Super úspěšný kouč, ale divný pán. Mike Babcock. Málokterého kouče předchází tak kontroverzní pověst jako šedesátiletého kanadského stratéga. Mělo se za to, že na půdu první světové scény už se nikdy nevrátí. Chyba lávky. Na rodáka z Ontaria si vzpomněli v Columbusu, podle webu TSN se ladí poslední detaily nového kontraktu. Vzpomínky na tyrana ožívají.
Mnohým hráčům svým specifickým vedením připravil životní okamžiky, vydoloval z nich veškerý potenciál. Jiní doufají, že Mikea Babcocka už nikdy nepotkají. Nechtějí o něm slyšet. Mluvilo se o šikaně, o naschválech a despotickém nátlaku na hráče.
Šedesátiletý trenér naposledy vedl Toronto Maple Leafs po dobu pěti sezon, než byl v listopadu 2019 vyhozen. Kontrakt měl osmiletou délku a vyprší letos poslední červnový den. Předpokládá se, že poté vyjde oficiálně ve známost pakt s Modrokabátníky, kde po dvou ročnících bez play off skončil kouč Brad Larsen, celkově tým z Ohia neprošel do vyřazovacích bitev potřetí v řadě.
Není složité uhodnout, jaký prvotní cíl Babcock obdrží: účast mezi konferenční osmičkou a postup do Stanley Cupu. V poslední sezoně Columbus prožil útrpné měsíce, na Východě skončil poslední s procentuálním ziskem 0,360 bodů – což je druhé nejhorší umístění v historii organizace. Ačkoli si klub loni na podzim maloval, jak s hvězdnou posilou Johnnym Gaudreauem zaútočí na špičku. Obdivovaná akvizice z Calgary však nepřesvědčila a vedení nejspíš doufá, že ho Babcockova medicína nakopne.
Tu, jak známo, nedávají všichni hokejisté. Nyní je ve vzduchu otázka, zda vitální šedesátník neubral ze své specifické doktríny. Jednak s přicházejícím věkem a pak i pod tíhou okolností, kdy mu NHL dala zřetelně najevo, že jeho metody nezapadají do mantinelů dnešní doby.
Hráč se bál chodit do arény
Babcockova reputace začala dostávat na frak po sadě obvinění z psychického týrání hráčů. V době, kdy vedl Toronto, se trenérův bývalý svěřenec Johan Franzén z Detroitu svěřil listu Expressen o šikaně nadřízeného. Nekonečné slovní útoky kouče měly mít za následek útočníkovo psychické zhroucení. „Bál jsem se chodit do arény,“ líčil Švéd. Nebylo mu ouvej tenkrát a ani při rozhovoru.
Zvláštní úkol si u Maple Leafs Babcock připravil pro nováčka Mitche Marnera. Nařídil mu vytvořit seznam spoluhráčů seřazených podle toho, s jakou pílí podle něj kolegové pracují na ledě. S těmi, kteří se u Marnera ocitli na spodních příčkách, se kouč o pořadí podělil. Samozřejmě, že tím Marnera dostal do velmi svízelné situace. Záměrně. Hráči se posléze omluvil, ale celý incident měl velkou dohru u generálního manažera Lou Lamoriella a tichou poštou se roznesla všude.
Babcocka nešetřil ani Chris Chelios, slavný obránce a nyní komentátor ESPN. Před třemi roky v jednom z podcastů o bývalém šéfovi Red Wings prohlásil, že problém u něj nikdy nebyl ve stylu trénování, nýbrž v tom, jak zacházel s lidmi.
Připomněl situaci, kdy slavnému útočníkovi Miku Modanovi jen tak z plezíru zabránil, aby odehrál své 1500. utkání v NHL. Jindy zase posadil Jasona Spezzu mezi zdravé náhradníky. Což se stává, ale tady šlo o vstupní duel sezony, kdy měl Spezza nastoupit proti Ottawě, tedy proti svému bývalému klubu.
Osobitý přístup překrytý úspěchy
Babcockův osobitý přístup za oponou vzbuzoval jisté pohoršení, ale vše bylo překryté úspěchy. S Detroitem vyhrál v roce 2008 Stanley Cup, s Kanadou opanoval mistrovství světa (2004) a dvakrát olympijské hry (2010 a 2014), takže trvalo dlouho, než se ozvali první odvážlivci, co si dovolili veřejně zpochybnit koučovu práci.
Z Babcocka vždy vyzařovalo pedanství, někdy až strach. Poté, co jej z Toronta vyhodili, klubový prezident Brendan Shanahan otevřeně přiznal, že nastal čas přepřahat. „Jeho trenérský styl není vhodný ani přijatelný,“ pravil. „Musíme se vyvíjet. Všichni jsme vzešli z určité generace, kdy jsme jako hráči některé věci zkrátka akceptovali. Nyní se musíme všichni postarat o vytvoření příznivějšího pracovního prostředí.“
Svérázný muž se po odchodu z prvního jeviště uklidil na Vermontskou univerzitu, u týmu NCAA působil jako dobrovolný vrchní poradce. Další rok vzal trenérskou štaci na univerzitě v Saskatchewanu a loni v létě prohlásil, že jej čeká už jen spokojená penze.
„Vždy jsme tvrdili, že do důchodu se půjde v šedesáti a mně je devětapadesát, takže to tak vychází,“citoval jej Sportsnet. „Věci se samozřejmě mohou změnit, ale určitě to není můj plán. Mluvil jsem s mnoha lidmi o řadě různých pracovních příležitostí. Ty rozhovory jsme si užili, ale takhle to je teď nejlepší. Těším se na to, jak svůj čas strávím s rodinou, vedle toho budu lovit a lyžovat,“ plánoval.
Věci se změnily.
