PŘÍMO Z LONDÝNA | Poslední balónek je nejtěžší, říkají tenisté. Jiří Veselý ho ale dostal darem. Temperamentní Španěl Alejandro Davidovich Fokina vztekle odpálil tenisák z kurtu a jelikož už měl předchozí napomenutí za nadávky, inkasoval trestný „fiftýn“. A tím po necelých čtyřech hodinách travnatého maratonu přišel o supertiebreak i zápas. Veselý triumfoval 6:3, 5:7, 6:7 (2), 6:3, 7:6 (7) a sám zíral, jakým způsobem do 3. kola Wimbledonu prošel.
Zažil jste někdy podobnou koncovku?
„Rozhodně ne. To se vidí jednou za život.“
Za stavu 9:7 v supertiebreaku jste se šel utřít k mantinelu a vypadal jste šokovaně, když rozhodčí Carlos Ramos zahlásil konec zápasu. Vy jste si nevšiml, co se stalo?
„Právě že ne. Utíral jsem se v rohu a slyšel hlášení. Rychle jsem zdrhal k síti a rychle pryč, než si to rozhodčí ještě rozmyslí.“
Co vám letělo hlavou?
„Abych pravdu řekl, pro mě to byla spíš úleva. Ani nevím, jestli bych to dohrál. Šancí bylo tolik! Průběh byl na jednu bránu, přesto jsem prohrával 1:2 na sety. Měl jsem brejk ve druhém i ve třetím. Vlastními chybami jsem mu pomáhal. Bojoval jsem sám se sebou. Byl to takový můj psychoteror. Na trávě bych se svým podáním, které mi bohužel moc nešlo, měl vyhrát jasněji.“
O Davidovichovi se ví, že je vznětlivý, což?
„Už měl jeden warning za sprostá slova. Myslím, že v pátém setu nadával. Vím, že je trochu pošuk. Je tím známý. Bojovník, trošku beckerovský typ. Skáče rybičky, nadává...“
U sítě to vypadalo, jakoby jste se mu omlouval.
„Řekl jsem mu sorry. Cítil jsem obrovskou úlevu a štěstí, ale nechtěl jsem se nějak zvlášť radovat. Na druhou stranu to pro něj musela být dost přísná koncovka.“
Do třetího kola grandslamu jste postoupil po třech letech a znovu na Wimbledonu, vašem jasně nejlepším turnaji.
„Kdyby to bylo kdekoli jinde, řekl bych, že neskutečné. Tady jsem byl už dvakrát ve čtvrtém, dvakrát ve třetím kole. Jsem rád, že na Wimblasu dokážu stabilně podávat výkony, které mě dostanou do dalších kol. Poslední měsíce byly hodně těžké hlavně po zdravotní stránce. Natrhnul jsem si úpon ve stehně, po euforii v Dubaji přišla totální stopka a nebylo kde se chytit. Až tady to přišlo. Že tady nejsou body, je obrovská škoda.“
A stopkou nemusí být v pátek ani Američan Tommy Paul, že?
„Je nepříjemný na každém povrchu, hraje velice inteligentní tenis. Budu muset podávat, mít převahu, tlak. A nenechat ho tvořit. Vždycky jsme hráli těžké boje a jak jsem mu povolil převzít iniciativu, špatně se mi z toho dostávalo.“
Nejen české šampionky měly v Londýně velkou podporu:
Když Novak Djokovič před malou chvílí prorazil podání Nicka Kyrgiose, povedlo se mu to vůbec poprvé v kariéře.
Džabúrová po postupu do prvního semifinále grandslamu v kariéře: „Jsem přešťastná, zvlášť, že se to povedlo na tomhle kurtu. Snad bude moje cesta pokračovat. Věděla jsem, že proti Marii se na každý míček nadřu, naštěstí jsem se po prvním setu probudila.“
Set je doma. Hned první příležitost využívá Bouzková, když její forhend vrací na síti stojící Džabúrová do sítě - 6:3. Tunisanka vypadá rozhozená, nedokáže propálit zeď Bouzkovou, která hraje výborně pestře. Předvádět takový výkon na centrkurtu Wimbledonu v prvním grandslamovém čtvrtfinále, všechna čest třiadvacetileté Češce.
Vítěz dvaceti grandslamů Novak Djokovič udělá všechno pro to, aby podpořil syna v hraní tenisu. Nechce do něj ale teprve sedmiletého Stefana tlačit. „Jakmile mám čas, snažím se s ním hrát, protože momentálně je do tenisu naprosto zažraný,“ řekl Djokovič novinářům poté, co v neděli ve čtvrtém kole Wimbledonu vyřadil Nizozemce Tima van Rijthovena. Bývalý první hráč světa reagoval na video, kde hraje se synem, které nedávno zveřejnil na sociálních sítích. Djokovič také v květnu uvedl, že ve stejný den, kdy získal titul v Římě, jeho syn vyhrál první dětský turnaj.