Krupka, Teplice, Varnsdorf, Liberec... Jeho jméno je sice spjato převážně se severními Čechami, ale na Moravě píše Radim Breite (33) zajímavou a úspěšnou kapitolu kariéry. „Přirostlo mi to tady k srdci, Olomouc je krásné město a Sigma super klub,“ raduje se ze štace, na kterou vyrazil před třemi lety. Nasbíral tam již 101 ligových startů, vysloužil si kapitánskou pásku, respekt spoluhráčů i trenérů a sní o čtvrtém místě, které by zaručilo předkolo Konferenční ligy.
Takže kdybyste si měl vybrat mezi Krušnými horami a Hanou?
„Tak by bylo rozhodování složitý... (úsměv) Musím říct, že když jsem sem přišel, vůbec jsem nečekal, že se nám tady s rodinou bude líbit. Na rovinu říkám, že jsem si původně myslel, že si tady odbudu dva roky a půjdu pryč.“
Proč jste měl takové předsudky?
„Začalo to tím, že jsem z Liberce ani nechtěl odcházet. Hlavu jsem měl nastavenou tak, že jsem musel jít pryč, protože jsem tam nemohl zůstat. Ne, že jsem chtěl jít pryč sám od sebe. Ale stalo se. Takže to je jedna věc, která vás vlastně už od začátku vnitřně trochu ovlivňuje. Pocit jsem prostě neměl dobrej.“
A je z toho sto startů, tři roky, kapitánská páska.
„Původně jsem to nevěděl, až takhle detailní statistiky si nevedu. Kouknu občas akorát na celkový počet zápasů. Stovka je hezká, jsem rád. Klub mi hodně přirostl k srdci.“
Že budete v třiatřiceti hrát na desítce a doplňovat na hrotu Mojmíra Chytila, jste si asi taky nedokázal představit.
„To asi ne. Je to tím, že je tu fakt hodně velká konkurence a kluci na mé dřívější pozici jsou prostě lepší. Sám cítím, že jsou tam kvalitnější kluci. Kor teď když
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
