Nedokážu vysvětlit. Už si nevzpomínám. Fakt bych se k tomu vyjádřil, ale nevím. Zhruba takto ve čtvrtek odpovídal na otázky soudce Michal Káník, jeden z hlavních aktérů rozsáhlé kauzy, jejímž středobodem je ovlivňování zápasů, úplatky a defraudace na půdě Plzeňského krajského fotbalového svazu. Na výpověď bývalého kumpána reagoval spokojeně Roman Berbr. Kdyby mohl, v soudní síni nadšeně tleská…
Bývalému rozhodčímu a funkcionáři Michalu Káníkovi hrozí čtyři roky ve věznici s ostrahou a peněžitý trest ve výši 504 000 Kč. To vše za pomáhání k podplacení, pomoc ke zpronevěře a účast na organizované zločinecké skupině. Ve čtvrtek přednesl svoji výpověď. Výsledek téměř šestihodinové směny v budově okresního soudu v Plzni? Drobné přiznání viny a spousta mlžení. Chvílemi to vypadalo, že Káník ztratil paměť.
A to třeba ve chvíli, kdy předseda soudního senátu Vladimír Žák dlouhé desítky minut citoval z odposlechů telefonních hovorů mezi Káníkem a Romanem Rogozem, bývalým sportovním ředitelem Vyšehradu v inkriminované době usilující o postup z ČFL. Šlo o krátké debaty o zápasech Vyšehradu, o schůzkách s lidmi z fotbalového prostředí, o rozhodčích. Káníka se na některé citace doptával, jenže stejně se nic nedozvěděl…
„Nedokážu vysvětlit. Už si nevzpomínám.“
„Nikdy jsem u ničeho nebyl.“
„Nevím. Fakt bych se k tomu vyjádřil, ale nevím.“
Káník se vymezil proti obvinění obžaloby, která jej viní z účasti na zločinecké organizaci. „Ve fotbale jsem byl dvacet let, posledních šest let jsem se v prostředí již nepohyboval, byl jsem vyšetřován kvůli sázkám a fotbal mě přivedl do velice složitých finančních problémů. Z vlaku jsem vystoupil a své angažmá ve fotbale ukončil,“ hájil se.
Státní zástupce Jan Scholle žaluje Káníka z podílu na ovlivnění zápasů mezi Radotínem a Dobrovicemi (0:0, 3:1 na penalty) a přátelského duelu mezi Vyšehradem a Motorletem. V prvním šlo o úplatky, v druhém o sázky.
O úplatku věděl od Grímma, který zápas řídil. Soudce Žák se ptal, proč kvůli tomu nekontaktoval policii. „Nevím, nenapadlo mě to,“ pronesl Káník. „Váš kamarád dostal nabídku úplatku, vám to nepřijde závažné?“ zvedl obočí předseda senátu. Káník se bránil, že nikoli, že neviděl důvod, proč by to měl řešit a nějak se tím zabývat.
V druhém případě Rogoz žádal Káníka, zda by uměl ovlivnit utkání za účelem sázek pro skupinu z Balkánu. Domluva zněla, že v prvním poločase padnou nejméně tři branky a že celkem dojde ke vstřelení více než pěti gólů (zápas skončil 8:3, o poločase byl stav 2:1). Káník se pustil do akce, zařídil nominaci kamaráda Grímma a asistentů Janocha s Křížem. Odměnou měla být suma čtyř tisíc eur. Půl hodiny před utkáním však Rogoz přišel s tím, že celá věc padá.
„Byl jsem naštvanej,“ přiznal Káník, podle kterého si nakonec zápas ovlivnili sami hráči. „Pohybuji se ve fotbale dlouho. Vím, jak hráči řeší některé situace, a poznám, zda je něco jinak. Když třeba někdo podběhne roh, nebo v některé jasné herní situaci uhne a tak…“ líčil Káník.
V druhé odpolední části, kdy se řešilo vyvedení financí z Plzeňského krajského fotbalového svazu, Káník odmítl vlastní výpověď s odkazem na přípravné řízení, otázkám soudce ani státního zástupce se nevyhnul. Přiznal, že se podílel na realizaci fiktivních faktur na sportovní vybavení, seminář pro rozhodčí a pronájmu prostor. Ve věci byl kontaktován Rogozem, zda by to nezařídil pro Berbra.
Neměl s tím problém. „Byznys“ zprostředkoval přes firmy 100Čes a Zempol Profi. Vše v úhrnné částce 2,3 milionu korun. Káník zinkasoval něco přes sto tisíc.
Soudce se obžalovaného vyptával na racionalitu vystavení fiktivních faktur a následných velkých provizí. „Podle mě se tady jednalo o černé peníze,“ odtušil. Káník bezelstně odpověděl: „Ano, to máte pravdu.“
Přiznal také, že Berbrovi dlužil peníze, splatil je někdy v roce 2019.
Když skončilo doptávání a Vladimír Žák hodlal ukončit čtvrteční stání, o slovo se přihlásil Roman Berbr.
„Co Michal řekl o zločinecké organizaci, koresponduje s mou výpovědí. Finanční závazek také koresponduje. Stejně jako zápas Radotín–Dobrovice. Veškeré informace byly pouze od Grímma. Sázky se mě netýkají. U faktur z roku 2019 a 2020 už jsem vše obšírně vysvětlil, na tom trvám. Co se týká Michalovy výpovědi u policie, hovořil konstantně. Že se trošku spletl, musím říct, že to je úplně normální,“ spokojeně pravil bývalý faktický šéf českého fotbalu.
V pátek se v Plzni pokračuje pátým dnem. K výpovědi se chystají bývalí rozhodčí a jeden delegát: Jiří Houdek, Michal Myška a Jiří Kabyl. ONLINE přenos budete opět moci sledovat na webu iSport.cz.
Věci projednávané v souvislosti s Romanem Rogozem, jedním z hlavních obžalovaných, u soudu skončily. Tím končí také tento online, díky za pozornost.
Soudce Vladimír Žák prohlásil, že v úterý dopoledne měl jako svědek přijít Petr Fousek. V pátek se však omluvil, což soudce nelibě nesl. „Jsem zaskočen. Pan předseda fotbalové asociace dostal předvolání k výpovědi před čtrnácti dny a omlouval se mi v pátek z pracovních důvodů. Domnívám se, že o nich musel vědět dřív. Nebudu nakloněn k tomu, aby se mi tu každý týden někdo omlouval, protože se mu to zrovna nehodí.“ Zítra tak z pozice svědka promluví Petr Mlsna, někdejší místopředseda komise rozhodčích.
Soudce Žák čte na žádost státního zástupce pasáže z Rogozovy výpovědi z přípravného řízení, a sice…
…k utkání Vyšehrad–Litoměřicko. Rogoz měl předat obviněnému Martinu Pýchovi 32 000 korun.
…k utkání Vyšehrad-Chrudim, kde Rogoz přiznává, že nabídl sudím 170 000 korun.
Rogoz vždy odkazuje na svou dnešní výpověď a blíže neodpovídá.
Roman Berbr ještě pokračuje k dalším Rogozovým výpovědím.
K údajně ovlivněným fotbalovým utkáním: „Nemám žádné doplnění, jeho výpovědi souhlasí s mou výpovědí. Jenom k utkání Bohemians-Brozany. Odmítám, co zaznělo v obžalobě, kterou jsem si asi špatně přečetl. Odmítám, že existovala skupina osob, které soustavně dělaly fotbalové vraždy.“
K Tomáši Grímmovi: „Je podivné, že ačkoli dle svých slov nedostával žádné pokyny, a přitom měl soustavný pocit, že Vyšehrad musí vyhrávat. Nemohu se zbavit dojmu, že to dělá proto, aby dosáhl dohody o trestu.“
Ke specifičnosti fotbalového prostředí: „Fotbal není černobílý, je to velmi specifické prostředí a vzájemné války jsou na denním pořádku. Je to normální život, který jsme si odžili. Takový ten život byl a i nadále je. Je to nesmírně různorodé a rozdílné prostředí složené z různých složek obyvatel. Nedovedu si představit, co by se dělo u nás, kdyby nějaký náš prvoligový klub poslal předsedovi komise rozhodčích dva miliony za konzultace, jako se stalo v případě Barcelony. Ve Španělsku nikdo ve vazbě nesedí,“ prohlásil a vypočetl skutky, za které on – podle sebe neoprávněně – seděl ve vazbě tři měsíce.
K výpovědi Rogoze se vyjadřuje Roman Berbr: „Vysvětlení o fakturách souhlasí s mojí výpovědí. S fakturou za seminář je to složité, ale také pravdivé.“
Postupně se vyjadřili i přítomní obžalovaní Jiří Musil a Zdeněk Koval. V krátké řeči oba prohlásili, že výpověď Rogoze sedí a že žádný úplatek neobdrželi, a tudíž ani nepřijali.
Soudce Vladimír Žák čte Rogozovi jeho výpověď z přípravného řízení týkající se utkání Vyšehrad–Líšeň. Mimo jiné: „Udělal jsem špatnou věc a nabídl rozhodčím 150 000 korun, pokud to utkání Vyšehrad zvládne. My ho nezvládli a rozhodčí mi peníze vrátili. Rozhodl jsem se špatně, byl jsem ambiciozní.“
Žák říká, že se z toho dá vyvozovat, že peníze byly předány. A dává možnost Rogozovi reagovat. Rogoz se dívá do podkladů. Je dlouho ticho. Rogoz se nakonec odkazuje na svou předchozí výpověď a nechce nic říct.
Soudce Vladimír Žák reaguje, že Rogozova výpověď byla v mnoha ohledech rozporující a nelogická. „Navíc jste se minimálně jednou přiznal ke spáchání trestného činu,“ říká.
Rogoz skončil s výpovědí. Na konci znovu zopakoval, že na otázky nebude odpovídat.
Závěrem Roman Rogoz uvádí několik bodů:
- Odmítám zločineckou organizaci.
- U Grímma uvádím, že se s ním neshoduji ve více faktorech. Výpověď pana Grímma byla zohledněna ve více bodech především proto, aby dostal dohodu se státním zastupitelstvím.
- Určitě jsem ovlivnil (nějaká) utkání. To si uvědomuji a lituji toho. Určitě jsem ale nic nezpronevěřil.
Rogoz vysvětluje přezdívky Taťka a Synek pro Berbra a pro něj. „Vznikla tak, že jsem na jedné valné hromadě stál vedle něho, máme stejný křestní jména, a já jsem se ho ptal, jak se co dělá. Používal jsem ji vlastně jenom já, přišla mi vtipná,“ říká s tím, že na základě přezdívek by se nemělo cokoli právního vyvozovat.
Rogoz nyní mluví o druhé větvi případu, a to zpronevěře na Plzeňském krajském fotbalovém svazu.
Obvinění státního zástupce se brání, žádnou vinu na defraudaci v souvislosti s PKFS nepřiznává: „Nic jsem nezpronevěřil, dělal jsem spíš pošťáka," klidně praví.
