Brankáře Patrika Rybára z hradeckého Mountfieldu si nejde nevšimnout, nezaznamenat jej. Má skvělé výsledky, úžasná čísla. Jedenáct zápasů, čtyři nuly, průměr 0,99 branky na zápas. Premiérově dostal pozvánku na Německý pohár, zaslouženě si řekl o reprezentační dres Slovenska.
Jestli by mohl bojovat i o olympiádu? Těžko říct. Slovensko má zaběhnuté brankáře, kteří za reprezentaci chytají delší dobu. Hudáček, Laco, Konrád nebo Čiliak, který Kometě vychytal titul. Brankářů mají Slováci dost, je otázkou trenérů, jak se k tomu postaví, komu dají šanci v přípravě a jak v ní kdo zachytá. Rybárovou výhodou může být to, že například Janus je momentálně bez angažmá.
Když jsem byl u slovenské reprezentace (2011-15), tak Rybár v úzkém okruhu kandidátů nebyl. Má teprve dvacet tři roků, tenkrát tam byli ještě Staňa, Lašák, Janus. Jak se nějakých deset let zpátky říkalo, že Slováci nemají brankáře, tak poslední dobou to vůbec neplatí. Mají je silné, což teď ukazuje i Rybár.
Osobně jej neznám, ale vím, že je vysoký, chytá pozičně, nelítá v brankovišti. Neříkám, že čím je gólman větší, tím lépe, ale fakt je, že se dnes dává přednost vysokým brankářům. Sází se na ně. Zaberou víc prostoru, a když jsou i obratní a srovnají se s výškou, mají velkou výhodu.
Ligu u nás ve Znojmě chytal i jeho táta Pavol, ale ani s ním jsem se nikdy nepotkal. Takže nevím, co si od něj mladý do kariéry vzal, nebo nevzal. Obecně se dá ale říct, že mu to jistě v začátcích pomohlo. I když tohle je vždycky dvousečné. Ne vždycky je totiž táta jako trenér objektivní a ne vždycky jej syn v týmu poslouchá. Já byl třeba radši, když byl můj syn Vladimír někde mimo klub, který jsem zrovna trénoval. Ať se mu radši daří jinde, než abych s ním měl každodenní kontakt v kabině.
V Hradci Králové to ale není jen o Rybárovi. Defenzivu mají výbornou, z těch kostrbatých výsledků na začátku sezony se dostali perfektně. Když vezmu jejich obranu, tak i s Rybárem v ní mají šest cizinců. Slováci Graňák, Vydarený a Rosandič, Lotyš Cibulskis a Slovinec Gregorc. Asi potřebovali chvíli na vyladění. Teď už to vypadá, že se jim obranu povedlo skloubit. Ti kluci jsou rádi, že mohou hrát ligu, mohou se tady prezentovat, váží si toho a šlape jim to. I když defenziva samozřejmě není jen otázkou brankáře a beků, ale celých pětek. Fakt je, že Mountfield brání dobře.
Vím, že bývalý gólman Adam Svoboda se nechal slyšet, že není moc dobře, kolik je tady v lize slovenských brankářů. To je vždycky otázka. V zámoří stopli přísun mladých brankářů z ciziny do juniorských soutěží, protože jim zabírali prostor pro rozvoj vlastních. I tady jsou čeští gólmani, kteří na tom podle mého jsou výkonnostně podobně jako ti slovenští, ale příležitostí nedostávají tolik.
A že tady talenty také pořád máme, potvrzuje Klouček v Pardubicích, Svoboda v Plzni, Bartošák ve Vítkovicích nebo dřív Hrubec v Třinci. Vychytali se velice dobře. Kdyby tam byl cizinec, šanci nedostanou a růst by takový nebyl. Z toho pohledu to není pro české kluky moc dobře. Ale je to soutěž, cizinci v ní jsou povolení, a když klub uzná, že jsou lepší nebo levnější, tak mají právo chytat. Naši musí být prostě ještě lepší, aby je časem vytlačili.
Druhá věc je, že naši špičkoví gólmani také odcházejí do zahraničí. Ať už do Ameriky jako Rittich, Machovský, dřív Mazanec. Nebo do Ruska jako Francouz, Furch, Kovář, Salák, Štěpánek, dlouho tam byl i Sedláček. Tím pádem je v lize větší šance pro slovenské brankáře a ti toho umí využít.
Třinec - Mountfield HK: Čekání na gól pokračuje, Rybár perfektně vychytal Draveckého
Video se připravuje ...
