Nemocen, nepřítomen. Obnovený soud ve věci údajného nezákonného nakládání se sportovními dotacemi začal bez hlavní postavy. Miroslav Pelta, který napoprvé dostal šest let nepodmíněně, se omluvil ze zdravotních důvodů. Jedná se o nové soudní kolo poté, co Vrchní soud původní rozsudek zcela zrušil.
Stejný Městský soud v Praze, tatáž soudkyně Lenka Cihlářová a titíž obžalovaní. Dotační kauza v českém sportu vstupuje do dalšího dílu. S tím rozdílem, že tribunál se musí řídit odůvodněním Vrchního soudu a je vázán jeho právním názorem.
V případě jediných dvou odsouzených, tedy Miroslava Pelty a Simony Kratochvílové, požaduje Vrchní soud provedení dalších důkazů a zpřesnění následku, čili škody a prospěchu, a také kterých dotací se přesně možný trestný čin týkal a jaký byl rozsah trestné činnosti.
„Budeme pokračovat v dokazování. Je třeba opakovaně vyslechnout obžalované. Od pondělí do středy budeme vyslýchat je, od čtvrtka přijdou na řadu svědkové. Začneme výslechem obviněné Kratochvílové,“ načala pokračování Cihlářová.
Simona Kratochvílová mluvila přes tři hodiny. Co pověděla? Ve zkratce především to, že vše, co dělala, konala s vědomím tehdejší ministryně Kateřiny Valachové a v podstatě na základě jejího zadání. Tady je několik pondělních výroků.
„Obžaloba tvrdí, že jsem nastoupila do fungujícího systému. Ale byl to chaos postavený na zvyklostech, které ještě víc znepřehledňovala paní ministryně Valachová.“
„Já mám jít do vězení za to, co fungovalo dlouhá léta přede mnou. A paní Valachová tento systém převzala a ještě ho kreativně rozvíjela.“
„Paní ministryně s pány Janstou a Peltou projednávala to samé, co jsem projednávala já. Samozřejmě dotace.“
„S lidmi jsem mluvila na příkaz paní ministryně a nikdy jsem neudělala nic, co by ve výsledku dotace ovlivnilo.“
Kratochvílová však nepůsobila přesvědčivě, když nedokázala zodpovědět dotaz soudkyně ohledně původu dvou dotačních tabulek. To Lenku Cihlářovou překvapilo, protože o tyto podezřelé tabulky se mimo jiné opíral předchozí rozsudek, byť zrušený.
Ale vyznění ze strany Kratochvílové bylo zřejmé, což v přestávce potvrdil její obhájce Petr Toman. „Ptáme se, proč – když není obžalovaná ministryně Valachová – čelí obžalobě paní Kratochvílová, která pouze plnila její pokyny.“
Státní zástupce Ondřej Trčka ve stejnou chvíli k výpovědi obžalované podotkl: „Zatím se k podstatě věci příliš nevyjadřovala. Ke komunikaci, která je předmětem obžaloby a která vedla ke zvýhodnění, se vyjadřovala velmi málo nebo vůbec.“
Nedlouho poté někdejší náměstkyně požádala, aby se její další výpověď z důvodu vyčerpání odložila.
Po ní nastoupil Zdeněk Bříza, původním verdiktem omilostněný bývalý ředitel odboru sportu na ministerstvu. Za pomocí početných grafů a tabulek přesvědčoval soudkyni, že když došlo k pochybení, nebylo vědomé. Jako v případě chybného výpočtu dotace pro fotbalovou asociaci, kde chybělo 19 milionů korun, jejichž dodatečné navýšení je předmětem obžaloby. „Měl jsem tam tu chybu nechat? Zamaskovat ji? Myslím, že jsem postupoval správně.“
Fotbalu se mimochodem zastal opakovaně.
„Jeden lyžař má desetkrát vyšší podporu než jeden fotbalista.“
„Fotbal dotoval státní rozpočet půldruhou miliardou korun za rok,“ řekl v souvislosti se sázením a loterijními odvody.
„Paradoxně je to celé obráceně. Zvýhodněny byly všechny svazy kromě fotbalu a hokeje. My jsme jim to jenom dorovnali. My jsme udělali to, co je pro ostatní svazy příznivější.“
„Tvrzení obžaloby, že jsem byl ovlivněn Peltou, je – zdá se mi – mimo.“
Bříza následně odmítl odpovídat na otázky státního zástupce s odkazem na jeho chování, ačkoli mu soudkyně sdělila, že si podle jejího názoru škodí.
Co dál? Ještě dva dny budou vypovídat obžalovaní, přičemž Miroslav Pelta podle tvrzení svého obhájce Bronislava Šeráka dorazí ve středu. Čtvrtek a pátek je věnovaný svědkům, když se očekává především vystoupení exministryně Valachové.
Další jednání je plánované v týdnu od 27. února do 3. března. Ani tehdy se však verdikt ještě neočekává.
Miroslav Jansta 
Miroslav Pelta 
Ondřej Škvor, redaktor Sportu 
Simona Kratochvílová
Pelta popisuje svůj způsob vyjadřování v komunikaci s Kratochvílovou a se zástupci sportovních svazů. „Z důkazů jednoznačně vyplývá, že jsem s žádným žadatelem nejednal ve smyslu toho, že jsme nedomlouvali žádné protislužby. Jediný pseudodůkaz je z prostorového odposlechu z bytu na Senovážním náměstí. Některé žádosti byly velmi sledované, já paní Kratochvílové přispíval postřehy, poukazoval jsem na vliv jednotlivých žadatelů. A to proto, že paní Kratochvílová neměla znalost prostředí jako já. Jinou roli jsem neměl. Říkal jsem jí: tohle je mafiánka, tohle je „Lojza“… Jo, takhle mluvím. Měl jsem stovky telefonátů za den. Lidé se ptali, jak vypadá moje dotace? Je to na dobrý cestě, slibem nezarmoutíš,“ rozjel se Pelta. Za příklad si vzal funkcionáře z klubu z Frýdku-Místku, kteří za tehdejším předsedou FAČR přijeli z Moravy osobně. „Dovezli slivovici a ptali se, jak to s jejich dotací vypadá. No, je to fuška, kluci. Jo, žvanil jsem. To mně už asi zůstane.“
S doplňující výpovědí začíná Miroslav Pelta. Na úvod se ptá: „Nevadilo by, kdybych si sundal sako?"
Sám Miroslav Pelta se z jednání omluvil ze zdravotních důvodů. Obhájce Bronislav Šerák od něj ale má souhlas s jednanim v nepřítomnosti. Průběhu tedy nic nebrání.
O co v případu jde?
Státní zastupitelství obvinilo všechny obžalované, že se na přelomu let 2016 a 2017 pokusili zneužít pravomoci úřední osoby, porušit povinnost při správě cizího majetku a zjednat si výhodu při zadání veřejné zakázky. To vše při řešení dotací do sportovního prostředí. Lidově řečeno: měli ve svůj prospěch nezákonně rozhodovat o tom, kam a v jaké výši půjdou či nepůjdou státní peníze určené pro sport.
V případě Miroslava Jansty, Jana Boháče, Zdeňka Břízy, ČUS a FAČR se mělo jednat o neinvestiční dotace (chod střešních organizací, asociací, svazů), u Miroslava Pelty a Simony Kratochvílové navíc také o dotace investiční (např. výstavba či oprava infrastruktury).
Pelta a Kratochvílová navíc čelí obvinění z nabízení (Pelta), respektive přijetí (Kratochvílová) úplatku.
„Snáším to špatně. Kdybych říkal, že dobře, byla by to arogance. V tu chvíli mě přešel humor. Šest let pro mě znamená – nechci říct konec života – ale absolutní zásah. Nejhorší chvíle v mém životě,“ popsal pocity po původním verdiktu Miroslav Pelta.
Zda se jeho nastavení změní, ukážou příští týdny.
