Kvůli neodkladné operaci kolene zůstal v Praze a pokusy českého týmu upachtit nějaký ten bodík z Karjaly sledoval u televize. „Je to zklamání,“ netajil Petr Nedvěd, generální manažer reprezentace, jenž má v olympijské sezoně největší odpovědnost za produkci národního týmu.
Bylo nedlouho po nedělní partii s ruskou malaďožkou, která vycvičila mnohem zkušenější pardály v týmu poražených. Petr Nedvěd skousával až depresivní marnost národního výběru. Pokud loni rezonovala hláška kouče Filipa Pešána o degradaci turnaje v narážce na nasazení ruské dvacítky (vítěze akce), letos lze stejný termín využít na uchopení českého představení. Deprese šla především z řešení finální fáze.
Váš první dojem z Karjaly?
„Samozřejmě že jde o zklamání. Měli jsme jiná očekávání. Naší původní myšlenkou bylo složit tým z hráčů s potenciální šancí na olympijskou nominaci, které doplníme mladými talentovanými kluky. Pár zkušených borců se nám zranilo nebo onemocnělo, čili jsme neměli tým úplně podle představ, to však neomlouvá náš celkový výsledek.“
A ten byl tristní.
„Přísná měřítka snese jen sobotní zápas s Finskem. Mít výraznější střeleckou efektivitu, mohli jsme uhrát lepší výsledek, zvlášť v první třetině jsme domácí těžce přestříleli (16:5). Jenže Finové nás v efektivitě pořádně vyškolili. Ukázali nám, jak se dávají góly. Tak to je.“
Už první duel ve Švédsku se však nepovedl, tým hrál po rozích, nebyl nebezpečný…
„Souhlasím, v Linköpingu nám to nevyšlo. A s mladými Rusy nám to až na pár světlých výjimek ve třetím dějství nesedlo vůbec. Přiznávám, že je to trošku alarmující. Máme se v čem zlepšovat a na všech frontách. Počínaje útokem, přes obranu až po brankáře. Na Karjale jsme toho moc neukázali, snad až na jedno světlé místo, a tím byl obránce Jiříček, právem vyhlášený naším nejlepším hráčem na turnaji. Odehrál si svoje a nepochybně se ocitne v další nominaci.“
Každý turnaj evropské Tour je jiný, Češi pro změnu zazářili na jaře v Praze, teď to měli opačně. Nicméně způsob, jak si počínají v koncovce soupeři a jak Češi, z toho je člověku dost úzko… A to se o tom bavíme deset, patnáct let.
„Je to bohužel tak. Nemá cenu omílat tohle téma, to už zavání trapností. Je to dlouhodobá bolest českého hokeje. Naše zakončení je místy až žalostné. Těžko teď rozebírat, kde vězí problém. Do šancí se dostáváme my i soupeř, jenže protivník využívá v koncovce úplně jinou razanci. Umět střílet jako ostatní, zápas s Finy byl vyrovnaný, na tom trvám. Jenže bez kloudného řešení finální fáze nejde na úspěch pomýšlet. S pořádnou střelbou můžete konkurovat i silnějším týmům, ale bez ní jste absolutně bez šance. Máme s ní dlouholeté problémy. Pokud se v tom honem rychle nezlepšíme, nepůjdeme nahoru. Spoléhat se neustále na to, že nám úžasně zachytá brankář, není ideální cesta.“
Filip Pešán zmínil, že v národním týmu trenéři těžko naučí hráče lépe střílet. Budiž, na druhou stranu to vyznívá až zoufale a beznadějně…
„To potvrzuju. Ale s Filipem musím souhlasit. Během tří dnů kluky nenaučíme střílet nebo si počínat lépe v koncovce. Jde o dovednosti, které buď v sobě máte, nebo nemáte. Což neznamená, že v pětadvaceti letech nemůžete zlepšit střelbu, jen je třeba říci, že hráče nepředěláte během pár dnů. Jde o dlouholetou a nekonečnou práci, kterou musíte pilovat odmalička. Otázkou je, kde v tomto směru máme v našem hokeji zakopaného psa. Faktem je, že nám evidentně ujel vlak. S tak žalostnou koncovkou nemůžeme vyhrávat utkání. To bohužel nejde.“
Lze střelecký handicap nahradit na akcích reprezentace secvičením vysokojakostních akcí, kde slabší finální fázi přebije účinek momentu překvapení? Někdejší či zprofanovaná česká chytrost.
„To by mohlo fungovat, ovšem jen proti slabším soupeřům. Proti vyspělým mančaftům ze světové špičky těžko. Moc nevěřím tomu, že se nechají opíjet rohlíkem. Můžeme mít signály do přesilovek, ale nejvyspělejší týmy vám při hře pět na pět nedají sebemenší prostor na vymýšlení nějakých kulišáren a prohazování puku do prázdné brány. To neexistuje. Názornou ukázku nám poskytly všechny tři týmy na Karjale, k ničemu takovému, o čem se tu bavíme, jsme se vůbec nedostali. A to není náhoda.“
Před helsinským podnikem jsme se bavili o tom, že Karjala může posloužit jako nápověda ohledně případného využití některých obránců pro olympijský Peking. Takže?
„Celý ten turnaj nám dal nápovědu. Konkrétnější výstupy padnou na mítincích, kde si to s trenéry probereme. Prosincový turnaj v Moskvě už je blízko, brzy chceme mít jasno o další nominaci. Věřím, že se vykurýrují někteří zranění hráči, s nimiž bychom rádi počítali. Na hlavní myšlence nic neměníme, řada hráčů má pořád šanci zabojovat o Peking, jen to trochu obměníme. Uvidíme, kam nás to posune. V kontaktu s trenéry jsem byl i během Karjaly, ale spíš se dá říci, že jsem jim nechal zcela volné ruce a do ničeho nezasahoval. Měli svůj vlastní prostor.“
Ještě se zastavím u mentálního nastavení hráčů ve Skandinávii. Neměli hlavy příliš brzy dole?
„Nejspíš zafungovalo všechno dohromady. Opravte mě, pokud se pletu, ale naše skóre z prvních třetin na turnaji bylo 0:7. To zamává s daleko silnějším a odolnějším mužstvem. Rychle taháte za kratší konec a proti silnějším týmům je hrozně těžké to obracet, vrátit se do hry. S Finy se nám to povedlo, odmakali jsme druhou třetinu, ale ve třetí už to zase nebylo ono, domácí si náskok kontrolovali. Na mezinárodní úrovni je strašně těžké dohánět tak velká manka. A byť nechtěli, ti kluci si to samozřejmě uvědomovali. Rusáky jsme v poslední části tlačili, ale k obratu to taky nevedlo.“
Milan Gulaš se kvůli nemoci na poslední chvíli omluvil, zraněný je Vladimír Sobotka. Jsou to přesně ti hráči pro moskevskou soupisku?
„Ano. Milan Gulaš před srazem onemocněl, něco na průduškách. Doufám, že do Moskvy bude fit a odcestuje s námi.“
Holkám obrovská gratulace! |
|
V neděli po obědě bolely z produkce národního týmu oči, navečer to byla v podání dalšího českého týmu naopak paráda. České lvice při chomutovské kvalifikaci o ZOH skolily Maďarky a zaslouženě postoupily do Pekingu. Petru Nedvědovi historický počin nemohl ujít. „Od holek to během celé kvalifikace byla skvělá práce, strašně moc jim gratuluju! Pod dojmem našeho vystoupení na Karjale to vypadá, že některé z nich budeme mít teď v hledáčku,“ pousmál se trochu hořce generální manažer mužského souboru. |
