Je jí 26 roků. Léta čekala na to, než se prolomí bránu elitní stovky světového žebříčku. V období kolem pandemie se zlepšila a teď také přicházejí první vítězství na grandslamových turnajích. Ale pozor, tahle hráčka se nejmenuje Barbora Krejčíková. I Tereza Martincová prožívá nejbohatší období tenisové kariéry a podobný příběh jako senzační šampionka Roland Garros.
Na Wimbledonu si Tereza Martincová vyšlápla na nasazenou Američanku Alison Riskeovou, zdatnou travařku. Přemohla ji 6:2, 4:6, 6:1 díky skvělému pohybu a razantním plochým úderům. Měsíc poté, co v Paříži zapsala první grandslamovou výhru kariéry, své skóre zdvojnásobila. Může se těšit, že se z aktuálně životní 87. příčky pořadí WTA Tour podívá zase o kus výš.
Přirovnání jejího příběhu k tomu Barbory Krejčíkové však rodačku z Prahy upřímně vyděsilo. „Klobouk dolů před Bárou, že se dostala do stovky a má takovou šňůru, což je neskutečné. Ale zase bych dávala pozor na to, že by to takhle měl mít každý. Je to unikátní, stane se to jednou za čas. Nechci, aby se na mě vázalo nějaké očekávání,“ ošívala se milovnice koní, jež hodlá psát svůj příběh. A mezi řádky přiznala, že není tak talentovaná jako Krejčíková.
„Pro mě byla Bára vždy neskutečně nadaná tenistka. Nechci říkat, že mě to nepřekvapuje, ale ona je fakt jedna z mála, která tenis extrémně cítí, má pro hru extrémní cit. Málokdo to má takhle jako Bára. Má to odmala, ví to dobře, protože jsme stejně staré. Byla jen otázka času, kdy to přijde.“
Sama si nehodlá stavět vzdušné zámky. Vždyť teprve letos začátkem dubna se stala členkou top 100, kde momentálně figuruje devět Češek.
Martincová hodlá psát vlastní příběh, po krůčcích se zlepšovat. „Tenis hraju, protože mě baví, protože chci vyhrát každý zápas. Můj cíl teď není, abych letěla do první desítky, abych vyhrála Wimbledon. Na to asi nemám sílu. Ale taky nejsem ukojená. Jsem mezi sto nejlepšíma na světě, něco to pro mě znamená, ale neřeknu si, už dobrý, už jsem si svoje splnila. Když se uspokojíte, tak to je špatně a nemůžete se dál zlepšovat.“
Po úterku o sobě může minimálně říct, že vyhrála ve Wimbledonu jeden zápas. I to je úspěch, o kterém miliony lidí po světě jen sní. „Je to skvělý pocit. Přála bych to zažít každému tenistovi,“ zářila Martincová, vizáží rebelka, z níž je však cítit úcta k wimbledonským tradicím. Dokonce se bála, zda ji pořadatelé nechají hrát s masivně potetovanou levou rukou a nebude si muset svou ozdobu zakrýt bílým rukávem.
Nepřehlédnutelným tetováním se odměnila nedávno za to, že konečně prorazila do stovky. Levou paži má celou od inkoustu a přiznává, že se výtvor stále teprve dodělává a půjde až na rameno. Do tetování je tak zapálená, že už podniká vlastní umělecké pokusy. „Jsem v tom trochu nadšenec, dokonce jsem i sama potetovala ségru a chtěla bych se tomu věnovat dál, pokud to bude vypadat jen trochu normálně,“ líčila.
Možná nemá na to být druhou Krejčíkovou, i její vlastní příběh však inspiruje. V letošní sezoně má skvělou bilanci 24:15, ze 120. místa se vyšplhala až na 87. příčku. A soupeřka pro 2. kola, Argentinka Naďa Podoroská, také není na trávě nepřekonatelnou zdí.
Přehled nejúspěšnějších tenistů podle počtu titulů z dvouhry na grandslamových turnajích:
Australian Open | French Open | Wimbledon | US Open | CELKEM | |
Novak Djokovič | 9 | 2 | 6 | 3 | 20 |
Roger Federer | 6 | 1 | 8 | 5 | 20 |
Rafael Nadal | 1 | 13 | 2 | 4 | 20 |
Pete Sampras | 2 | - | 7 | 5 | 14 |
Roy Emerson | 6 | 2 | 2 | 2 | 12 |
Rod Laver | 3 | 2 | 4 | 2 | 11 |
Björn Borg | - | 6 | 5 | - | 11 |
Bill Tilden | - | - | 3 | 7 | 10 |
Vzkaz Rogera Federera: „Novaku, gratuluju k dvacátému grandslamu. Jsem pyšný, že můžu hrát v téhle výjimečné éře tenisových šampionů. Úžasný výkon, dobrá práce!“
„Vyhrát Wimbledon je výsada, není to samozřejmost. Nesmírně si toho vážím. Jako malý kluk jsem si doma vyráběl wimbledonskou trofej z různých věcí, co jsem našel v pokoji. Snil jsem o tom, že tady jednou budu stát,“ prohlásil Djokovič mimo jiné na kurtu po finále.
Pokud Djokovič na začátku září vyhraje i US Open v New Yorku, stane se teprve třetím hráčem tenisové historie, který v jednom roce ovládl všechny grandslamy. Dosud to dokázali jen Američan Don Budge (1938) a Australan Rod Laver (1969).
Tři legendy srovnané bok po boku!
Djokovič vyhrál čtvrtý set 6:3, využil zaváhání Berrettiniho na jinak dobře fungujícím servisu. Za celý turnaj Srb ztratil pouhé dvě sady, Wimbledon ovládl potřetí za sebou. A zároveň platí, že v této sezoně útočí na tzv. kalendářní grandslam, do sbírky mu už chybí jen US Open.
Hotovo, Novak Djokovič zůstává wimbledonským šampionem!