Jiný na jeho místě by už dávno zatáhl oponu. Obránce Jiří Šlégr však v 38 letech vyhlásil vlastnímu tělu válku. Přestože ho chronická bolest zad znovu vyřadila ze hry, opustit scénu zatím nehodlá.
„Ještě to zkusím,“ říká odhodlaně litvínovský tvrďák.
Nedělní zápas jste nedohrál a v úterý jste ani nenastoupil, zatím netrénujete. Jak byste charakterizoval stav vašich zad?
(hořce se usměje) „Prostě bolí. Necítím se moc dobře, zatím se to nijak nezlepšilo.“
Šlégr: Budu zvažovat konec kariéry »
V pátek proti Mladé Boleslavi byste ale rád nastoupil, že?
„Samozřejmě čekám, že se to zlepší, ale netuším kdy. V momentální situaci, kdy se týmu nedaří, by s mými bolestmi, které mě omezují při hře, nebylo ani správné, abych šel hrát, pokud bych nemohl podat stoprocentní výkon. A to v současné době opravdu nemůžu.“
Znovu jste tedy v péči specialistů?
„Chodím na kapačky, aby se otok tlačící na míchu uvolnil. Snažíme se na tom pracovat s fyzioterapeutem, uvidíme, jestli to bude mít nějaký efekt.“
S lékařem, který vám před sezonou vpíchl injekci přímo do míchy, jste svůj stav nekonzultoval?
„Zatím ne. Jsou tam jasný příznaky otoku, kterého se potřebuju zbavit. Potom se uvidí co dál.“
Takže se jedná o stejné problémy, které vás v únoru paralyzovaly tak, že jste se skácel k ledu?
„Pravděpodobně ano, všechno tomu nasvědčuje. Někdo může říct, že záda bolí každého. Po tom, co se mi stalo, mám ale podvědomě strach, abych zase neupadl nebo mě nepotkalo ještě něco horšího. Moje hra proto není taková, jak bych si představoval. Nemůžu bruslit, jak bych chtěl.“
Odhodlání vzepřít se potížím vám ale neschází, je to tak?
(usměje se) „Ještě to zkusím. Zatím je hodně brzy na to, abych to zabalil.“
I za cenu možných následků?
„Riziko bylo velký už před lety. Říkal mi to prakticky každej, doktoři, fyzioterapeuti. Musím se s tím ale poprat a rozhodnout se sám.“
Kdybyste měl dát na rady svých nejbližších, tak tady možné pokračování kariéry asi nerozebíráme, co říkáte?
„To v žádném případě. (směje se) Celá rodina mi říká, ať tam už nelezu. Nemůžu se jim divit, ale na druhou stranu to je především na mé zodpovědnosti. Uvidím, jak se to bude vyvíjet.“
Nerad byste odcházel v době, kdy mužstvo pětkrát v řadě nebodovalo?
„To je pravda. Teď určitě není vhodná doba, abych opouštěl tým, kterému se nedaří. Snažím se být s klukama co nejvíc, protože momentálně potřebují hlavně podpořit než cokoliv jiného. Hlavně si přeju, ať začneme konečně vyhrávat.“
Už došlo na záznam z Nagana, který si pouštíte v horších časech?
„Vždycky to ale bylo v době, kdy jsem hrál. Bral jsem to jako motivační prvek do zápasu. Tím, že nehraju, bych z toho moc nevyčetl. Nemělo by to význam.“
Motivaci pokračovat v sobě nemusíte pracně dolovat?
„Té mám dostatek, o tom se nemusíme vůbec bavit. Je to o zdraví. Musím se rozhodnout, jestli znovu překročit nějakou mez, nasadit zase medicínu. Prostě co s těmi zády udělat, abych mohl pokračovat.“
Sáhnete opět po prášcích utišujících bolest?
„To zatím nechci. (chvilku se odmlčí) Pevně věřím, že kluci začnou vyhrávat, já se dám dohromady a ještě jim pomůžu.“
Zvlášť teď, když byly zrušeny předčasné volby, viďte?
(usměje se) „Od začátku jsem říkal, že nikdo neví, jak se situace vyvine. Proto jsem se volbami nezabýval a soustředil se na hokej.“
Co ale říkáte názoru, že chcete hrát právě kvůli tomu, abyste do voleb zůstal lidem na očích?
(směje se) „Tohle je trošičku mimo. Hokej nehraju kvůli předvolební kampani, ale proto, že ho mám rád. Myslím, že jsem to dokázal už několikrát, něco mám v tomto směru za sebou, hrát s bolestí a podobně. Jen bych byl nerad, abych případně skončil na vozejku. To by byl trošku smutnej příběh.“
I když míříte do poslanecké lavice, přece jen vás život bez hokeje neděsí?
„Nemám strach z toho, že bych skončil. Jednou ta doba stejně přijde, to je jasné. Pokud to ale půjde, tak chci opravdu ještě co nejdéle hrát. Na druhou stranu nemůžu však hrát za každou cenu. Chci mužstvu pomáhat, jinak by to nemělo smysl. A samozřejmě bych si nerad poškodil zdraví víc, než už ho zničené mám.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
