Dva noví kapitáni: v první půli Markus Solbakken, ve druhé Indrit Tuci. Pánové už vědí, že to znamená citelný vklad do týmové kasy. Opět velmi pružný Peter Vindahl na brankové čáře, který si navíc přizval ke spolupráci břevno bílé brány. V Marbelle sehrála Sparta první zápas španělského soustředění, porazila Puskás Akadémia i s dvěma českými borci v sestavě 2:0. Přes zmíněná jména vyčuhovalo jiné: vítězství zařídil dvěma zásahy Matěj Ryneš, dělostřelec z levé strany.
Ví se to o něm. Má – možná – nejtvrdší ránu v lize. Jeho levačka je jednak hladivá, precizní, což se projevuje v rozehrávce. Vzpomeňte si na jeho pas směr Veljko Birmančevič v Seville, po němž srbský křídelník otevřel skóre zápasu Evropské ligy s místním Betisem.
Je však také dunivá jako kladivo. Dynamit. V minulé sezoně, když hostoval v Hradci Králové, namířil Matěj Ryneš nechytatelnou kouli z dobrých pětatřiceti metrů v zápase s Brnem. Zdálo se, že neví, co s míčem. Věděl tedy velmi dobře…
„Takovou ránu jsem u nikoho neviděl. Měl to už v dorostu,“ řekl Petr Pudhorocký, spoluhráč z mládežnických kategorií a také ze zmiňované etapy u „votroků“. „Naši gólmani říkali, že jde pomalu o život. V noze má švih, ránu, tahá to zpod sebe, jeho střela je úplně dominantní. Má fantastické zakončení,“ přidal se hradecký asistent Stanislav Hejkal.
Po návratu do Sparty to však zatím tolik nepředvedl. V lize se trefil jednou, proti Karviné na konci srpna dorážkou. Je ale fakt, že i ta letěla kosmickou rychlostí. Jinak neskóroval, přesto zaujal.
Považte, ze sestavy vlastně vytlačil Jaroslava Zeleného. Reprezentant a flegmatik byl ve druhé třetině podzimu až druhý. Ryneš chytil příležitost do rukou, hrál velké zápasy. To se nečekalo – tedy alespoň navenek.
„Je jedním z hráčů, kteří udělali velký pokrok. Matěj se zvedl, rozvíjí se a udělal velmi dobrý progres,“ chválil ho kouč Brian Priske. „Mě to vůbec nepřekvapuje. Když se vracel do Sparty, věděl jsem, že se prosadí. Stačí nad ním držet ochrannou ruku, trochu ten pověstný bič. Byl jsem si jistý,“ přihodil Pudhorocký.
V poslední třetině podzimu Ryneš kvůli zranění pozici ztratil, navíc Zelený se vrátil do staré formy. Pro Priskeho jde přesto o velmi interesantní příběh. Na levého wingbeka má člena národního mužstva a dravce, který mu šlape na paty.
Že to Ryneš myslí s návratem mezi vyvolené vážně, ukázaly hned první dva zápasy. Zatímco Zelený odehrál jen třicet minut, proti Kodani nebyl dispozici kvůli nemoci a v duelu s Maďary dostal půl hodiny, Ryneš se předvedl. Ve střetu s dánským osmifinalistou Ligy mistrů měl velmi dobré momenty, s Puskás Akadémia byl dominantní.
Konečně střílel!
V první půli se k němu dostal míč po akci Jana Kuchty. Útočník zamotal hlavu obráncům: možná to bylo i díky novému designu kopaček, který připomněl Davida Beckhama v nejlepších letech. Od něj se dostal míč k Rynešovi a ten z vápna placírkou trefil přesně. Po změně stran pak dorazil odražený balon tvrdou střelou.
„Je to krásné. Samozřejmě jsem za každý gól rád, ale myslím, že v tuto chvíli nejsou tolik důležité. Podstatnější je hra. Podali jsme optimální výkon a zaslouženě vyhráli,“ vykládal Ryneš klubovému webu. „Víc se tlačím do střel. Jak jsem říkal, za góly jsem rád, ale nejsou důležité. To nastane až v sezoně. Jsem rád hlavně za hru, jakou jsme dneska předvedli,“ pokračoval.
Lukas Babalola, nový asistent Priskeho, jeho hru ocenil: „Naši wingbeci jsou obecně řečeno velmi ofenzivně založení a v tomto ohledu odvádějí super práci. Zároveň spolupráce mezi Rynešem a Birmančevičem byla v první půli opravdu kvalitní. Ostatně jsme ji mohli vidět i v první čtvrthodině druhé půle. Jejich souhra byla na vysoké úrovni, takže bych kredit za góly dal nejen Rynešovi, ale i Birmovi, který mu dodával servis.“
První utkání na soustředění se Spartě zdařilo, další odehraje v pondělí. Tentokrát ji čeká ještě tvrdší sok, norské Bodö/Glimt.
