Viktoria Žižkov před pár měsíci bojovala o holé přežití. Z bryndy se jí rozhodl vytáhnout její bývalý funkcionář Jiří Rýva a za pár měsíců udělal spoustu práce. „Hodně věcí se povedlo a hodně ne. Ale pomalu můžeme říct, že Viktorka může sama dýchat,“ říká s úlevou šéf sedmého týmu ČFL.
Před startem do sezony byly u budoucnosti Viktorie velké otazníky. Jak se za půl roku změnila situace?
„Když jsme přebírali klub, tak to bylo na zavření krámu a jít od toho pryč. Ale dnes můžu říct, že se nám podařilo po spolupráci s mnoha lidmi, kteří nám vyšli vstříc, dostat Viktorku z části do nějakých rozumnějších čísel a do rozumnějšího postavení z hlediska vnímání okolí. A to jak vůči hráčům, kteří k nám přišli, tak vůči podnikatelské sféře. Ukazuje to, že směřujeme někam, kam bychom všichni chtěli. Mluvím o návratu do druhé ligy a vybudování nějakého zázemí.“
Klub trápily milionové dluhy. Jde specifikovat, kolik je toho pro rok 2016 před vámi?
„Posunuli jsme se o hodně dopředu. Máme vesměs z osmdesáti procent závazky nějakým způsobem vyřešené. Buď je máme odkoupené, nebo jsou tam před dohody, o kterých jednáme. Samozřejmě máme závazky, které potřebujeme doladit. Některé věci ještě nejsou na papíře, nejsou vyplacené, takže je tam dál co řešit. Myslel jsem si, že se mi některé věci povedou splnit do konce roku, a úplně se to nepovedlo. Ale věřím, že během ledna se věci dají do pořádku. A budeme si moct říct, že Viktorka Žižkov může začít pomaličku dýchat, a že si bude vydělávat na provoz, na žití dál a nebudou se jen umazávat jen staré dluhy.“
V rámci dohody s bývalým majitelem klubu Luďkem Vinšem jste zmínil dohodu, že za určitých okolností mu můžete Viktorii vrátit. Byl okamžik, kdy jste o takové věci uvažoval?
„Ta možnost tu byla, ale když jsem klub přebíral, tak jsem na tu věc vůbec nemyslel. Náš zájem směřoval na řešení problémů, kterých bylo víc než dost. Šlo o to, abychom udrželi Viktorku a tu její tradici při životě. Na to jsme se soustředili. Takže jsem na nějaké úvahy tím směrem, jakým jste se ptal, nebyly na místě.“
Viktoria přezimuje na sedmém místě. Jste s touhle metou spokojený?
„Bylo tajným přáním být za postupovou pozicí nějakých šest bodů, to se nepovedlo, ztrácíme deset. Nedá se nic dělat, ztráta je větší, ale hrajeme dál a budeme bojovat. Je před námi ještě devatenáct zápasů. Je to kulaté, to, co někomu vycházelo na podzim, může být na jaře jinak. Určitě naše startovací pozice nebyla jednoduchá, vlastně jsme ani nevěděli, jestli začneme. Pak jsme se snažili dát hráče dohromady, ale byli v nejistotě, řešili se pohledávky. Nebylo to jednoduché.“
V čem mohl být podzim po sportovní stránce lepší?
„Jak jsem říkal, o těch pár bodů. Mrzí mě výsledky doma, kdy jsme prohráli se Štěchovicemi, kdy se hrálo na jednu branku. Soupeř udělá dva brejky a my dostali dva góly. Byly i další zápasy, kdy jsme ztratili, body nás stály i penaltové rozstřely. Kdybychom teď měli o pár bodů víc, byl bych klidnější.“
Když jste zmínil cíl, být na dostřel postupovým příčkám. Znamená to, že postupový sen ve vaší mysli stále žije?
„Určitě postup není naší prioritou, půjdeme hrát. Priorita je sehnat tréninkové centrum, aby měla Viktorka kde být. Sehnat pozemky, nějaké centrum postavit, pokud to bude možné a město se rozhodne, tak i odkoupit stadion, snažíme se dohodnout. Teď probíhají narovnávací jednání s radnicí, s panem Bellu, kdy se u právníků připravují smlouvy. Mysleli jsme si, že to stihneme do konce roku, ale začátkem lednu to snad bude. Do budoucna bychom byli rádi, abychom na stadionu mohli hrát, případně ho odkoupit a zmodernizovat. Aby přežila dál ta tradice.“
Během podzimu jste hodně sledovaly kauzu Baníku Ostrava, po němž požadujete miliony korun. Jak moc by vám tato injekce pomohla?
„Ostrava by těmi miliony Viktorce hodně uvolnila dýchání. Baník dneska prohrál i druhé předběžní opatření, ta byla dělaná účelově. Svaz se měl k tomu postavit jinak. Viktorka doplatila na to, že víc jak šest let nedostala peníze, musí se o ně soudit. Sama přitom musela vyplatit jiným klubům nemalé částky a to včetně penále. Svaz měl být ráznější. Věřím, že ty peníze dostaneme, že jsme v právu. Teď má zase Ostrava zastavené přestupy, uvidíme, co se bude dít dál.“
Vzhledem k tomu, že se změnil vlastník klubu z Edenu a situace Slavie se v mnohém změnila k lepšímu, může to mít nějaký plus i pro Žižkov?
„Chci poděkovat Pepovi Jinochovi a Dušanu Uhrinovi. Komunikovalo se, a když jsme potřebovali, pomohli nám v těch největších problémech. Samozřejmě, teď se řeší, jak to bude fungovat dál, ve Slavii připravují nové mužstvo. Sedneme si na začátku ledna, řekneme si, jak to bude v jarní části sezony. Je otázka, jakou bude mít vizi Slavia a taky představu, jak by chtěli, aby farma fungovala.“
Co je momentálně nejbližším úkolem a cílem vedení Viktorie Žižkov?
„Je to o třech věcech. Urovnání dlužné částky s městem, abychom měli čistý stůl a dopadlo to, jak jsme si s panem Bellu řekli. Druhá věc je sehnat pozemek, nebo se dohodnout s nějakým klubem, aby měla Viktorka své tréninkové centrum, abychom nemuseli putovat po Praze. Teď jsme se tedy dohodli s Horními Měcholupy, s panem Jindrou. Vytvořila se tam kabina, budeme mít nějaké doma, ale jde o řešení do budoucna. Spolupráce s Měcholupy je dobrá, trénují tam i naši mládežníci. Chceme, aby se hráči mohli soustředit jen na fotbal.“
Platí, že Žižkov bude hrát na tradičním místě, nehrozí odchod jinam?
„Ne, ne. My jsme se museli, co se týče zázemí někam přestěhovat, tam byla stavba, byl na to demoliční příkaz. Kanceláře teď máme 200 metrů od stadionu. Zápasy chceme hrát na Žižkově dál. Na stadionech se hrají většinou jen mistráky, kluby většinou trénují jinde. Musíme to teď vyřešit.“
Teď je ale na stadionu jedničkou Vyšehrad, který nejspíš bude mít v případě kolize termínů přednost. Jak na tuhle věc pohlížíte?
„Všechno se bude muset řešit. Teď je tam zatím na jaře pět utkání, kdy se setkává náš termín s tím vyšehradským, hrát se má dokonce ve stejný čas, čímž jsme se dostali do problémů. Vyšehrad platí nájem a energie, má smlouvu s městem, tak nevím, jak to dopadne. Bude záležet na tom, co si vybere město jako svoji prioritu. Město chce, abychom se dohodli mezi sebou, ale Vyšehrad má nájemní smlouvu, takže rozhoduje. To je určité nebezpečí pro Viktorku, že by se mělo pět zápasů přesunout. Jenže tradice, že Viktorka hraje v neděli v deset patnáct je staletá. Stavíme proti sobě tradici a nájemce stadionu. Bude se to řešit na začátku ledna, ještě se ničeho nevzdáváme. My bychom měli do budoucna rádi smlouvu s městem, aby se předešlo nějakým tahanicím. Uvidíme, jak to dopadne.“
Mimochodem, před koncem roku vešla ve známost zpráva, že se do velkého fotbalu vrací Ivan Horník, jedna z postav neodmyslitelně spjatá s Viktorií. Co jste na to říkal?
„Ivan toho pro Žižkov udělal strašně moc. Vezměte si, že nejlepší éra klubu je spojena právě s ním. Samozřejmě Ivan je výborný funkcionář, fotbalu rozumí, na rozdíl od některých mladých funkcionářů, kteří mnohdy soboty i neděle tráví někde na koupácích. Ivan pro fotbal pracuje čtyřiadvacet hodin. Já si myslím, že každý člověk by měl dostat druhou šanci, a to je i v politice, prostě všude. Ivan si ji zaslouží. Byl bez fotbalu řadu let, i když na zápasy chodil. Třeba k nám na Žižkov. Myslím, že to může fotbalu jen prospět.“
Co přesně máte na mysli?
„Dneska dostal šanci v Jablonci a je to jedno z nejlepších rozhodnutí pana Pelty. Protože Ivan je člověk na svém místě. On může dát Jablonec do pořádku, může říct Mírovi Peltovi Hele, to není dobře. A on nad tím začne přemýšlet. Jinak si Míra Pelta tyhle věci dělá sám. Ivan mu ale dokáže říct, že takhle by něco být nemělo, což může fotbalu na Jablonecku jenom prospět.“
A nezkusí Žižkov z téhle jablonecké známosti něco vytěžit? Nezkusíte vše využít k nějaké formě spolupráce?
„My v to doufáme, že tam nějaké očko mít budeme. Teď má Jablonec určitě svých starostí dost, ale přijde i tahle otázka na přetřes. Potkáme se a budeme s ním jednat, ale stejně, jako jednáme se všemi ostatními.“
