. Uvidím, jaká bude tato sezona. Když budu zdravotně v pořádku a budu cítit, že na to mám a že těm klukům stačím, tak mě to bude tlačit do toho, abych ještě hrál. A kde? Zatím nad tím nepřemýšlím. Teď začínáme sezonu a já se na ni těším. Nad tím, co bude za rok, nemá smysl přemýšlet. Je to hrozně dlouhá doba." V Torontu jste si zahrál na stadionu, na kterém před pár dny získala česká reprezentace do dvaceti let stříbrné medaile z mistrovství světa. Překvapili vás? "Je to neuvěřitelný úspěch. Je to něco fantastického a kluci si teď ani sami neuvědomují, co dokázali. Vím, že teď jsou trošičku smutní, že to nedotáhli na zlato, ale i tak si myslím, že je to opravdu super úspěch. Jen je škoda, že jsem se tady s klukama nepotkal." Vy jste podobné zklamání zažil na EURO 1996, kdy jste ve finále s Německem rovněž vedli 1:0, ale nakonec prohráli. Takže asi víte, jak se teď mladí reprezentanti cítí... "Zklamaní jsme tehdy byli strašně. Ale když se na to teď kouknu zpátky, tak pro nás stříbro bylo jako zlato. Přijeli jsme jako outsideři, no a potom... Stejně jako tihle kluci. Sice to obrečeli, ale do budoucna to spoustě z nich otevře dveře."
Témata:
