Příběh Procházkovy vlajky: byla ve 2. světové válce, teď je od krve z UFC
Když se šel čerstvý šampion UFC Jiří Procházka fotit po výhře nad Gloverem Teixeirou, měl přes ramena tradičně českou vlajku. Tato vlajka má pro celý bojovníkův tým zvláštní význam. Nejvíc pro trenéra Jaroslava Hovězáka. Právě ten ji po focení skládal se slovy: „Táta bude pyšnej.“
O vlajce se po předešlé výhře v UFC rozpovídal sám Procházka. „Je to vlajka po dědečkovi mého trenéra Jaroslava. Dokonce byla i ve druhé světové válce. Takže už opravdu něco pamatuje. A ta krev na ní... Je ze soupeřů i ze mě, jak ji taháme všude možně po světě.“
Nyní na starém praporu určitě přibyly další nesmazatelné kapky krve, ať už Procházkovy nebo Brazilce Texeiry.
„To je naše rodinná vlajka. Dostal jsem ji od tatínka, je po mém dědečkovi. Dělal na Vojenském historickém ústavu za první republiky. Zemřel roku 1977, kdy jsem se narodil,“ prozradil Hovězák.
„Taťka nám pak vlajku vytáhl, protože teď se vyrábí samé silonové, a tohle je poctivá plátěná vlajka, která něco zažila. Střežíme ji od prvního zápasu v Japonsku a je to náš talisman. Hlavně jsme hrdí Češi, takže ji máme rádi,“ vypíchl trenér.
Vybledlé kapky krve na vlajce jsou jen následkem Procházkových zápasů. „Prvně tam byly stopy, že už měla něco za sebou. Hromadí se to. Pořád ji pereme, ale stále přibývají flíčky. Už má prostě něco za sebou,“ dodává Hovězák.
Vyčíslit hodnotu české vlajky s takovou historií by tedy bylo víc než složité. Možná i nemožné.
