Kumpanie rozhodčích se před druholigovým zápasem potkala s Romanem Rogozem, sportovním šéfem Vyšehradu. „Když vyhrajeme, dostanete 170 tisíc,“ uslyšela trojice Musil, Vitner a Koval. Podle obžaloby s úplatkem souhlasili, ale utkání dopadlo vítězstvím Chrudimi 3:1, účel nabídky tak nebyl splněn. Okolo toho duelu se točil úterní den v soudní síni v Plzni. Z lavice obžalovaných všemu přihlížel, a následně i komentoval, hlavní aktér korupční kauzy Roman Berbr.
Dvouleté podmíněné tresty a pokuty v rozmezí 140 – 200 tisíc korun hrozí trojici rozhodčích, kteří měli dle státního zástupce Jana Scholleho ovlivnit v červnu 2020 druholigové utkání mezi Vyšehradem a Chrudimí. Sudí se totiž před utkáním potkali se sportovním ředitelem Vyšehradu Romanem Rogozem, který jim nabídl úplatek ve výši 170 tisíc korun.
Takto setkání v hotelu Pyramida zaznamenaly policejní odposlechy. V průběhu hovoru Rogoz (ve spisu Šváb figuruje pod označením Dirigent 02 – pozn. red.) rozhodčím sděluje: „Když povedeme o poločase a skončí to, že vyhrajeme, tak dostanete 170.000.“
Jeden z rozhodčích (neví se kdo) odpoví: „Ty vždycky vymyslíš nějaký bonbónek. Ty vole, co ten poločas?“ Rogoz totiž v předchozí konverzaci nabádá sudí, ať brzo nařídí dvě penalty, že pak bude klid. „Hele, obě penalty dáme. V sedmé a jedenácté minutě, Jirko,“ mluví Rogoz k hlavnímu sudímu Jiřímu Musilovi. „Jo, jo,“ odpoví. „Zapomněl jsi dodat, slibuju,“ tlačí na arbitra Rogoz. A jeden z asistentů – buď Miloš Vitner, nebo Zdeněk Koval (zřejmě) Musilovi říká. „A kdyby ji nedali, tak ji necháš opakovat.“
Vyšehrad však nevyhrál, Chrudim triumfovala 3:1. V obžalobě se tedy dodává, že „nebyl splněn účel přijaté nabídky, Rogoz plnění nepředal.“
Po necelých třech letech byla inkriminovaná schůzka předmětem přelíčení u okresního soudu v Plzni. Všichni tři obžalovaní odmítli vinu, nesouhlasí se zněním obžaloby. Musil dokonce ani neslyšel, že by u ranní hotelové kávy zazněla cifra 170 tisíc korun. „Nabídku od Romana Rogoze jsem neakceptoval, ani nepřijal, a to z důvodu, že jsem o žádné nabídce ani neslyšel,“ vypravoval.
Předzápasové setkání prý trvalo zhruba 45 minut, ani asistent Vitner nezaznamenal žádné řeči o úplatku. Jediný si vzpomněl druhý asistent Koval, který chápal schůzku s funkcionářem Vyšehradu „jako zdvořilostní setkání, protože fotbalové utkání je společenská událost.“
Pak připustil, že zazněla jakási vyšší částka. „Nikdo ho (Rogoze) ale nemohl brát vážně, blábolil páté přes deváté, věty nedávaly smysl.“
O Rogozovi velmi negativně hovořili i Vitner s Musilem.
„Mluvil zmateně, roztěkaně, byly to takové pohádky.“
„Nedávalo mně to smysl. Vzhledem ke skladbě Rogozových vět jsem po chvíli už jen přemýšlel nad řízením utkání.“
Společně se odvolávali na pozitivní hodnocení delegáta utkání Miroslava Liby, tehdejšího člena výkonného výboru a blízkého přítele Romana Berbra.
„Pan Liba byl jeden z nejtvrdších delegátů. Pokud ve zprávě nebyla žádná zmínka o chybě rozhodčího, věřím tomu,“ prohlásil v soudní síni Berbr, který vždy vlastními slovy okomentoval, či doplnil vystoupení obžalovaných.
Evidentně byl spokojen. Vitnera dokonce pochválil, stejně tak Kovala.
V úterý měl být u soudu vyslechnut další klíčový aktér soudního procesu Roman Rogoz, byl však řádně omluven. Ve středu se v Plzni pokračuje výslechy dalších obžalovaných.
Pět událostí prvního týdne soudu s Berbrem
1. Berbr promluvil
Vůbec poprvé od zadržení představil Roman Berbr svůj pohled na obvinění. Mluvil čtyři hodiny. Prohlásil, že se cítí nevinen. Řekl, že úplatky nesliboval, nepředával, nedostával. Zpronevěry se prý nedopustil, přednesl svou verzi toho, proč faktury na fotbalové zboží nešly standardní cestou. Na otázky odmítl odpovídat.
2. Káník: Sázky a černé peníze ano
Michal Káník, jeden ze čtyř hlavních obžalovaných, přiznal vinu za to, že měl v úmyslu ovlivnit přátelské utkání Vyšehrad–Motorlet za účelem nekalých sázek. Přiznal také, že v případě faktur kolem Plzeňského KFS se jednalo o černé peníze. Podstatná prohlášení. Ovšem všechno ostatní? Nevím, nevzpomínám si.
3. Rogozova nevina
Roman Rogoz na úvod prohlásil, že se cítí nevinný. Přitom v přípravném řízení přiznal úplatky ve výši 150 000 a 170 000 za účelem ovlivnění zápasu. Jak to jde dohromady? To musí vysvětlit samotný Rogoz, kterýž bude vypovídat až v květnu. Teoreticky může svou předchozí výpověď odmítnout, za platnou se považuje ta pronesená u soudu. Soudce se však na očividný rozpor může ptát.
4. Pět dohod o vině a trestu
Pět obžalovaných – Tomáš Grímm, Marek Janoch, Miroslav Skála, Petr Tarkovský a Michal Káník – se chtějí se státním zástupcem dohodnout na vině a trestu. To znamená, že přiznávají vinu a věří, že jim dohoda přinese nižší trest. Dohodu musí schválit soudce.
5. Zaskočený soudce
Obžalovaný Marek Janoch se před soudem přiznal k přijetí úplatků, ovšem odmítl odpovídat na doplňující otázky. To překvapilo soudce Vladimíra Žáka. „Jsou tam daleko závažnější věci, ke kterým se nevyjádřil. Neodsoudím někoho, kdo není přesvědčený o své vině,“ prohlásil.
Dnešní den je u konce. Dalšími výslechy obžalovaných se bude pokračovat v týdnu od 15. května. Děkujeme za pozornost.
Na závěr - jako již tradičně - si vzal slovo Roman Berbr.
„Jestli mohu, přidám pohled na fotbalové prostředí. Jde v něm o žoviálnost a srdečnost, když to špatně dopadne, jde o nenávist. Uvědomme si, že prostředí je složené od doktorů, inženýrů, právníků až po kopáče. Prostředí neudržíte v nějakém standardu. Rozhodčího jsem dělal dvacet let, nejvyššího standardu se drží Švédové, Finové, čím jedete níž k jihu, je to horší a horší. Že někdo chodí do kabiny rozhodčích, považuji za přijatelný fakt. Někde vám do ní zatnou sekeru, nebo dokonce provedou něco horšího.“
Obhájce se ptá Kabyla, zda bylo možné pana Rogoze z místnosti fyzicky vykázat. „Při vší úctě k panu Rogozovi, si nedovedu představit, jak bych to měl učinit,“ odvětí. Berbr se směje.
Pro čtenáře, co Rogoze neznají, či si ho jen nevybaví: bývalý sportovní ředitel Vyšehradu patří do nejtěžší váhové kategorie.
Následuje kolečko dotazů státního zástupce a obhájců, jde to rychle. Páteční den - zřejmě dosud nejbizarnější tohoto týdne - se pomalu chýlí ke konci.
Žák se ptá, zda neměl do zprávy delegáta dát návštěvu Rogoze v kabině sudích. A Kabyl velmi svérazně odpovídá. „To je podobné jako na hřišti. Také nezaznamenáte každé sprosté slovo.“
A soudce Žák si dál vede svou. „Vám přijde normální, když odmítnete pozvání na oběd, že vám ten dotyčný dá místo toho hotovost?“
Žák zjišťuje, kolikrát Kabyl jako delegát dostal peníze na oběd. „Někdy se to asi stalo. Přišel někdo z domácích a řekl, že hospoda má zavřeno, tak jsme dostali peníze. Prostě se o nás chtěli postarat. Mně to přijde logické,“ říká Kabyl.
Soudce oponuje: „Mně to přijde úsměvné, vlastně dokonce nesmyslné.“
Teď se soudce Žák začíná Kabyla vyptávat, co se dělo po utkání.
„Přišel jsem pár minut po zápase. Rozhodčí psali zápis, přišli vedoucí mužstev. Pak jsem odešel do kabiny delegátů. Rozhodčím jsem řekl, až se přestrojí, ať za mnou přijdou a já jim dám hodnocení.“
„Asi by Rogoz neměl být před zápasem či v jeho průběhu v kabině rozhodčích. Má průpovídky, všichni ho takového znají. Ale nemělo by se to dít,“ říká Kabyl.
Výpověď Kabyla je u konce, nyní se dotazuje předseda soudního senátu. Zjišťuje, jaká je role druhého delegáta. „Jeden posuzuje výkon rozhodčích, druhý má starosti technické věci okolo zápasu. V druhé lize máme tři tisíce na zápas,“ odpovídá Kabyl.
„Po zápase jsem si s rozhodčími povídal o některých momentech. Pak jsem zavolal Berbrovi a Wilczekovi. Následně jsem se vrátil do kabiny rozhodčích, pan Houdek mně dal příspěvek na oběd. To je k tomu utkání všechno,“ líčí Kabyl. „Na Vyšehradě mně nikdo úplatek nenabízel ani nepředal. Neudělal jsem nic špatného.“
Teď Kabyl popisuje jednu ze situací zápasu Vyšehrad - Sokolov, kdy podle něj chyboval pomezní rozhodčí Klupák. Pouští se do nejmenších detailů, jak hráč otáčel hlavou, kdo se do hry zapojil a kdo naopak ne, kdo situaci ovlivnil... Soudce vypadá mírně znudeně.
Kabyl nyní popisuje roli delegáta na zápasech, jde o poměrně nezáživnou pasáž. Do práce delegáta je evidentně zcela ponořen, hovoří o ní detailně a dlouze.
Kabyl byl delegátem u druholigového zápasu Vyšehrad - Sokolov, podle výpovědi Houdka měl obdržet tisíc korun z peněz od Rogoze.
Kabyl začíná popisovat okolnosti inkriminovaného utkání. „Nenašel jsem žádnou kabinu. Slyšel jsem, jak pan Rogoz někomu nadával, že nic není připravené a že takhle se druhá liga nedá hrát. Rogoz mi říkal, že po zápase mě pozve na oběd. Řekl jsem mu, že spěchám. On mně odpověděl, že mně na oběd přispěje. Odvětil jsem, že to není potřeba.“
Myška u policejního výslechu odmítl, že by mu Houdek předal peníze od Rogoze. „Pan Houdek mě po zápase zavolal, vzal si mě stranou. Nevěděl jsem proč, nevím, pro co Houdek sahal do kapsy, mně nic nepředal,“ uvedl.
Myška opouští soudní síň, střídá ho delegát Jiří Kabyl.
Myška řekl, že příchod Rogoze do kabiny sudích o poločasové přestávce „by se neměl stávat“. Přitom kompletní trojice rozhodčích vedla (dle odposlechů) s bývalým sportovním ředitelem Vyšehradu velmi žoviální debatu.
Myška na policii popisoval návštěvu Rogoze o poločasové přestávce. Prý si nepamatuje, zda trojici sudích něco vytýkal, nebo jen komentoval některá rozhodnutí na hřišti. Vyšetřovatelům Myška sdělil, že jej před zápasem Rogoz nekontaktoval s nabídkou úplatku.
Myška: „Nesouhlasím s tím, co mi je kladeno za vinu. Nedopustil jsem se žádného protiprávního jednání. Na otázky odpovídat nebudu.“
Tím Myškova výpověď bleskurychle skončila. Soudce Žák nyní čte Myškovu výpověď z přípravného řízení na Policii ČR.
Pokračuje se, v řečništi již stojí obžalovaný Michal Myška. Figuruje ve stejném utkání jako Houdek, tedy v duelu druhé ligy Vyšehrad - Sokolov. V zápase účinkoval jako pomezní rozhodčí, také on je dle obžaloby vinen z přijetí úplatku.
Nic převratného v Houdkově výpovědi, vysvětlení důvodu předání hotovosti od Rogoze stejně nic nepřebije. Výslech je ukončen, Berbr nemá žádnou připomínku. Soudce Žák vyhlašuje přestávku do 10.30 hodin.
Soudce zaráží, že v době inkriminovaného zápasu si Houdek s Rogozem vyměnil zhruba dvacet zpráv. „To já bych se státním zástupcem nebo s obhájci nikdy neudělal,“ zvedá obočí Žák. Houdek reaguje, že se s Rogozem o žádných osobních věcech nebavil, natož o ovlivnění duelu.
Teď se ptají obhájci, Houdek odpovídá. „Rogoz se v naší kabině zdržel před zápasem asi 45 minut, vedli jsme zcela standardní běžnou komunikaci, byl to takový fotbalový kolorit.“
Nyní se Houdka ptá státní zástupce Jan Scholle. Dle charakteru otázek mu nejde ani tak nejde Houdka, jako o Berbra. Doptává se na semináře pro sudí, na změny v delegacích atd...
Řeší se SMS pár dnů po zápase mezi Vyšehradem a Sokolovem. Rogoz ve zprávě Houdkovi děkuje. „Nevím, co to znamená. Jak říkám, pan Rogoz měl specifické vyjadřování. Už je to strašně dlouhá doba. Nevím, co tím chtěl říct. Pro mě to nebylo nic významného.“
Soudce Žák teď útočí na Houdka.
Žák: „Kolikrát se vám v kariéře stalo, že nebyla připravená šatna?“
Houdek: „Nikdy.“
Žák: „Kolikrát se vám stalo, že vám funkcionář předal v šatně hotovost?“
Houdek: „Nikdy.“
Žák: „Kolik vás stál oběd?“
Houdek: „Nikde jsem se nestavěl.“
Žák: „A panu Klupákovi jste rozdělil na oběd pět tisíc. To mohl pozvat celou vesnici, ne?“
Houdek: „Nevím. Kluby za obědy utrácely celkem dost peněz.“
Žák se ptá, zda existovalo pravidlo, či ujednání zákazu kontaktu s funkcionáři. A to přesně v letech 2018 a 2019. „Nevybavuji si,“ odpovídá Houdek. Žák následně vzpomíná případ majitele Sparty Daniela Křetínského, který v zápase Sparty s Brnem přišel o poločase do kabiny rozhodčích. „Je z toho haló a létají pokuty,“ nadhazuje soudce Houdkovi.
Jak během utkání probíhala poločasová přestávka? „Vím, jen to, co bylo ve spise, protože jsem s tím byl konfrontován tři roky poté. Rogoz přišel do šatny, okomentoval sporné situace, my mu řekli svůj názor a zase odešel.“
Houdek popisuje, jak to dřív probíhalo. „Bylo běžné, že domácí klub pozval rozhodčí na oběd, setkali jsme se s funkcionáři.“
Soudce Žák nyní projevuje poměrně značnou znalost fotbalových zvyklostí, a to ve chvíli, kdy české poměry Houdek srovnává z mezinárodními. Soudce reaguje. „Pozor, ale v zápasech UEFA se na obědě s rozhodčími setkají obě strany zároveň. Tam je to opravdu společenská událost.“
Teď se ptá soudce Vladimír Žák. Houdek vysvětluje, že za takovou částku (8 tisíc) by nikdy nikdo neovlivnil utkání. „Brali jsme 25 a 15 tisíc za zápas,“ podotýká.
Žák se ptá na Rogoze. „Tykali jsme si. Znal jsem ho deset dvanáct let, vyloženě z fotbalového prostředí.“ Jeho narážky? „Vytvářel tím možná tlak, ale já to chápal jako společenskou komunikaci,“ říká Houdek.
V soudní síni je špatně slyšet, podle Houdka bylo v obálce zhruba osm tisíc korun. Pět údajně předal asistentovi Klupákovi, po tisícovce druhému asistentovi Myškovi a delegátovi Kabylovi. Zbylou tisícovku si nechal. „Na závěr chci říct, že se cítím nevinen,“ praví Houdek.
Houdek se vyjadřuje se k předání hotovosti v kabině rozhodčích:
„Rogoz ke mně přišel už na parkoviště, omlouval se, že nemají pro rozhodčí připravenou kabinu. Pak se za to ještě několikrát omlouval. Po zápase mi v kabině předal hotovost se slovy, že se stydí, že chtěl s námi jít na oběd, že nebyla připravená kabina ani občerstvení. Finanční hotovost prý byla omluva. Nebral jsem to jako úplatek, to můžu říct s čistým svědomím.“
Teď Houdek popisuje jednu chybu, kterou v utkání učinil asistent. Prý šlo o absolutně neúmyslnou věc. „Byl z toho po utkání špatnej,“ říká sudí.
Houdek pokračuje: „Rogozova slova nikdy nikdo nebral vážně. Vůbec jsem to nebral tak, že mně nabízí úplatek. V zápase jsem odvedl standardní výkon, neudělal jsem chybu ani na jednu stranu. I od delegáta jsem dostal standardní hodnocení. Také hosté ze Sokolova byli spokojení s vedením zápasu. Vyjádřili se v tomto duchu na klubovém webu.“
Houdek mluví o Rogozovi, že ho znal, jak se chová, jak mluví, jak se vyjadřuje a že komunikace bral jako standardní. I v kabině rozhodčích. „Nemohli jsme říct vypadněte,“ poněkud zvláštně praví Houdek. „Podle mého komunikace zachycená v odposlechu je úplně standardní.“
MImochodem, Houdek byl zachycený kamerou, jak od Rogoze přebírá po zápase obálku.
Houdek už stojí v řečništi, soudce se ptá na osobní a majetkové poměry. Bývalý sudí říká, že pobírá měsíční plat mezi 35-40 tisíci korunami a že proti němu není vedeno žádné další trestní stíhání. „Od Rogoze jsem žádnou nabídku na ovlivnění zápasu Vyšehrad - Sokolov nedostal, ani v průběhu zápasu či po něm,“ říká.
Soudce Vladimír Žák zahájil páteční stání. K výpovědi je připravený bývalý rozhodčí Jiří Houdek. Obžaloba shrnula jeho údajný trestní čin takto: Ovlivnil utkání Vyšehradu se Sokolovem ve prospěch FC Slavoj Vyšehrad.
Obviněný Rogoz nejméně o přestávce uvedeného utkání nabízel obviněným Houdkovi, Myškovi a Petru Klupákovi, kteří byli nominováni k uvedenému utkání jako rozhodčí, neupřesněnou finanční částku, aby svým výkonem ovlivnili výsledek utkání ve prospěch FC Slavoj Vyšehrad a.s. Po odehraném utkání obviněný Rogoz předal hlavnímu rozhodčímu Jiřímu Houdkovi v šatně rozhodčích peněžní hotovost v přesně nezjištěné výši jako odměnu za ovlivnění zápasu pro obviněné Houdka, Myšku a Petra Klupáka a zároveň pro obviněného Kabyla, který byl delegátem FAČR na uvedeném utkání, aby ve svém hodnocení úmyslně pominul některá sporná rozhodnutí obviněných či aby pomlčel o podplacení rozhodčích. Obviněný Houdek peníze přijal a následně je rozdělil přesně nezjištěným poměrem mezi obviněné Myšku, Kabyla a Petra Klupáka, přičemž všichni tuto částku přijali s vědomím, že se jedná o odměnu za jejich rozhodování v proběhnuvším utkání,
Chvíli před devátou dorazil k okresnímu soudu v Plzni také Roman Berbr se svým právním zástupcem Michalem Sýkorou. Jako jediný z obžalovaných se účastnil celého prvního týdne soudního procesu.
Dobré ráno, pátým dnem pokračuje soudní proces, v jehož hlavní roli je bývalý místopředseda FAČR Roman Berbr. Vypovídat dnes budou bývalí rozhodčí Jiří Houdek a Michal Myška, také delegát Jiří Kabyl. Všichni jsou obžalovaní z přijetí úplatku.
V případě Kabyla mělo jít o zápas ČFL Vyšehrad - Ústí nad Orlicí, všichni tři jsou namočení v utkání druhé ligy Vyšehrad - Sokolov.
