Kumpanie rozhodčích se před druholigovým zápasem potkala s Romanem Rogozem, sportovním šéfem Vyšehradu. „Když vyhrajeme, dostanete 170 tisíc,“ uslyšela trojice Musil, Vitner a Koval. Podle obžaloby s úplatkem souhlasili, ale utkání dopadlo vítězstvím Chrudimi 3:1, účel nabídky tak nebyl splněn. Okolo toho duelu se točil úterní den v soudní síni v Plzni. Z lavice obžalovaných všemu přihlížel, a následně i komentoval, hlavní aktér korupční kauzy Roman Berbr.
Dvouleté podmíněné tresty a pokuty v rozmezí 140 – 200 tisíc korun hrozí trojici rozhodčích, kteří měli dle státního zástupce Jana Scholleho ovlivnit v červnu 2020 druholigové utkání mezi Vyšehradem a Chrudimí. Sudí se totiž před utkáním potkali se sportovním ředitelem Vyšehradu Romanem Rogozem, který jim nabídl úplatek ve výši 170 tisíc korun.
Takto setkání v hotelu Pyramida zaznamenaly policejní odposlechy. V průběhu hovoru Rogoz (ve spisu Šváb figuruje pod označením Dirigent 02 – pozn. red.) rozhodčím sděluje: „Když povedeme o poločase a skončí to, že vyhrajeme, tak dostanete 170.000.“
Jeden z rozhodčích (neví se kdo) odpoví: „Ty vždycky vymyslíš nějaký bonbónek. Ty vole, co ten poločas?“ Rogoz totiž v předchozí konverzaci nabádá sudí, ať brzo nařídí dvě penalty, že pak bude klid. „Hele, obě penalty dáme. V sedmé a jedenácté minutě, Jirko,“ mluví Rogoz k hlavnímu sudímu Jiřímu Musilovi. „Jo, jo,“ odpoví. „Zapomněl jsi dodat, slibuju,“ tlačí na arbitra Rogoz. A jeden z asistentů – buď Miloš Vitner, nebo Zdeněk Koval (zřejmě) Musilovi říká. „A kdyby ji nedali, tak ji necháš opakovat.“
Vyšehrad však nevyhrál, Chrudim triumfovala 3:1. V obžalobě se tedy dodává, že „nebyl splněn účel přijaté nabídky, Rogoz plnění nepředal.“
Po necelých třech letech byla inkriminovaná schůzka předmětem přelíčení u okresního soudu v Plzni. Všichni tři obžalovaní odmítli vinu, nesouhlasí se zněním obžaloby. Musil dokonce ani neslyšel, že by u ranní hotelové kávy zazněla cifra 170 tisíc korun. „Nabídku od Romana Rogoze jsem neakceptoval, ani nepřijal, a to z důvodu, že jsem o žádné nabídce ani neslyšel,“ vypravoval.
Předzápasové setkání prý trvalo zhruba 45 minut, ani asistent Vitner nezaznamenal žádné řeči o úplatku. Jediný si vzpomněl druhý asistent Koval, který chápal schůzku s funkcionářem Vyšehradu „jako zdvořilostní setkání, protože fotbalové utkání je společenská událost.“
Pak připustil, že zazněla jakási vyšší částka. „Nikdo ho (Rogoze) ale nemohl brát vážně, blábolil páté přes deváté, věty nedávaly smysl.“
O Rogozovi velmi negativně hovořili i Vitner s Musilem.
„Mluvil zmateně, roztěkaně, byly to takové pohádky.“
„Nedávalo mně to smysl. Vzhledem ke skladbě Rogozových vět jsem po chvíli už jen přemýšlel nad řízením utkání.“
Společně se odvolávali na pozitivní hodnocení delegáta utkání Miroslava Liby, tehdejšího člena výkonného výboru a blízkého přítele Romana Berbra.
„Pan Liba byl jeden z nejtvrdších delegátů. Pokud ve zprávě nebyla žádná zmínka o chybě rozhodčího, věřím tomu,“ prohlásil v soudní síni Berbr, který vždy vlastními slovy okomentoval, či doplnil vystoupení obžalovaných.
Evidentně byl spokojen. Vitnera dokonce pochválil, stejně tak Kovala.
V úterý měl být u soudu vyslechnut další klíčový aktér soudního procesu Roman Rogoz, byl však řádně omluven. Ve středu se v Plzni pokračuje výslechy dalších obžalovaných.
Roman Rogoz
Dnešní soudní jednání končí. Těžko vidět do hlavy soudce Vladimíra Žáka, ale nezdá se, že by dnešní výpovědi, byť se svou formou zásadně lišily, měly na průběh řízení nějaký vliv.
Děkujeme za pozornost, jednání pokračuje v pondělí příští týden.
Jako poslední znovu vystoupil Roman Berbr. Byl velmi stručný, ale velmi tvrdý. „Málokdo ví, že Martin Malík mluví pravdu. Málokdo ví, že Martin Malík byl nejpracovitější předseda. Ale po dnešku každý ví, že když si FAČR nechá Petra Fouska, vyhnije zevnitř. Jsem rád, že jsem podporoval Martina Malíka.“
Malík: „Předpisy FIFA říkají, že kluby musí hráče uvolnit, ale je strašně jednoduché říct, že jim na magnetické rezonanci něco našli v koleni. Proto platí, že FAČR potřebuje servis od klubů a kluby servis od hráčů.“
Berbrův obhájce Michal Sýkora se ptá stejně jako v případě Petra Fouska. „Jaký je vztah FAČR a profesionálních klubů?“
Malík odpovídá: „Kluby si řídí soutěže, shání si partnery, prodají práva, ale rozhodčí jsou pod FAČR. FAČR potřebuje kluby a kluby potřebují FAČR.“
Státní zástupce: „Jaký byl členů výkonného výboru vztah k agendě rozhodčích?“
Malík: „Velmi individuální. Někdo reagoval na články v novinách, někdo byl zatažený do větší hloubky.“
Začíná se ptát státní zástupce Jan Scholle. „Kdo měl na starosti agendu rozhodčích?“ Malík říká, že nikdo takový nebyl. „Ovšem v rámci výkonného výboru se k ní z logiky věci vyjadřovali Roman Berbr a Dagmar Damková.“
Soudce: „Profitoval pan Berbr z účasti na rozhodovacím procesu FAČR?“
Malík: „Jedině z pohledu toho, že byl ve vedení STES, za což byly vypláceny odměny. Jinak ne.“
Soudce se ptá, zda asociace po zásahu policie v říjnu 2020 prováděla audit. „V celé řadě oblastí, spolupracovali jsme i s UEFA,“ říká Malík a připomíná, že předsedou komise rozhodčích se stal portugalský odborník Melo Pereiera. Soudce zajímá, jaké měly audity zjištění. „Došlo k určitým změnám v nastavení předpisů,“ říká Malík a soudce se doptává na nějaké zásadní zjištění. Podle Malíka nebylo.
Soudce se ptá na společnost TV.com a Malík vysvětluje její smysl. Tedy že natáčí utkání nižších soutěží. „Bylo to opatření směrem k match fixingu. Z mého pohledu velmi logická věc.“
Soudce: „Nakolik jste byl seznámen se soukromými aktivitami pana Berbra?“
Malík: „Do jisté míry ano. Nemohl jsem zůstat imunní vůči tomu, že mediální prostor byl zaplněn spekulacemi o působení Romana Berbra v rámci asociace. Věděl jsem, že podniká ve stavebninách. Mluvili jsme o tom spolu.“
Soudce: „Měla jeho firma nějaký vztah s FAČR?“
Malík: „Nemám sebemenší povědomí.“
Soudce: „Jaké byly kompetence místopředsedů ve vztahu k jejich komorám?“
Malík: „Oni byli někdo jako ředitelé těch komor. Lidé se na ně obraceli se svými problémy. Finančními, organizačními.“
Soudce Žák opouští téma rozhodčích a ptá se na kompetence předsedy a místopředsedů výkonného výboru.
Soudce: „Vyjadřovaly se kluby tak, že nechtějí, aby je pískal konkrétní rozhodčí?“
Malík: „Občas se to objevovalo, ale ne přímo jako žádost ke komisi rozhodčích. Nedomnívám se, že to bylo součástí oficiálního předpisu. Řešila to komise rozhodčích. Dokážu si představit, že pokud se někdo v posledních třech kolech cítil poškozený jedním rozhodčím, před začátkem příštího ročníku mohl vznést žádost, aby už jeho klub nepískal.“
Soudce: „Vy jste se na předsedu rozhodl kandidovat sám?“
Malík: „Uvažoval jsem o tom sám, ponoukl mě taky Dušan Svoboda. Považoval jsem za svou výhodu, že nejsem ve fotbale pro nikoho persona non grata.“
Soudce: „Proč pan Hrubeš nechtěl v komisi být?“
Malík: „Nezdálo se mu složení a nebyl si jist, zda dostane dostatečný prostor pro svou roli specialisty na video.“
Soudce: „Kdo navrhoval pana Hrubeše?“
Malík: „Nejsem si jist, ale asi někdo z klubů nebo přímo LFA.“
„Se všemi účastníky jsem mluvil osobně. Pro mě bylo zklamáním, že v okamžiku sestavení komise se Roman Hrubeš rozhodl, že v ní nechce pracovat. Přemlouval jsem ho, on zůstal. Zpětně to hodnotím jako svou velkou chybu. Stejně komisi opustil.“
Soudce: „Z komise rozhodčích vedené panem Chovancem odcházeli lidé. Jakým způsobem jste do toho zasahoval?“
Malík: „Moje role tu byla zcela jednoznačně aktivní. Věděl jsem, že komise rozhodčích je středobod. Fungování mezi asociací a kluby je jako jiné partnerství. Kdybyste ustanovil komisi na sílu, tak kdykoli dojde k nespokojenosti ze strany klubů, tak jako první spílají předsedovi asociace. Bylo tedy minimálně zapotřebí zeptat se na názor významných klubů, tedy v té době Sparty, Slavie a Plzně. Bylo žádoucí, aby nenastala situace, že někdo bude významně spokojený a někdo ne.“
„Romana Rogoze v podstatě neznám. Znám to jméno. Jenom jsme se při setkání pozdravili. Ze Slavoje Vyšehrad nikoho osobně neznám.“
„S Romanem Berbrem jsem se poprvé potkal z pozice ředitele STESu. Vnímám ho jako člověka, pro kterého byl fotbal vášeň. Měl velký přehled nejenom o rozhodčích, ale o celém fotbale. Už naše první setkání bylo v tom duchu, že byl tvrdý a neústupný, šel si za svým. Ale pokud jsem na něj měl logické argumenty, vždy dokázal ustoupit ze svých původních pozic.“
„O Slavoji Vyšehrad jsem neměl až do vypuknutí soudu jedinou informaci. Identické je to i se situací na Plzeňském kraji. Vše až z médií.“
Soudce: „Kdy jste se dozvěděl o problémech, které by mohly v souvislosti s ovlivněním zápasů existovat?“
Malík: „Kolem rozhodčích vždy existují emoce a v rámci mediálního prostoru k vám tyhle věci doputují. Ale za dobu mého působení ve vedení FAČR se na mě nikdo nikdy neobrátil s konkrétním poznatkem.“
Malík je vyzván, aby popsal své působení ve fotbale v dotčené době, tedy v letech 2019 a 2020. Vysvětluje, že byl předsedou FAČR a ředitelem STES. „Co se týče Slavoje Vyšehrad, jsou to věci, které jsem neměl v gesci, stejně jako jsem neměl v gesci hospodaření Plzeňského KFS.“
Začíná výpověď svědka Martina Malíka, bývalého předsedy FAČR z dob nejsilnějších Berbrových časů.
Výslech Petra Fouska skončil. Nyní je přestávka do 12.00, vypovídat bude bývalý předseda Martin Malík.
Slovo si bere Roman Berbr.
„Dnes to na mě působilo, že padaly dotazy, které měly za účel mě pošpinit. Dneska mě to zničilo, nevím, co k tomu mám říct. Takhle: Demokracie byla stejná za mě jako za něj. Já měl 118 hlasů, on jich měl přes 90. Buď si je zajistíte, nebo ne. Nechápu, že Petr svolá mimořádný výkonný výbor, aby potvrdil trenéra ve funkci. S kluby se musí jednat, to jinak nejde. Když se s nimi nedohodnete, nebude komise rozhodčích. Z těch jeho obecných formulací jsem šišatej. Ale řekl jednu relevantní věc: Kauzu zná z novin. To je všechno.“
Sýkora: „Zvažoval FAČR, že by se pan Trpišovský stal trenérem národního mužstva?“
Fousek: „Ne, výkonný výbor to z principu zavrhnul. Nechtěli jsme angažovat člověka, který je vázaný v klubu.“
Sýkora: „Komunikovalo se o otázce výměny trenéra s kluby?“
Fousek: „Ne. Diskutovalo se to ve výkonném výboru.“
Sýkora: „Proběhla schůzka vás, pana Příhody a pana Tvrdíka, kde by se řešila budoucnost pana Příhody?“
Fousek dlouho odpovídá oklikou, až ho soudce vyzve, ať jasně odpoví. Fousek: „Ano.“
Sýkora: „Byla schůzka, kde byl pan Čupr?“
Fousek: „Ne.“
Sýkora: „Pan Brabec?“
Fousek: „Ne.“
Sýkora: „Pan Šádek?“
Fousek: „Ne.“
Sýkora: „Můžete popsat okolnosti, za kterých skončil pan Příhoda?“
Fousek: „Dal písemnou rezignaci.“
Sýkora: „Stěžovaly si na něj kluby?“
Fousek: „V prohlášení si stěžovaly na nedostatek přípravy, nedostatek koncentrace, na komunikaci.“
Fousek zmiňuje výjimečná angažmá tří polských rozhodčí v nedávné době. „Jsem nepřítelem takových angažmá.“
Sýkoru zajímá, zda asociace s kluby konzultuje složení komise rozhodčích.
Fousek: „Ano.“
Sýkora klade řadu otázek, jimiž patrně směřuje k tomu, že skládání komise rozhodčích je vedle formálně nastavených pravidel také věcí neformálních debat, především se silnými kluby jako Sparta a Slavia.
Fousek to potvrzuje, ovšem nikoli tak, že by docházelo ke speciálním schůzkám, spíš se jedná o rozhovory při setkáních na ligových utkáních.
Ptá se Michal Sýkora, obhájce Romana Berbra. Chce vysvětlit, co to je Ligová fotbalová asociace. Fousek obecně vysvětluje. Sýkora se ptá, zda ligové kluby, které se účastní valné hromady, mají všechny stejný hlas a vliv. „Formálně mají všechny jeden hlas. Ale Sparta a Slavia mají větší vliv.“
Sýkora se ptá, zda se se Spartou a Slavií před volbami sešel. „Samozřejmě.“
Své otázky položil také státní zástupce Jan Scholle. Zajímal se o pravomoce členů výkonného výboru a Fouskovo angažmá v UEFA či FIFA.
Soudce: „Váš vztah k panu Berbrovi?“
Fousek: „Do roku 2017 korektní, potom silně protikladný.“
Fousek vypráví o silném vlivu Romana Berbra na fotbalové hnutí a jeho schopnosti ovlivňovat valné hromady.
Soudce: „Jak byste historicky zařadil vliv pana Berbra? Odkdy byl tak silný, aby mohl ovlivňovat výsledky voleb?“
Fousek odhaduje, že řeč je přibližně o roku 2013.
Soudce: „Čemu přisuzujete, že kluby, které nějak volily do roku 2017, se rozhodly v roce 2021 jinak?“ Fouskovi nebylo dobře rozumět, ale změnu vysvětloval novými, demokratičtějšími poměry.
Soudce: „Za vašeho působení (do roku 2017) vznikly nějaké pochybnosti o regulérnosti řízení fotbalu? Neptám se na prokázání, ale na podezření.“
Fousek: „Existovala.“
Soudce: „Jak se řešila?“
Fousek: „Řešila je komise rozhodčích, případně asociace.“
Soudce: „Vybavíte si konkrétní?“
Fousek: „Žádný si teď nevybavím.“
Soudce: „Jaké byly vztahy mezi předsedou Peltou a Romanem Berbrem?“
Fousek: „Oba byli silnými představiteli fotbalu. Vztahy byly někdy přátelské, někdy napjaté.“
Soudce: „Existovala nevole v hnutí s takovým způsobem rozhodování?“
Fousek: „Existovala. Akce vyvolává reakci a ne každému se dominantní rozhodování líbí.“
Soudce naráží na úterní výkonný výbor, který rozhodoval o trenéru Šilhavém. „Vzpomněl jsem si na to, že podle médií měl kdysi trenéra Jarolíma odvolat už cestou v letadle sám Berbr. Máte o tom nějaké informace?“ ptá se Fouska.
„Ano, z médií mám. Taková věc je ovšem v kompetenci výkonného výboru.“
Soudce na to reaguje. „Jak se stavělo fotbalové hnutí k tomu, že o takových věcech rozhodoval Berbr sám? Nejde jen o Jarolíma, obecně mi jde o zásadní rozhodnutí, které někdo, nejenom Berbr, udělal sám.“
Fousek: „Nemůžu posoudit. Je možné, že to zpětně odsouhlasil výkonný výbor.“
Soudce se marně snaží o Fouskovu odpověď na otázku, jak v takových situacích reagovalo hnutí.
Soudce se ptá, zda byl kromě lobbingu pro Malíka ještě nějaký jiný střet. Fousek mluví o různém pojetí řízení asociace. „Berbr tíhnul k dominantnímu řízení, věci nediskutoval.“
Soudce: „Jaké bylo obecné vnímání Romana Berbra ve fotbale do roku 2017?“
Fousek: „Znám Romana Berbra od 90. let. On se stal předsedou Plzeňského kraje, já byl generálním sekretářem. Fungovali jsme normálně, změna nastala v roce 2017, kdy on podporoval mého protikandidáta Martina Malíka.“
Soudce: „Co si pod tím mám představit?“
Fousek vysvětluje, že Berbr mediálně i směrem k funkcionářům pracoval proti němu.
Soudce: „Měl v souvislosti s činností komise rozhodčích něco společného pan Berbr?“
Fousek: „Neformálně ano, je to jeho dominantní problematika. Znal ji.“
Fousek naznačuje, že zatímco nyní on ani jeho kolegové do činností nezasahuje, v minulosti to bylo jinak. „Podle toho, co jsem slyšel v médiích, to tak bylo.“
Soudce se ptá, zda on má osobní zkušenost. „Nemám,“ říká Fousek.
Soudce: „Stěžoval si někdo na činnost a fungování komise rozhodčích?“
Fousek: „Dominantní změnou bylo Peltovo rozhodnutí angažovat Michala Listkiewicze. S touto komisí byla spokojenost.“
Soudce: „A stále se ptám, byla nějaká stížnost?“
Fousek: „Nepochybně byly, ale nevím přesně na která utkání.“
Soudce: „Týkaly se stížnosti nasazování rozhodčích?“
Fousek: „S touto komisí byla prioritně spokojenost.“
Soudce zajímá, jaké měl Fousek v roce 2017 informace o stížnostech ohledně vedení fotbalu. Fousek říká, že je potřeba rozdělit stížnosti na oficiální a neoficiální.
Soudce: „Říkáte, že byste to rozdělil. Rozdělte tedy a buďte konkrétní. Čeho se stížnosti týkaly a kdo je vznášel?“
Fousek: „Týkaly se financí, kredibility sportovních výsledků. Teď si nevybavím žádnou konkrétní stížnost.“
Petr Fousek mluví dle svého zvyku ze široka a ne příliš konkrétně.
Soudce se ptá, co nebylo demokratické na způsobu předchozího vedení. Fousek obecně odpovídá. Soudce reaguje: „Budu možná zlý, ale tady nejsme na nějakém politickém mítinku. Co konkrétně bylo špatně?“
Fousek: „Jde o způsob rozhodování. Jde o více a méně direktivní přístup.“
Soudce se ptá, co Fousek myslel větou v jednom rozhovoru, že po jeho nástupu došlo „ke změně všeho.“ Fousek vysvětluje: „Změna kredibility. Změnili jsme strukturu asociace, změnili jsme kontrolní mechanismy, aby asociace nemohla být vystavena kauzám. Změnili jsme orgány, předpisy, stanovy. Došlo i na personálie.“
Soudce se ptá, kdo Fouska oslovil ohledně jeho návratu do českého fotbalu v letech 2020, 2021. Fousek: „Postupně jsem byl oslovován zástupci okresních a krajských svazů.“
Začíná Fouskův výslech. Fousek potvrzuje, že skutečně v letech 2018 až 2020 nebyl činný v českém fotbale: „Do roku 2017 jsem působil v roli poradce předsedy FAČR.“
Soudce Žák: „Málokdo v této soudní síni, pokud vůbec někdo, vidí do našich hlav. Nikdo neví, co soud sleduje. Speciálně svědek Fousek nebyl rozhodně předvolán, aby svědčil v zájmu obžaloby.“
Sýkora: „Výslech pana Fouska, stejně jako například Csaplára, nemůže dokázat vůbec nic.“
Na to soudce Vladimír Žák: „Námitka se nepřijímá. Není mi zřejmé, z čeho obhajoba vyvozuje, že výslech Petra Fouska má sloužit ve prospěch obžaloby.“
Sýkora: „Dnešní svědek v době skutků nepůsobil v českém fotbale, působil v Řecku. Dnešní výslech je nezákonný.“
K pultíku před soudcem předstoupil Petr Malík, přítomen je i obžalovaný Roman Berbr. Jeho obhájce Michal Sýkora si bere slovo a tvrdí, že výslech Petra Fouska není pro soud ničím podstatný, protože jeho výpověď se nemůže týkat skutků, jichž se týká obžaloba.
Další den soudu s Romanem Berbrem a spol. je zde, v Plzni se dnes sejdou dokonce hned dva předsedové FAČR - současný Petr Fousek a bývalý Martin Malík.
Co se stalo za poslední měsíce v projednávání Berbrova případu u soudu?
- Soudce Vladimír Žák udělil první tresty. V případech bývalých sudích Tomáš Grímma a Marka Janocha, někdejšího delegáta Miroslava Skály a Petra Tarkovského akceptoval dohodu o vině a trestu. Všichni vyfasovali podmíněné tresty a pokuty.
- Před soudem vystoupil také Berbr, který se snažil vyvrátit, že v českém fotbale existovala zločinecká organizace pod jeho vedením, která se měla podílet na uplácení rozhodčích, ovlivňování výsledků, sázkařské činnosti a vyvádění peněz z Plzeňského krajského fotbalového svazu.
- Jozef Chovanec z pozice svědka vyprávěl, jak to měl s řízením komise rozhodčích, s Berbrem a Romanem Rogozem. Na hodně věcí si nepamatoval. Čtení důkazních listin v rozsáhlé kauze fotbalové korupce ovšem potvrdilo, co se dávno ví. Že zásadní vliv na komisi měl souzený Berbr.
- Během úterní výpovědi Martina Wilzceka, bývalého místopředsedy komise rozhodčích, došlo u Okresního soudu v Plzni i na čtení zpráv, které si vyměňoval s někdejším vládcem českého fotbalu. „Proč by se mnou věci ohledně rozhodčích neřešil?“ divil se Berbr
