Před sezonou mluvil o tom, že by rád oslavil 50. narozeniny v brance Štěchovic v ostrém divizním zápase. Plán mu vyšel dokonale: brankář Ladislav Macho nastoupil v pátek proti Voticím, ale náladu mu zkazila porážka 2:4. „Až na ten výsledek to bylo výborné,“ hodnotil oslavenec.
Jeho vrstevníci se „uklízejí“ do nejnižších soutěží, nebo chodí hrát jen za staré pány. To Ladislav Macho je pořád plný síly. V brance dokázal vydržet do padesáti let – na divizní úrovni, tedy ve čtvrté nejvyšší soutěži!
„Měl jsem velkou motivaci to dotáhnout a stát v brance až do padesátky. Myslím, že to byla celkově důstojná oslava,“ vyprávěl Macho. „Všechno proběhlo podle plánu, jen výsledek jsem si představoval úplně jiný. Ani mi nešlo o nulu, spíš jsem chtěl vyhrát, jako každý mistrák. Zamrzelo to, ale těžko jsem mohl počítat s tím, že Votice přijedou, poblahopřejí mi a dají si tři vlastňáky.“
Klub kvůli němu přeložil zápas už na pátek, aby mohl narozeniny oslavit o den později i s rodinou. „Připravili mi překvapení, které mě hodně potěšilo. Neteř sesbírala všechny kluby, ve kterých jsem hrál a nechala udělat trička s jejich názvy. Pak jsme šli originálním průvodem až na hřiště ve Vinoři, kde jsem pořádal další oslavu,“ popisuje Macho, který si za Duklu, Žižkov a Příbram připsal celkem 88 ligových startů.
Jeho výdrž je obdivuhodná. Vděčí za ní i tomu, že se mu v kariéře vyhýbala zranění. A když přeci jen nějaké přišlo, stejně chytal... „Kvůli zranění jsem vynechal snad jen tři zápasy v životě, chytal jsem s naštípnutými žebry i s natrženou achilovkou. Dost toho překousnu,“ říkal loni v srpnu Sportu a hned to potvrdil v praxi: zářijový zápas na Slavii B dochytal se zlomeným kotníkem, ač se zranil už během prvního poločasu! „Ale chytá se s tím špatně,“ usmíval se pak.
Když mu sundali sádru, vrátil se do přípravy, na jaře už se ale v brance střídal s mnohem mladším kolegou. „Venca Krch je mladý kluk, nějak jsme se střídali, ale přiznám se, že jsem byl radši, když byl v bráně on. Člověk si po těch letech v zápřahu rád odpočinul, navíc jsme byli zachránění,“ říká Macho, který se ani po splnění svého cíle nechystá končit.
„Mám ve Štěchovicích dohodu, že minimálně do zimy budu pokračovat, dokud to bude k něčemu vypadat. Uvidíme, v jaké roli. Fotbal mě pořád baví, kdyby to už nešlo, uděláme změnu. Našel bych si nějakou třetí třídu, ve hře je i varianta, že bych šel chytat do Vinoře, kde jsem s fotbalem začínal.“
Zatím má ale místo ve Štěchovicích. „Pro kluky tady je to asi docela slušná kuriozita, že je jejich spoluhráč ročník narození 1962. Už se jim to asi nepodaří, aby si v mančaftu zahráli s takovým dědkem. Na jaře se mi narodila vnučka, takže mají ofi ciálně povoleno mi tak říkat,“ směje se Macho.
