Táta a syn Malíkové vyprávějí: jaký byl strejda Jágr a dětství v Rangers | iSport.cz
Květoslav Šimek
5. září 2018 • 10:45

Táta a syn Malíkové vyprávějí: jaký byl strejda Jágr a dětství v Rangers

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
TOP MOMENTY KOLA: Démon Kolář, Horváthova premiéra nebo vynalézaví fanoušci
Sparta - Plzeň: Beauguel bombou pod víko zvyšuje na 2:0 pro Viktorii!
VŠECHNA VIDEA ZDE

V kabině Rangers se jako malý kluk motal pod nohama Jaromíra Jágra, Martina Straky, Michaela Nylandera nebo Brendana Shanahana. Od Henrika Lundqvista si půjčoval brankářskou masku, zkoušel se navlékat do jeho betonů. Nick Malík (16) už má výstroj svoji a táta Marek (43) mu šéfuje coby asistent trenéra prvoligového Frýdku-Místku. Hned v prvním kole Chance ligy se postaví právě proti Jágrovi a jeho Kladnu. „Bylo by super si proti němu zahrát!“ zasní se talentovaný gólman. „Jsem zvědavý, jak bude na ledě nepříjemný.“ Ve společném dvojrozhovoru Marek Malík a jeho syn Nick vzpomínají na kabinu Rangers. Nick vypráví, proč mu v přímém přenosu unikla tátova slavná finta, která byla nedávno vyhlášená nejhezčím nájezdem historie NHL. A mluví i o tom, jak se oba těší na první profesionální spolupráci na bázi trenér-hráč. 



Na Jaromíra Jágra mají Malíkové ty nejlepší vzpomínky. Na tři sezony v týmu slavných New York Rangers (2005-2008) vzpomínají rádi táta Marek i oba jeho synové Zack a Nick. V sobotu od 16 hodin ovšem půjde nostalgie stranou. „Zahrát si proti Jardovi Jágrovi je pro všechny velké téma, a jestli k tomu dojde, bude to pro všechny kluky v našem týmu svátek,“ říká Marek Malík. „Ale nejlépe si to všichni užijeme, když nebudeme sedět s otevřenou pusou a koukat, co na ledě dělá. Budeme se chtít soustředit především na svoji hru.“

Jak, Nicku, vzpomínáte na časy, kdy jste se s bratrem jako malí motali pod nohama hráčům Rangers?
NICK: „Pamatuji si, že první, co mě v kabině vždycky zajímalo, byla brankářská maska. Přišel jsem do šatny, viděl masku, tak jsem se Lundqvista ptal, jestli si ji můžu půjčit. I betony jsem na sebe navlíkal. To jsem tehdy ještě hrál v poli a pamatuji si, že jsem na Henrika na tréninku jednou i střílel. To byl velký zážitek.“

Prostřelil jste jej?
NICK:
„No, něco mi tam asi nechal projít. (usmívá se) Kdyby chytal naplno, tak by neprošlo nic.“

Byl právě Lundqvist tou osobností, která vás nasměrovala do brány?
NICK:
„Určitě ano, protože jej mám i v pokojíčku vylepeného na velkém plakátu. On byl jedním z těch, co se mi zalíbili, proto jsem šel do brány.“

Gólmani bývají na své věci hákliví. Jak Lundqvist bral, když si caparti půjčují jeho betony a masku?
NICK:
„V pohodě. Vždycky mi řekl, že si to můžu půjčit. Někdy to teda smrdělo, tak mi řekl, že si mám počkat chvilku, až se to vyfouká. V pohodě. Nebyl nijak pověrčivý, vždycky mi věci rád půjčil.“

MAREK: „Pro mě tehdy byla čest s klukama, jako jsou Jarda Jágr, Martin Straka nebo Martin Ručinský, hrát. V době, kdy vládli světovému hokeji. A že tam moji kluci pobíhali mezi legendami? V té době jsem to tak nebral, byli to prostě spoluhráči. Jarda tu, Martin sem. Je pravda, že gólmani jsou někdy trošičku na své věci hákliví, ale nikdy to nebylo na malé děti spoluhráčů. V tomhle to bylo opravdu úžasné. Je škoda, že kluci byli malincí a tolik vzpomínek nemají. Ale pořád se potkáváme, je z toho krásné přátelství.“

Jaké by to tedy, Nicku, bylo, si teď případně zahrát proti strejdovi Jágrovi?
NICK:
(usměje se) „To by bylo super! Mamka hned říkala, že první zápas hrajeme proti Kladnu. Fakt? Tak to Jarda naskočí, ne?

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium
Získejte neomezený přístup již od 1 Kč měsíčně

Chci předplatné Premium
Vstoupit do diskuse
0
Aktuální zápasy
Články odjinud